Drogové kartely a farmáři mají společné zájmy

Zdálo by se, že masivní odlesňování (deforestace) Amazonských pralesů dělá starosti jen ochráncům přírody a environmentalistům. Jenže k ničení zelených plic Země se přidružují ještě další negativní faktory, které jakékoliv legislativní proti-opatření komplikují. Situaci prý silně ovlivňují drogové kartely, jež se vydatně zastávají farmářů, kteří bez povolení pralesy klučí.

Odlesňování brazilských amazonských pralesů v oblasti Mato Grosso. foto: Pedro Biondi/Abr, licence Creative Commons Attribution 3.0 Brazil
Odlesňování brazilských amazonských pralesů v oblasti Mato Grosso. foto: Pedro Biondi/Abr, licence Creative Commons Attribution 3.0 Brazil

Proč nachází zemědělci a farmáři zastání u jednotlivých mafiánských klanů a drogových kartelů? Důvodů je hned několik. Jiho a středo-americké kriminální struktury si velmi dobře uvědomují, že mezi „prostým“ lidem nemají často příliš dobrou reputaci, a prosté vyjádření podpory jim pomáhá nasbírat pozitivní body.

Jde ale o mnohem víc. Každý zemědělec je pro tyto mafie potencionálním pěstitelem surovin pro výrobu drog. Pěstování máku, marihuany nebo koky se totiž vyplácí rozhodně víc, než pole s kukuřicí. A proč se zastávat farmářů, kteří zakládají plantáže, pastviny nebo pole na území pralesů?

I když má policie k dispozici aktuální družicové a letecké snímky, na kterých může vidět plantáže koky, nedokáže je odlišit od ostatních zemědělsky využívaných ploch. Drogové kartely tak nepřímo chrání svou vlastní produkci, která se ztrácí mezi stovkami odlesněných ploch, na kterých se těží zlato, kácí vzácné dřeviny, pěstují batáty nebo cukrová třtina.

Tyto propojené socio-ekonomické zájmy zločineckých struktur se zemědělci a farmáři však mají neblahé důsledky pro biodiverzitu pralesních ekosystémů. Mafie totiž disponuje řádově vyššími zdroji a prostředky, kterými může blokovat snahu o nápravu tohoto neradostného stavu.

Země jako Guatemala nebo Honduras nyní zažívají boom kriminálních aktivit, souvisejících s pašováním drog dále na sever. V pralesích od roku 2007 vyrostly desítky nových přistávacích ploch pro malá letadla, překladiště a silničky, po kterých proudí kokain určený do USA. A na této vlně se vezou i zemědělci.

Pokud totiž dříve neměl farmář zastání u vlivného politika (díky značné míře korupce zde prý nic neobvyklého), zaplatil by pokutu a byla by mu zkonfiskována úroda. Dnes se jej ale v dobrém „ujme“ drogový kartel, který dokáže účinně zastrašit, nebo dokonce zlikvidovat, veškerou snahu kontrolních orgánů.

Jak připomíná Kendra McSweenyová ze Státní univerzity v Ohiu, která se situaci v Hondurasu podrobně věnuje: „Dřívější míra odlesnění v chráněných pralesích se pohybovala okolo dvaceti kilometrů čtverečních ročně. S tím se ještě dalo bojovat. Mezi lety 2007-2011, s nástupem velkokapacitního pašování, přibývá vykácených pralesů po šedesáti až sto kilometrech ročně. A nikdo není schopen to zastavit. Jedna věc je totiž hádat se s farmáři, a druhá čelit bezprostřednímu ohrožení života. Honduras má v posledních letech největší počet vražd na množství obyvatel. Nehovoříme tu už o prosté deforestaci, ale o narko-deforestaci.“

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.