Elektřina vyvedená z hlubin

Před pár lety ohromila Čína svět zprovozněním Třech soutěsek, nejvýkonnější vodní elektrárny na světě, uložené v impozantní hrázi stejnojmenné přehrady. A nyní opět dokazuje, že tamní zeměpisné podmínky jsou pro hydroelektrárny příznivé.

 Hráz vděčného objektu hollywoodských filmařů, známé Hooverovy přehrady na řece Colorado, měří 220 metrů. Jinping-I má hráz stejného typu, je však o polovinu vyšší, a dosahuje tak výšky Eiffelovy věže. Samotné turbíny budou pracovat v hloubce 230 metrů. foto: Siemens
Hráz vděčného objektu hollywoodských filmařů, známé Hooverovy přehrady na řece Colorado, měří 220 metrů. Jinping-I má hráz stejného typu, je však o polovinu vyšší, a dosahuje tak výšky Eiffelovy věže. Samotné turbíny budou pracovat v hloubce 230 metrů. foto: Siemens

Během roku 2015 by měla být na řece Ja-lung-ťiang zprovozněna elektrárna Jinping-I s obloukovou hrází vysokou 305 metrů a turbínami umístěnými v rekordní hloubce 230 metrů.

Šestice zdejších turbín bude disponovat celkovým výkonem 3600 MW, tedy jen necelou šestinou výkonu Třech soutěsek, stále však více než jeden a půl násobkem výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Vyvést takovéto množství energie z hlubin hráze na povrch není ovšem nic snadného, a to zejména kvůli vysokým nárokům na přenosovou kapacitu vedení a současně velmi omezeným prostorovým možnostem. V elektrárně je proto instalováno speciální plynem izolované vedení (Gas-insulated Line – GIL) společnosti Siemens.

Masivní kapacita i vysoká bezpečnost

Oproti klasickým drátům vysokého napětí či kabelům se GIL výrazně liší. Skládá se ze dvou soustředných hliníkových trubic, jejichž meziprostor je vyplněn izolačním plynem. Samotný vodič se nachází ve vnitřní trubici a díky tomu, že má větší průřez, než klasické elektrické vedení, může elektřinu vést s podstatně menšími ztrátami.

Vedení instalované v Jinping-I tak dokáže přenášet výkon 2200 MW při napětí 550 kV, přičemž proud může dosahovat až hodnoty 5000 A.

S ohledem na svoji konstrukci je vedení GIL navíc ohnivzdorné a díky vrstvě izolačního plynu a vnějšího hliníkového pláště vytváří ve svém okolí jen minimální elektromagnetické pole. Nevyžaduje tak žádné další stínění a může být používáno i v místech s vysokými nároky na elektromagnetickou kompatibilitu, jako jsou počítačová centra, bezpečnostní systémy apod.

Díky svým izolačním vlastnostem je zároveň velmi spolehlivé – první vedení založené na principu plynové izolace instalovala společnost Siemens ve vodní elektrárně Wehr v Německu již v roce 1975, kde slouží dodnes.

tisková zpráva
Sdílet: