V Česku nejsou výjimkou přes 10 let staré elektrospotřebiče
V České republice se vybere každoročně přibližně kolem pěti kilogramů vysloužilých elektrospotřebičů na jednoho obyvatele. Z průzkumu sítě elektroprodejen Expert Elektro ale přesto vyplývá, že i v loňském roce byla drtivá většina odevzdaného elektra vyrobena před rokem 2005.
Vedle finančních důvodů hraje svou roli v pomalejší obměně starého elektra také skutečnost, že je v českých domácnostech zvykem používat elektrospotřebiče až do konce jejich životnosti.
„Přehledy vysloužilého zboží ukazují, že podíl vybraného elektroodpadu vyrobeného před rokem 2005 je stále velmi vysoký. U drobného elektra to za loňský rok bylo kolem sedmdesát procent, u ledniček je to dokonce téměř devadesáti procentní podíl. I když staré spotřebiče z domácnosti postupně mizí, původně se předpokládalo, že za uplynulých deset let budou vybrány a recyklovány prakticky všechny elektrospotřebiče uvedené na trh před rokem 2005,“ uvedl Robin Weintritt, ředitel prodeje Expert Elektro s tím, že obměnu vysloužilého elektra za nové zbrzdila mimo jiné hospodářská krize a finanční situace domácností.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Češi po Vánocích syslí staré spotřebiče doma
Obměnu starých a vysloužilých domácích elektrospotřebičů měla uspíšit evropská směrnice z roku 2005, která byla zavedena i do české odpadové legislativy. Z toho vyplývající recyklační příspěvky sloužily pro financování sběru a zpracování takzvaně historických elektrospotřebičů uvedených na trh právě před rokem 2005.
Na recyklaci těchto historických spotřebičů, už výrobci nepřispívají od roku 2013, výjimkou jsou velké domácí spotřebiče jako lednice, pračky nebo myčky, na které se příspěvek vztahuje až do srpna letošního roku.
„Lidé se tak stále svých domácích elektrických pomocníků zbavují teprve, když doslouží. Vedle ekonomických možností domácností, která brání lidem, aby častěji zboží měnili za nové či atraktivnější modely, může být příčinou i zvyk si při pořízení nového elektrospotřebiče nechat jeho starého předchůdce jako zálohu,“ doplnil Robin Weintritt.
Příkladem může být původní český výrobek, známá Remoska, která loni oslavila už 50 let od zapsání ochranné známky.
„S nadsázkou se o ní říká, že když ji někdo najde na půdě po babičce a má štěstí i na nepoškozený přívodní kabel, často ji zkusí zapojit do zásuvky a ona většinou funguje. Jenže má o dvacet procent vyšší spotřebu než současné modely a vnitřek z hliníku, o kterém už dnes víme, že by rozhodně neměl přicházet do styku s připravovanými pokrmy,“ vysvětlila Taťána Pokorná, ředitelka zákaznického oddělení společnosti ELEKTROWIN.
Češi přitom plní čtyřkilogramový limit stanovený Evropskou unií pro recyklaci elektroodpadu. Na jednoho obyvatele se vybere ročně v průměru přibližně kolem pěti kilogramů vysloužilého elektra.
Už od příštího roku ale začnou platit nová pravidla, kdy bude roční kvóta odvozena od množství spotřebičů nově prodaných za uplynulé tři roky. Podle toho tak bude muset Česko zajistit sběr a recyklaci více než 7 kilogramů na každého obyvatele.
V komunálním odpadu zároveň skončí každoročně odhadem až pět procent vysloužilých elektrospotřebičů, které by správně měli lidé odkládat k tomu určených sběrných míst.
Expert Elektro se ve spolupráci s firmou ELEKTROWIN věnuje sběru starých elektrospotřebičů dlouhodobě. Za loňský rok vyhodili lidé jen do sběrných boxů v 50 prodejnách Expert Elektro více než 100 000 vysloužilých drobných elektrospotřebičů. Přímo v kamenných obchodech pak předali na recyklaci přes 8000 velkých spotřebičů o váze přesahující 430 tun.
No, například lednici jsme kupovali novou relativně nedávno. Ostatní spotřebiče doma ale máme cca 10 – 15 let staré a pořád fungují skvěle, tak proč je vyhazovat. Navíc jak tu někdo psal, ty nové často prostě nevydrží tak dlouho. Já jsem hrozně ráda, že když se nám doma něco rozbije, tak je často manžel schopný to opravit. Například taková výměna elektromotoru v nějakém spotřebiči pro něj není problém. Právě pro tyto případy má doma různé převodové motory Bühler, které na tyto věci využívá.
A bude hůř. Některé výrobky mají elektroniku, která je nastavená tak aby spotřebiče samy vyřadily s provozu.
https://www.youtube.com/watch?v=8W4V_4ZxBFg
Babička si koupila pračku v roce 1980. Její dcera si koupila pračku v roce 2004. A její dcera (babiččina vnučka) si koupila pračku v roce 2012. Všechny tři pračky dosloužily koncem roku 2014.
Vždyť na tom je založena ekonomika západních mocností. Začalo to v USA žárovkami.
Trochu nadneseně ZDE.
Pokud by evropská komise skutečně chtěla dbát o ekologičnost, uzákonila by 5-letou záruku na velké spotřebiče. To by donutilo výrobce hledět na kvalitu a nemohli by uměle akcelerovat spotřebu. Jenže náš spotřební ekonomický systém prostě něco takového nerozdýchá.
Ale vždyť to je přece správně, že se elektrospotřebiče zbytečně nekupují nové. Autor článku by se měl velmi vážně zamyslet nad ekologičností svého smýšlení, protože jenom barbar nebere ohledy na životní prostředí a permamentně vytváří odpad a zatěžuje životní prostředí.
Ona jedna věc je úspornost nových modelů a druhá jejich životnost. Lednice koupená okolo roku 2000 dost často funguje ještě dnes po 15 letech ,kdežto nové modely vyrobené schválně šmejdským způsobem mají často problém i jen vydržet po dobu záruky. K čemu mi potom je super sporná AAA lednice když na sebe ani nestačí uspořit. Proto já osobně provozuji staré spotřebiče dokud fungují , protože se děsím oupě nových modelů.
Nemáme platy jako na západě, abychom mohli vyhazovat funkční spotřebiče a kupovat nové s nižší životností než měly ty socialitické.
Nový spotřebič = nová ekologická zátěž (energie spotřebovaná na jeho výrobu a dopravu na místo určení).