Rozhovor: Pavel Chmelař – „Fair Trade není charita“

Fair Trade„Přesto nákupem zboží s touto značkou můžete pomoci velmi konkrétnímu člověku,“ dodává Chmelař. Čtenářům ale o Fair Trade prozradí mnohem víc v následujícím rozhovoru od Jany Popovičové, který se nám podařilo získat díky nové spolupráci magazínu Ekologické bydlení a organizace Fair Trade.

Úvodem naprosto lapidární otázka: co je to Fair Trade?

Jak jsem řekl úvodem, Fair Trade, v překladu „spravedlivý obchod“, není charita, ale ani samospasitelný způsob, jak potlačit chudobu a s ní spojené problémy v rozvojových zemích. Zboží s certifikací Fairtrade především garantuje, že k výrobě nebylo využito dětské práce a že pěstitelé dostali možnost se důstojně uživit.

Čím se liší Fair Trade od konvečního obchodu? Je v tom vůbec nějaký rozdíl?

Rozhodně ano, „spravedlivý obchod“ se od toho konvenčního liší zejména v cílech. Cílem je dát šanci pěstitelům a řemeslníkům v rozvojových zemích vymanit se vlastními silami z bludného kruhu bídy. Za svou práci dostanou přiměřeně zaplaceno a pracují v podmínkách odpovídajících základním mezinárodním standardům. Fair Trade družstvo nebo výrobní firma jim umožňuje za přijatelný úrok získat úvěr. Dbá se na to, aby výroba znamenala co nejnižší zátěž pro životní prostředí. Dětská nebo dokonce nucená práce je pochopitelně naprosto vyloučena. Nám to sice zní jako samozřejmost, ale například dětská práce či práce v nelidských podmínkách nejsou v zemích třetího světa nic neobvyklého. Asi největším přínosem Fair Trade je financování nejrůznějších projektů podporujících komunitní rozvoj regionu.


Fair TradeJak, z čeho a jaké projekty Fair Trade družstva financují? Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Část prostředků z Fair Trade obchodu každé družstvo ukládá do společného fondu, ze kterého pak financuje vzdělávací, sociální a zdravotnické projekty nebo projekty zaměřené na ochranu životního prostředí. Jak takové Fair Trade družstvo funguje mohu uvést na konkrétním příkladu – družstva CONACADO pěstitelů Fair Trade kakaa z Dominikánské republiky. Prostřednictvím družstva jeho členové vyvážejí kakao přímo. Vyhnou se četným prostředníkům – překupníkům i obchodníkům, a tak za své kvalitní kakao dostávají slušnou cenu. V družstvu společně sdílejí zpracovatelská zařízení, která jim usnadňují práci a zvyšují kvalitu plodiny. CONACADO své členy bezplatně vzdělává, především v hospodaření a pěstitelských postupech. Přechod na úplné ekologické zemědělství uskutečnili už dávno před „euroamerickou bio módou“. Penězi ze společného fondu je ale podporována celá místní komunita: příspěvek škole, sociálně slabým rodinám, oprava silnice, nový sklad… Družstvo pomáhá i poskytováním výhodných účelových úvěrů, třeba před sklizní nebo na podporu drobných zelinářských či řemeslných projektů. O všem se rozhoduje na základě demokratického hlasování všech členů. Děti členů družstva chodí do školy, ve vesnici přibývají nové domy.

To zní jak z pohádky…

Pohádka? Nu, jak se to vezme. Pro 9 tisíc obyvatel tohoto ostrova, kteří jsou členy družstva CONACADO, to především znamená, že jejich rodiny nestrádají a mají to, co my – Evropané – považujeme za naprostou samozřejmost. Třeba silnice, školy, dostatek jídla, bydlení, lékařskou péči. Pro dalších více než 30 tisíc pěstitelů kakaa z této oblasti jsou takové výhody nedostupné. Jako samostatné jednotky bez jakékoliv vyjednávací pozice zůstávají napospas výkyvům cen na burze a velkým nadnárodním firmám. Bojují o holé přežití a jejich děti, místo ve škole, tráví 10 -12 hodin na kakaové plantáži. Shrnuto – Fair Trade rozhodně z nikoho milionáře neudělá, ale zajistí pěstitelům a výrobcům důstojný život. Členové Fair Trade družstev si pochopitelně svých výhod velice váží a družstvo má v jejich životě stejně důležité místo jako rodina.

Fair Trade

Jaká je historie a současnost Fair Trade obchodu?

Fair Trade se do světa začal šířit koncem padesátých let z Anglie. Ale teprve o třicet let později se výrobky s označením Fairtrade poprvé objevily také v síti klasických supermarketů. S růstem obratu a potřebou nezávislé garance férového původu zboží ve světě postupně vznikaly různé certifikační iniciativy. Jejich sjednocením koncem 90. let vznikla certifikační a kontrolní asociace Fairtrade Labelling Organizations (FLO) a především pak jednotné spotřebitelské označení – známka Fairtrade.
Odhadem je nyní zboží se známkou Fairtrade dostupné na 80 000 prodejních místech po celé Evropě. Připadá mi docela symbolické, že v minulosti jeden z největších koloniálních států Evropy přinesl třetímu světu ideu „spravedlivého obchodu“. Někdo si totiž může i myslet, že historicky Evropa bývalým koloniím takovou podporu dluží. Osobně vidím tyto věci jinak. To, že pěstitel dostane za své výrobky zaplaceno tolik, aby mohl kromě jídla svým dětem zaplatit i školní poplatky, uniformu a zdravotní péči, by měla být samozřejmost, ne splátka nějakého dluhu. Zatím je do spravedlivějšího obchodního partnerství zapojeno asi 1,5 milion pěstitelů, zemědělských pracovníků a řemeslníků v 58 rozvojových zemích. Tedy Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Nedovedu posoudit, zda je to hodně nebo málo…

Odpověď nám mohou dát čísla. Oproti předchozímu roku (2005) došlo k nárůstu objemu celosvětově dosaženého obratu prodeje fairtrade výrobků o 43 %, v absolutní částce to představuje 1,6 miliard eur. To svědčí o velkém (eko)spotřebitelském boomu, i když částka představuje v případě celosvětového obchodu jen něco kolem procenta. Mám zde na mysli obchod se zemědělskými produkty z rozvojových zemí jako čaj, káva, kakao či banány. Z hlediska konkrétních výrobců, pěstitelů a koneckonců i spotřebitelů se jedná o číslo více než významné. Třeba skoro každý druhý banán prodaný ve Švýcarsku nese známku Fairtrade, podobně Fairtrade v Anglii zabírá asi čtvrtinu trhu mleté a zrnkové kávy.

Když už zmiňujete spotřebitele, jak je na tom s „férovými“ nákupy český spotřebitel?

Na českém trhu se Fairtrade výrobky prosazují jen pozvolna. Důvodů je několik. Tím hlavním důvodem je, že výrobky stále ještě neuvedly velké maloobchodní řetězce, kde nakupuje valná většina občanů. Uvedení zboží z různých důvodů zatím odkládají. Dalším důležitým faktorem bude cena zboží, která bude pro průměrného českého spotřebitele tím hlavním, co ovlivňuje nákup. V důsledku výše uvedeného jsou ceny některých výrobků s označením Fair trade o něco vyšší než ceny běžných výrobků, obdobné jako např. produkty bio nebo jiné velmi kvalitní výrobky. Věřím ale, že spotřebitel informovaný o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových situací, dobře chápe proč. I u nás se začíná blýskat na lepší časy a lze zaznamenat posun v myšlení spotřebitelů. Objevuje se stále více těch, kteří se zajímají o podmínky, za jakých se v rozvojových zemích zboží vyrábí či do jaké míry jejich výroba poškodila životní prostředí. Jak už jsme řekl, Fairtrade zboží bohužel není běžně k dostání kdekoliv. Ale prodejních míst přibývá. I naše Společnost provozuje několik takových obchůdků, jmenují se NaZemi.

Myslíte si, že osvěta je v tomto směru dostatečná?

Popravdě řečeno, není. To je také hlavním důvodem, proč Společnost pro Fair Trade zaštiťuje osvětovou kampaň Svět v nákupním košíku.

Proč zrovna Svět v nákupním košíku?

Díky pokročilé globalizaci se svět dostává do našich nákupních košíků, aniž bychom si to nějak zvlášť uvědomovali. Proto ten název. Spolu s kávou, čajem, čokoládou, rýží nebo třeba stolkem z exotického dřeva do košíku přikládáme také dětskou práci, chudobu a zničené životní prostředí. Ostatně, to jsou také tři hlavní témata kampaně. Kampaň je zaměřená na spotřebitele, upozorňuje na problémy třetího světa a nabízí řešení. Možnost spotřebovávat zboží, které neničí životní prostředí a nezneužívá bezvýchodné situace chudých rodin na druhém konci světa. Více ale najdete na www.svetvnakupnimkosiku.cz.

Závěrem dovolte jednu otázku: Fair Trade, fair trade nebo Fairtrade? Nebo jak?

Připouštím, že v tom je trochu zmatek. Ale obecně – hlavní rozdíl spočívá v tom, jestli jsou slova psaná zvlášť (Fair Trade, Fair trade, fair trade), nebo dohromady (Fairtrade, FAIRTRADE). V prvním případě se jedná o označení celého hnutí za spravedlivý obchod, případně obecně myšlenky, že obchod by měl být spravedlivý (to především v anglicky mluvícím prostředí). Ve druhém případě se jedná o spojitost s certifikační organizací FLO a ochrannou známkou FAIRTRADE, která je na trhu nejznámější a zahrnuje největší tržní segment Fair Trade. Zda psát velká či malá písmena, to už záleží spíše na zvyku, a dnes už i na tradici, v té které zemi nebo organizaci.

Autorka textu: Jana Popovičová

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.