Lidstvo se blíží k limitům živočišné produkce

Velmi tiše překonala lidská populace další milník. Z hlediska potravinářské produkce to bylo letos poprvé, co chov ryb ve farmách předběhl množstvím chov skotu. Co ale znamená 66 milionů tun rybiny vedle třiašedesáti milionů tun hovězího? Podle organizace Earth Policy Institute (EPI) je to výrazné upozornění. Přibližujeme se totiž údajně k meznímu stavu: limitu možností přírodních zdrojů k získávání živočišných bílkovin.

Maso se brzy stane výjimečnou pochoutkou. Jak populace planety stoupá (2050 má dosáhnout 10 mld.), lidstvo se blíží k limitům živočišné produkce. foto: Petr Kratochvíl, licence public domain
Maso se brzy stane výjimečnou pochoutkou. Jak populace planety stoupá (2050 má dosáhnout 10 mld.), lidstvo se blíží k limitům živočišné produkce. foto: Petr Kratochvíl, licence public domain

Produkce rybích farem začala výrazně stoupat ve druhé polovině osmdesátých let, a tento příkrý trend se udržel až do současnosti. Podobnou růstovou křivku vykazuje i průmyslové rybářství a sportovní lov. Zatímco v padesátých letech to dohromady bylo jen 17 milionů tun, k dnešním dním je to již devadesát.

Lidstvo potřebuje nasytit, a živočišné bílkoviny začínají být alespoň teoreticky nedostatkovým zbožím. Rybí farmy mají sice vyšší pořizovací náklady, než ranče dobytkářů, ale dokáží produkovat více proteinů za kratší dobu, s levnějším provozem. Jenže ani ony nejsou nafukovací.

EPI varuje, že se lidstvo pohybuje na hraně. Podle jejich stanoviska již není možné doufat v trvalý nárůst produkce živočišných bílkovin z přírodních systémů, ať už ryb či skotu. Omezení prý vycházejí z infrastruktury systému.

Farem přibývá, produkce klesá

Produkce rybích farem má po několika letech spíše klesající tendenci, byť přibývá jejich počet. K udržení setrvalého výlovu je zapotřebí stále více prostředků (krmiva, paliva pro lodě), a farmáři musí vynaložit více energie, pokud chtějí dodržet své kvóty.

S chovem skotu je to podobné, byť limitace zde vychází z čistě prostorových možností. Přepásaní pastvin pak vede k degradaci půdy, které už není možné využívat k další, například zemědělské, produkci.

Co je podle EPI největší problém? Přetížení systému. Především to, že chov zvířat pro maso (ať už ryb nebo skotu) nevychází z racionálních hledisek. Jako příklad uvádí, že se drtivá většina rančů a pastvin nachází v místech s přirozeným výskytem travin – v USA, Argentině nebo Austrálii.

Rozumní hopodáři, kde jste?

Pokud by zdejší hospodáři chovali dobytek jen pro svou spotřebu, dalo by se prý stále hovořit o „rozumném“ hospodaření. Stejně tak, pokud by v Japonsku chovali ryby jen pro svou kuchyni. Jenže pokud má argentinské hovězí sytit i celou Evropu, stejně jako ryby z Asie zbytek světa, nestačí už místní podmínky stabilně zajistit vyrovnanou produkci. Dochází k narušení, degradaci a kolapsu.

Narušení „racionality“ vychází jednak z velké poptávky, ale také nerovnoměrného rozložení spotřeby. Zatímco průměrný obyvatel planety Země snědl v roce 1970 8,9 kilogramů hovězího, dnes je to dvounásobek. Přitom drtivá většina konzumentů stejků rozhodně nepochází z míst s odpovídajícím rozložením strávníků, Afriky nebo Asie.

EPI vidí určitou cestu právě v přechodu na „rozumné“ principy konzumace živočišných bílkovin. Jednotlivé státy, respektive jejich obyvatelé, by se měli zpět vrátit ke svým historicky úspěšně chovaným druhům – drůbeži a vepřovému – místo toho, aby toužili po exotických pochoutkách ze zámoří. Tím by se prý měl obnovit princip udržitelného hospodaření.

Souběžně s tím by se měly hledat alternativní cesty produkce a příjmu bílkovin (hovoří se o mlžích, krevetách, hmyzu), které by vykrývaly roční osmdesátimilionový přírůst obyvatel. A pochopitelně, lidé by měli slevit ze svých gastronomických požadavků, respektive vycházet z porozumění faktu, jak náročná je produkce mléka, vajec a masa.

Sdílet:

11 komentářů: „Lidstvo se blíží k limitům živočišné produkce

  • 7. 7. 2013 (19.16)
    Permalink

    Nevím kdo tyto blbosti dává dohromady. V ČR produkce masa klesla na nulovou úroveň, přičemž by bez problému produkce masné výroby byla schopna pokrýt naše potřeby. Tím by se nehuntovala krajina tak jak se huntuje řepkou a podobnýmy ekomarasty. Začalo by se opět hnojit mrvou, tu by zpracovávaly žížaly a broučci a tím by se podařilo alespoň částečně obnovit udusanou půdu, která nemá schopnost absorbovat vodu a pak se všichni diví, že tu jsou povodně.

