Automatizace v Japonsku může zajít občas až nevídaně daleko. Společnost Oriental například vymyslela přístroj, který dokáže ze 40 listů použitého kancelářského papíru vyrobit roličku toaletního papíru. A to během pouhých 30 minut. pokračování…

V prefektuře Okinawa, Japonsko vybuduje Toshiba novou generaci systému výroby energie. K už stojícím dvěma tepelným elektrárnám o výkonu 21,5 MW a 40 MW, jedné plynové (15 MW) a čtyřem větrným elektrárnám (4×900 kW, 600 kW) přibude fotovoltaická elektrárna o výkonu 4 MW a především obrovské baterie. pokračování…

Skupina japonských vědců zkoumá možnosti technologie, která by umožnila lithium-polymerové baterie vyrábět jednoduše tisknutím. Jde tedy o podobný princip, jakým se vyrábějí tenkovrstvé solární články, které s baterií úzce souvisejí. pokračování…

Závod o to kdo dokáže nejúčinněji využít sluneční energii se dostává do nových obrátek. Každý rok se (především japonské) firmy předhánějí v tom, která vyrobí solární články s vyšší účinností. Tentokrát se do popředí dostává Sharp, který představil účinnosti přeměny 35,8% v laboratorních podmínkách.

„Zvýšená účinnost z předchozích 31,5 na 35,8 procent je velký úspěch a další milník v optimalizaci solární technologie“, říká Peter Thiele, výkonný viceprezident společnosti Sharp Energy Solution Europe. Zatímco nejběžnější typy solárních článků používaných v současnosti jsou křemíkové, vícevrstvé solární články využívají fotoabsorpční vrstvy vyrobené ze sloučenin dvou a více prvků, jako jsou indium a gallium.

Vícevrstvé solární články využívány především v kosmických družicích pro jejich vysokou učinnost přeměny slunečního svitu na energii. Od roku 2000 se Sharp intenzívně věnoval výzkumu a vývoji vícevrstvých solárních článků a dosáhl vysokých hodnot účinnosti přeměny použitím tří fotoabsorpční vrstev. Pro dosažení vysoké účinnosti vícevrstvých solárních článků je důležité vylepšit krystaličnost – pravidelné uspořádání atomů – v každé fotoabsorpční vrstvě. Také je podstatné, aby solární články byly složeny z takových materiálů, které umožňují maximální využití solární energie.

Letos v květnu jsme přinesli článek o nádherném solárním stadionu na Taiwanu. Podobný přístup den před ohlášením vítězného města, které bude hostit Olympijské hry v roce 2016, zvolilo také Tokyo. Japonsko využívá solární energii ve svých městech už dlouho. Tokyjský olympijský stadion má být vybudován tak, že 100% jeho energetických potřeb pokryje sluneční energie.

Celý projekt zahrnuje i renovaci několika dalších sportovišť. Měla by proběhnout tak, že výsledkem budou šetrnější budovy. Tokyo desítky let patří mezi města, která patří k lídrům v oblasti enviromentálního plánování. Celá olympijská vesnička v Tokiu má být nejkompaktnější v historii Olympijských her - veškerá sportoviště budou v dosahu osmi kilometrů kolem Olympijského stadionu.

Olympijská vesnička se bude nacházet v centru Tokya. “Díky Olympijským hrám celý svět uvidí jak se staráme o naši planetu a jak sport a denní život mohou probíhat v harmonii se životním prostředím. Sdílíme vizi ministerského předsedy Hatoyamy a tokyjského starosty Ishihary o zelených, zářivých zítřcích,” komentoval Dr. Ichiro Kono, předseda olympijského výboru Japonska.

Zajímavost: Londýnský olympijský stadion s fasádou z konopí

Jeden z hlavních japonských mobilních operátorů, společnost NTT Docomo, se přidala ke stále populárnějšímu trendu ekologických mobilních telefonů. Společně s výrobci Sharp a Olympus vytvořila novou řadu dřevěných mobilních telefonů TOUCH WOOD. Nápad pochází od hudebníka Ryuichi Sakamota, interface byl zase inspirován fotografem Mikiya Takimotem. Mobily jsou vyrobeny přebytkového dřeva vznikajícího při pravidelné údržbě lesů. K vidění naživo budou nové telefony na výstavě Telecom World 2009 v Ženevě ve Švýcarsku od 5. do 9. října.

