Před několika týdny japonská vláda přiznala, že do Tichého oceánu uniká už více než dva roky radioaktivní voda z poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Ta byla poničena zemětřesením a vlnou tsunami v roce 2011. Japonský Úřad pro dohled nad jadernou energií (NRA) zvýšil stupeň závažnosti úniku vysoce radioaktivní vody z původního prvního stupně na třetí stupeň.
Ilustrace stavu reaktoru 1–4 po havárii jaderné elektrárny Fukušima. autor ilustrace: Sodacan, licence Creative Commons Uveďte autora 3.0 Unported
Život v japonských městech není prost vzrušení. Starají se o to i častá zemětřesení. Byť většinou dosahují jen malé intenzity, jsou často předzvěstí budoucích výrazných otřesů. A tak není divu, že se Japonci snaží být vždy ve střehu a připraveni. Společnost Kajima vypracovala návrh stavební úpravy výškových budov, který by měl tlumit malé otřesy, a garantovat lepší stabilitu mrakodrapů při těch velkých. Budou je osazovat kyvadly.
Osvědčí se obří kyvadla jako ten správný recept proti otřesům zemětřesení? foto: Mitsui Fudosan Co.
Japonsko připravuje stavbu své největší příbřežní větrné elektrárny. „Nechceme pořád jen vzpomínat na Fukushimu, coby památník strašlivé nukleární katastrofy. Rádi bychom tento smutný pomník přeměnili na symbol naděje a obnovy,“ zaznívá z Ministerstva ekonomiky. Na vybudování obrovského větrné farmy má zájem nejen vláda, ale také prý všichni obyvatelé prefektury.
Světově první plovoucí větrnou turbínu postavili poblíž Åmøy Fjord nedaleko Stavangeru v Norsku. foto: Lars Christopher, licence Creative Commons
Hydroelektrárny, které využívají sílu mořského proudění a turbíny větrných elektráren, zasazené do dna, na hranici příboje. Dva odlišné způsoby, jak účinně získávat energii. Mohly by ale tyto dva modely stejně efektivně fungovat jako jedno zařízení? S odpovědí přichází japonská společnost Mitsui.
Japonská společnost Mitsui přináší další inovaci do segmentu OZE, hybridní model větrné/vodní elektrárny. foto: Mitsui
Mořská voda jako zdroj jaderného paliva? I když se to zdá neuvěřitelné, uran se v mořské vodě ve skutečně nepatrných koncentracích vyskytuje. Pokud by si někdo dal tu práci a začal „prosívat“ mořské vlny, dokázal by zásobit celý svět až na 6500 let.
Tečky zobrazují oceánské skládky radioaktivních odpadů. Nová technologie by mohla pomoci i při likvidaci této ekologické zátěže. Zdroj: en.wikipiedia.org
Netradiční propojení účelné architektury a přírody. Tak by mohl znít strohý popis finálního zpracování mateřské školky ve městě Tachikawa. Přesto si zaslouží mnohem víc. Bubnovitá struktura kolem kolem letitého stromu vytváří totiž úžasný prostor, který neinspiruje jen malé děti, ale i dospělé.
Školka v japonském Tachikawa nabízí dětem celoroční výhled do korun stromů. Zdroj: Domusweb.it
Japonský designér Makoto Azuma se stal v oblasti „zelených“ bytových trendů hotovým pojmem. Jeho poslední práce, vystavená na tokijské výstavě Tokyo´s House Vision Expo, však vzbuzuje spíše rozpaky. Lidem se na „zelený záchod“ moc nechce.
“Oáza věčné blaženosti”, zajímavá alternativa a nebo jen šílený nápad? Názory se mohou lišit. Zdroj: Makoto Azuma
K prvnímu březnu zaznamenala japonská energetická politika překvapivý obrat. Premiér Šinzo Abe oznámil, že je zapotřebí postupně znovu-zprovoznit všech padesát odstavených japonských jaderných reaktorů.
Japonsko zjistilo, že bez jádra to prostě nepůjde. Bude Německo následovat? foto: dcandea, sxc.hu
