Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
2. 8. 2013 v rubrice Solární energie

Tropické teploty uplynulého víkendu i posledních dní se zdály jako stvořené pro provozovatele solárních elektráren. Opak je ale pravdou. Tropické léto panelům spíš škodí.

Graf průběhu roční výroby fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem 30 kWp (rok 2012), zdroj: Česká fotovoltaická asociace, o. s.

Graf průběhu roční výroby fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem 30 kWp (rok 2012), zdroj: Česká fotovoltaická asociace, o. s.

„O víkendu, kdy padaly rekordní teploty a slunce pálilo jako divé, jsem vyrobil maximálně 3,1 kW. Zato v úterý po dešti, když vysvitlo sluníčko, vyráběla elektrárna i 3,5 kW,“ říká předseda České fotovoltaické asociace a provozovatel malé střešní elektrárny Michael Schmid.

Kde na zeměkouli vyrobí sluneční elektrárna nejvíc elektřiny?

Zatímco například v Praze dopadne na metr čtvereční v ideálních dnech 1025 W sluneční energie,
ve Znojmě je to 1150 W a v jižní Evropě více než 2000 W.

Hlavní vinu na nižším výkonu nesl prach, který v letních vedrech, kdy nepršelo, sedal na panely a snižoval jejich výkon. Druhým faktorem, který minulý víkend výkonu nepřidal, byl opar na obloze, který nejenže pohlcoval záření, ale navíc i zvyšoval teplotu.

Jaké je ideální počasí pro solární elektrárnu?

„Chladno, úplně čistá obloha a intenzivní záření, tak by vypadalo optimální počasí, kdybychom si ho mohli namíchat,“ říká Schmid.

„Ve velkých vedrech se panely přehřívají a účinnost potom klesá, elektrárna potřebuje hodně záření, ale ne velkou teplotu,“ dodává Schmid.

tisková zpráva
 redakce
Diskuse
  1. hariprasad:

    Zajímalo by mě, jestli je fyzikálně možné využít infračervené spektrum na fotovoltaický jev. Panely by se samovolně chladily a bylo by po problému. :-) Nemáte někdo odkaz?

    • Carlos:

      No chtělo by to na to jenom připravit materiály a musely bysme vědět, jaké vlnové délky chceme chytat, jestli ty ze slunce, nebo ty odpovídající teplotám třeba od 10-60°C.
      Odpovíající vlnové délky nám dá veinův posunovací zákon.
      pro dané teploty by to odpovídalo vlnovým délkám 0,0102mm – 0,0087mm Vytvořit takovýto materiál by byl nejspíš problém
      Mohly bysme však využít technologie pro odfiltrování IR spektra a odražení tepelného záření před dopadem na panel a tím snížeit jeho teplotu.

      • hariprasad:

        Děkuji, mezitím jsem si o tom také něco našel. :-)

        • Carlos:

          Taky jsem si všiml :)
          Opravdu jde o to, jaké vlnové délky chceme využívat a jaké by bylo vhodné odfiltrovat.
          Pro současné panely by bylo ideální odstaranit z dopadajícícho spěktra UV a IR, které přinášejí nepotřebnou energii, to by mohlo být jak říkám, jednoduché řešení, materiály se na to dělají (ikdyž asi by byly vhodnější pro CPV)
          Dobré by bylo, pokud by se podařilo vytvořit materiály pro přijímání na frekvencích odpovídajících těm teplotám 10-60°C, protože na těchto délkách vyzařují předměty v našem prostředí. A jelikož asfalt, budovy… vyzařují stále, pokud jsou v létě nahráté, pak by toto záření mělo být také stále dostupné.

          jinak omlouvám se za chybu weinův se píše s dvojitým w

    • hariprasad:

      Odpovím si sám. Mezní vlnová délka je pro křemík 1105nm, což je právě někde na začátku infračervené. Ale existují články, které mají mezní délku mnohem delší. Možné to tedy je a pracuje se na tom. http://www.heliostar.cz/fotovoltaika.php

  2. pavel:

    Energie se měří v Joulech (=Ws) nebo v kWh. Zde jde o výkon, který je správně uveden ve wattech. Ovšem udivuje mě údaj pro jižní Evropu 2000 W, který je vyšší než solární konstanta (cca 1369 W). Že by až tak daleko sahaly dotace z EU ? :-))

    • Carlos:

      No ono by se to klidně k těm 2000W mohlo vyšplhat, podívejte se na tuto mapu.
      http://mappery.com/maps/Solar-Radiation-Map-of-Greece.mediumthumb.png
      http://www.photovoltaik-web.de/images/stories/PV_Suche/einstrahlungskarte.jpg

      Ovšem je možné, že ty mapy jsou nadhodnocené. nebylo by to asi poprvé ani naposledy co nějaká organizace záměrně nadhodnotila údaje, aby si naklonila veřejnost a investory na svou stranu.

  3. kamos:

    hoši tak za tohle dostanete nobelovku…

  4. tom:

    Vysoká teplota neprospívá ani teleným (uhlí a jádro) elektrárnám, protože se zvyšuje teplota chladící vody a tím klesá účinnost a množství vyrobené energie.

    • Carlos:

      A dlouhodobé vysoké teploty a sucha neprospívají ani hydroelektrárnám, protože klesají průtok v řekách.

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz