Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Většina domů, které se dnes staví nebo rekonstruují, představuje pro své obyvatele vážné zdravotní riziko. Především plísně, prach a nedostatek kyslíku se podepisují na zdraví tisíců Čechů. Řešení lze podle odborníků hledat u tzv. zdravých domů.  

Kvalita ovzduší v domě či bytě přímo určuje, jak se cítíme a zda jsme zdraví. Bohužel, vzduch v moderních budovách bývá často doslova „mrtvý“. Varovným signálem by pro nás měl být fakt, že vnitřní prostředí může být mnohem toxičtější než třeba ovzduší u rušné silnice ve městě. Uvnitř budov je totiž prakticky nulový podíl lehkých vzdušných iontů.  

Centrum pasivního domu uspořádalo v rámci veletrhu Dřevostavby 2011 seminář na téma „Jak se žije v pasivním domě“. O své zkušenosti se stavbou a následným obýváním pasivního domu se zde podělili architekt Aleš Brotánek, stavitel Zdeněk Kaňa a čtyři majitelé pasivních domů.  

Úspory energie nemají smysl, pokud ohrožují vnitřní prostředí. Vzhledem k tomu, že mzdové náklady jsou přibližně stokrát vyšší než náklady na spotřebu energie v budovách, mimořádné výdaje vynaložené na zlepšení ventilace budou malé v porovnání s větší produktivitou, získanou díky vyšším výkonům a menšímu počtu ztracených pracovních dnů.  

V Centru pro vnitřní prostředí a energii Dánské technické univerzity (DTU) se velmi dbá na přesnost. Pravidelně se proto provádí rekalibrace přístrojů. Na snímku je anemometr určený k měření pomalého proudění vzduchu ve speciálně konstruovaném aerodynamickém tunelu.

Domy ze slámy se pomalu stávají dalším ekologickým zaklínadlem. Ještě před pár lety by většině lidí přišly jako čiré šílenství, dnes jich už v České republice několik stojí (adresář Veronica.cz). Především za našimi západními hranicemi se však ze slámy staví o sto šest. V čem spočívají hlavní výhody? Především nabízejí velmi zdravé vnitřní prostředí budov, tzv. mikroklima. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.  

Lenka se opírá o zateplené zahradnictví v Bražci: foto Jindřich Palek