Etiopie jako nová energetická velmoc Afriky

O Etiopii se ve spojitosti s obnovitelnými zdroji energie často nehovoří. Přesto etiopská korporace pro výrobu elektřiny (EEPCO) ohlásila záměr vybudovat v dohledné době šest velkoplošných větrných elektráren a jednu geotermální. Celková výrobní kapacita alternativních zdrojů by tak měla narůst o více než jeden gigawatt.

V současnosti elektrárny Etiopie vyrobí kolem 2000 megawatt, ale do roku 2015 chtějí plánovači EEPCO zvýšit tuto hodnotu pětkrát. Sází přitom zejména na obnovitelné zdroje energie, jejichž zavádění současná vláda štědře podporuje.

Do dalších let chce země vstoupit jako africká energetická velmoc, a je celkem pravděpodobné, že by se jí to s využitím přírodního potenciálu území mohlo podařit.

Spolu s výstavbou gigantické hráze „Grand Millennium“ na Nilu poblíž súdánských hranic by se měl realizovat projekt vodní elektrárny o výkonu 5 250 MW. Etiopie ale nechce zůstat své výhodné geografické poloze nic dlužna, a tak se připravuje i rozvoj větrných elektráren.

Suché a větrné klima je k tomu přímo vybízí. Třísetmegawattová elektrárna Aysha poblíž Džibutska, 100 MW v Debre Birhan u hlavního města a další stejně velká elektrárna Assela na jihu, to jsou jen první tři kroky větrné etapy.

Sestavu doplní dvě dvaačtyřicetiwattové elektrárny v Mesebo Harena, a plantáž větrníků Adama II. (153 MW) poblíž Galema. Země se ale nesoustředí jen na jeden zdroj energie.

Východoafrická riftová zóna, která protíná Etiopii, představuje i další výzvu: zkrotit sílu vycházející z hlubin Země. Prvním geotermálním projektem má být elektrárna Aluto Langano s výrobní kapacitou 70 MW.

Jedná se ale skutečně jen o první vlaštovku, protože se EEPCO inspirovala za hranicemi, v Keni, která z geotermálních zdrojů chce hradit třetinu celkové spotřeby energie. Instalace potřebných zařízení je výsledkem dlouhých jednání a mezinárodní spolupráce. Na první etapě větrné elektrárny Aysha tak spolupracují Němci, a dalších pobídek se chytili Francouzi i Číňané.