Japonsko hodlá využívat solární energii z vesmíru. Vesmírné elektrárny dnes vypadají jako jeden z velkých příslibů do budoucna. Zbývá se jimi například John C. Mankins v NASA, ale i japonská vesmírná agentura JAXA. Spojené státy chtějí mít testovací solární elektrárnu ve vesmíru už v roce 2016.

Podle nejnovějších zpráv agentury Bloomberg se o podobný projekt nyní snaží také japonský průmyslový koncern Mitsubishi Electric právě ve spolupráci s JAXA. Během následujících tří desetiletí hodlají investovat do projektu až 21 mld. dolarů.

Cílem je vytvořit solární farmu o výkonu 1 GW sestávající ze čtyř čtverečních kilometrů solárních panelů. Ty mají být umístěny 36 000 km nad povrchem naší planety. Elektrárna by pak dokázala dodávat energii až 294 000 průměrným domácnostem v Tokiu.

Ještě před ostrým rozjetím projektu chystá JAXA vypuštění malého testovacího satelitu, který prověří možnosti mikrovlnného přenosu elektřiny z vesmíru. Velký problém, který musí konstruktéři řešit, však představuje vesmírný odpad, který by mohl velkou plochu solárních článků snadno ohrozit.

Kanály kolem japonského města Osaka přivítají jedinečnou událost. Jako součást nadcházejícího festivalu Aqua Metropolis se inženýrská společnost NTT Facilities rozhodla představit svou unikátní solární čističku vody. Jako obvykle Japonci přišli s něčím (alespoň pro průměrného Evropana) nevídaným. Plovoucí talíř připomíná UFO. Váží asi 3,4 tun a je vysoký 1,6 m při průměru 5 metrů.

Solární panely na povrchu pohánějí pumpy a filtrační systém, který během dne dokáže pročistit až 9000 litrů vody. V noci jsou okraje čističky osvíceny LED diodami. Výhodou je, že napumpovaná studená voda chladí solární panely, čímž zvyšuje jejich účinnost. Jedno UFO údajně zústane v činnosti v Ósace, později chce NTT nasadit několik kusů také v okolí Tokia.

Jak vypadá budoucnost soběstačných městkých komunit názorně ukazuje japonské městečko Ota, vzdálené zhruba 80 km severozápadně o Tokia. Rozkládá se mezi úrodnými jahodovými poli, má dostatek slunečního záření, a tak se zde vláda rozhodla provést malý experiment. Zhruba dvě třetiny tamních domů vybavila v roce 2002 zdarma solárními panely. Ty nejenže vyrábějí energii pro jednotlivé domácnosti a ulehčují tak na nerostné suroviny chudému Japonsku, ale navíc pomáhají výzkumu zatížení rozvodných sítí a vyhýbání se případným black-outům. Navíc si zhruba 550 rodin vydělá měsíčně zhruba 1000 Kč při současném pokrytí veškerých nákladů na spotřebu elektřiny.

Japonsko dnes běžně buduje velké solární elektrárny ve svých městech, nicméně lokální výroba elektřiny a využívání solárních panelů domácnostmi stále poněkud váznou. Jde především - jako všude jinde na světě - o příliš vysokou cenu domácích solárních elektráren. Pro běžnou rodinu jsou solární panely jednoduše příliš drahé. Pomoci tu mají vládní dotace, soukromé firmy i lokální samosprávy. V současné době dotuje Japonsko domácí solární panely 10% ceny, od dubna 2009 rozdá v přepočtu 4,674 mld. Kč.

Podpora domácího trhu je podle japonských odborníků klíčová pro to, aby se domácí firmy jako je Sharp, Kyocera nebo Sanyo opět vrátily mezi světovou solární špičku. Mezitím je totiž předběhly německá Q-Cells nebo čínská Suntech. Ještě před pár lety přitom Japonsko patřilo ve výrobě solárních článků a panelů ke světové špičce. Problémem jsou však nerostné suroviny, kterých má země nedostatek.

Přesně na Den země, dne 22. dubna, bude Ministerstvem životního prostředí spuštěn program dotací Zelená úsporám. Ten byl nedávno představen Martinem Bursíkem, ministrem životního prostředí. Jde o dosud největší program dotací v České republice v jehož rámci bude k dispozici 10 až 25 mld. korun, které budou směřovat k energetickým úsporám. Vlajkovou lodí programu je zateplování budov - rodinných a bytových domů nepanelové technologie. Zde existují dva podprogramy, rozdělené podle rozsahu - tedy komplexní a dílčí zateplení. Běžný rodinný dům o 130 m² dosáhne na komplexní dotaci kolem 170-180 000 Kč. Bytový dům pak na dotaci kolem 70 000 Kč. Úspora na vytápění se zde má pohybovat kolem 40% až 50%. Dílčí zateplení může být např. zateplení vnějších stěn, střechny a podlahy, výměna oken a vnějších dveří, instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Dotace na zateplení bude poskytována jak fixní částka na metr čtvereční plochy. Každý dostane podle podlahové plochy nezávisle na tom za kolik zvolená firma zateplení dodá.

Druhou liní dotací je podpora nové výstavby v pasivním či nízko- energetickém standardu - fixní částka na rodinný dům nebo byt v bytovém domě. O podporu vždy žádají první vlastníci, nikoliv developeři. Podpora bude ve výši 220 000 Kč na rodinný dům a 140 000 Kč na byt. Třetí linií programu Zelená úsporám je ekologické vytápění rodinných a bytových domů. Oprávněnými žadateli tentokrát budou také vlastníci panelových bytových domů. Bude podporována náhrada neekologického vytápění jako je uhlí, nafta, elektrické vytápění za vytápění na biomasu, případně tepelnými čerpadly. Kotle na biomasu musí plnit emisní parametry a standard efektivity, podporu získají např. kotle na peletky. Minimální topný faktor pak bude podmínkou pro podporu tepelných čerpadel. Solární kolektory na přitápění nebo ohřev vody, výše dotace bude 50%. V případě tepelného čerpadla bude výše dotace maximálně 30%. Podpora kombinace všech těchto opatření bude znamenat dotační bonus ve výši 20 000 Kč na rodinný dům a 50 000 Kč pro bytový dům.
Celý program má přinést ekonomické úspory pro uživatele a zlepšení životního prostředí. Podle Martina Bursíka jde o uživatelsky velmi jednoduchý program. Žadatelé o dotace mohou využít bezplatnou informační linku 800260500 a webové stránky www.zelenausporam.cz. Nejde přitom pouze o reakci na ekonomickou krizi. Martin Bursík řekl, že už v základu jednání s Japonskem bylo potřeba se zavázat k programu, který zlepší stav životního prostředí. Ročně se ušetří 1,1 milionu tun CO2 = 1 milion tun uhlí. Domácnosti by měly uspořit až 3 mld. korun ročně. Také NERV, protikrizový orgán vlády, ale vidí v programu Zelená úsporám, obrovské plus. Přinese až 30 000 nových pracovních míst, a to pouze v první fázi. Vytváří příležitosti pro malé regionální firmy a živnostníky, má tedy významný efekt na zaměstnanost. Podle odborníků z MŽP je tento program mnohem výhodnější, než např. aktuálně velmi diskutované šrotovné (viz. článek Martin Bursík: šrotovné jako podpora pro hybridy, elektromobily). “Nejlevnější energie je energie, která se ušetří,” řekl na tiskové konferenci Martin Bursík.
Prostředky na program Zelená úsporám putují z prodeje emisních povolenek Japonsku. Díky závazku snížení emisí v ČR v rámci Kjótského protokolu vznikl přebytek emisních povolenek v letech 2008 až 2012, a to zhruba o 150 mil. těchto jednotek. Z nich se prozatím využije 100 milionů a 50 mil. zbude jako rezerva na nové emise, které mohou vzniknout. Ministerstvo životního prostředí prodalo Japonsku 40 mil. a se světovou bankou a dalšími kupci nyní jedná o odprodeji zbývajících. Podrobnosti o celém programu se dozvíte v článku Zelená úsporám: dotace na zateplování - kompletní informace.