    Přitom by stačilo, aby na kompetentních místech seděli lidi, kteří žijí s přírodou, starají se o lesy, pole a hrabou se také rukama v zemi, aby viděli co všechno se v té zemi odehrává. Místo toho tam sedí idio.., kteří neumí kopnout do země, ale hlavně, že umí pro sebe správně rozhodovat.

    Je mi smutno kam to dopracoval český kapitalismus ve vztahu k přírodě.

    Reagovat
    • 10. 7. 2013 (21.50)
      Permalink

      Nizozemí je zcela závislé na dovozu obilí i masa, místo toho tam pěstují tulipány. Neviděl bych tak černě, že teď letí řepka. Až nebudu dostatek potravin, tak se prostě zmenší rozloha golfových hřišť. Podobně řešili nedostatek v Británii za 2. světové….

      Reagovat
  • 5. 7. 2013 (20.17)
    Permalink

    Další alarmistický článek….Můžete mi tedy vysvětlit, že produkce vepřového masa v ČR strmě klesla (sami zemědělci tvrdí, že o jejich výrobky není zájem)?

    Reagovat
  • 4. 7. 2013 (19.54)
    Permalink

    K tomuto tématu mám lakonickou poznámku. Krávy a ryby mám rád, chodím se ně občas koukat. Pokud se týče jídla, tak jsem 25 let vegetarián.

    Reagovat
  • 4. 7. 2013 (14.02)
    Permalink

    Řešení je technologicky proveditelné, ale politicky a finančně náročnější.
    Musíme začít s velkými projekty desalinizace vody a závlah pouští, tím zvýšíme jak rostlinou produkci, tak produkci pícnin pro dobytek a tím bude možné zvýšit počet dobytčat.
    Nebo se může začít s realizací přečerpávání vody sibiřských veletoků do Kazachstánu, jedna k by to vedlo k záchraně Aralu, ale taky k možnosti obrovských závlah a produkce potravin i masa

    Reagovat
    • 4. 7. 2013 (14.15)
      Permalink

      to je fantastický nápad
      když jsem vyrabovali, na co jsme sáhli, tak zbývají už jen moře
      a potom velký krach civilizace
      stupidní nápad,jen co je pravda

      Reagovat
    • 4. 7. 2013 (15.49)
      Permalink

      a co takto kontrolovanu porodnost? a ak to nejde po dobrom, tak treba tie superrozmnozujuceho sa krajiny obohnat ostnatym drotom a oni sa uz postupne uvedomia(citaj zozeru navzajom).
      ale holt chore zriadenie menom kapitalizmus potrebuje nove trhy. toto neskonci dobre :(

      Reagovat
      • 4. 7. 2013 (19.04)
        Permalink

        Odpovím vám obom v jednom komentu.
        Myslíte si, že jsem z toho nějaký nadšený? Nadšený z průběhu demografických křivek? Ne nejsem, bohužel mám dar/prokletí hledat cestu jak věci uskutečnit. Takže pokud stojíme před tímto problémem, jelikož se mi nelíbí číkoliv násilné zasahování do života kohokoliv a nelíbí se mi naše zasahování do toho, jak dloiuho má kdo žít.
        K zalomení demografické křivky musíme lidi přimět dobrovolně.

        Jaký svět si představujete Vy? Co chcete, jak chcete aby vypadal? Co by se stalo se současnou technologií, myslíte, že by stále byla produkována?

        Že je celý současný systém nahlavu vím, a myslíte že mě to těší? Netěší, ale co chcete s tím udělat, jak změníme celý zaběhnutý systém? Ano jde to, když se prostě lidi, všichni, rozhodnou ze dne na den, že je to zbytečné, pak to bude možné, protože stát a firmy mají jen tolik moci, kolik jí lidi dají. Ale proto ještě není možné státy obenat ostnatým drátem a necha je vyhladovět (Jednou se to stalo, KLDR, ale ti se obehnali drátem sami)

        Nevím, jestli se dá odběr vody a její desalinizace brát jako rabování oceánu. Potřebujeme jenom tu a ta zůstává v koloběhu.

        Reagovat
        • 10. 7. 2013 (11.59)
          Permalink

          Cesta bude niekde uprostred , mensia konzumacia masa a zavlazovanie rozsiahlych oblasti ktore su momentalne nepouzitelne pre polnohospodarstvo zabezpeci dostatok potravy pre kazdeho.Teoreticky samozrejme lebo ide zase o to ze cast populacie nebude mat peniaze si kupit tuto potravu aj ked je mozne dopestovat dostatok po travy pre kazdeho.Odhaduje sa ze na vyrobu 1 kg hov.masa sa spotrebuje 15 kg krmiva. A z 15 kg rast. potravy (dajme tomu ze 10 aby bola dostatocna kvalita ) sa naje rozhodne ovela viac ludi ako z 1 kg hovadzieho masa.

          Reagovat
    • 9. 7. 2013 (11.34)
      Permalink

      Přesně tak.. Kozumenti masa jsou „rozežraní“ (omlouvám se), stačilo by, kdyby své choutky dostali trochu pod kontrolu.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.