Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Listy větrných elektráren vytvářejí vzdušné turbulence, které se můžou šířit kilometry daleko. U osamělých elektráren to nepředstavuje problém. Avšak u velkých větrných farem dochází k vzájemnému nežádoucímu ovlivňování mezi jednotlivými elektrárnami. Pomoci by mohl nový řídící program od společnosti Siemens, který modeluje chování celého větrného parku a v reálném čase upravuje parametry jednotlivých elektráren.  

Voda a zase voda. Lidské tělo obsahuje 70 % vody a bez doplňování tekutin vydržíme maximálně pět dní. Už ztráta 20 % vody je pro člověka smrtelná. Dostatek pitné vody je i proto jeden z nejpalčivějších problémů, které bude muset lidstvo řešit. Naštěstí technický vývoj nám přináší řadu možností jak nedostatku pitné vody čelit. Jedním z příkladů je firma Siemens a její nový efektivní systém na odsolování mořské vody. 

Na úsvitu elektrifikace před 130 lety se rozhořel boj mezi zastánci stejnosměrného a střídavého proudu. Souboj nakonec vyhrál střídavý proud, který se do dnešní doby používá v elektrické rozvodné síti. I přes mnohé nesporné výhody má střídavý proud oproti stejnosměrnému mimo jiné i jeden nepříjemný hendikep. Při přenosu na dlouhé vzdálenosti vykazuje až o 40 % větší ztráty oproti stejnosměrnému proudu.  

Plány Evropské unie na projekt DESERTEC se zdá se začínají skutečně zhmotňovat. Největší soukromá společnost v Alžírsku, Cevital, ohlásila, že je ochotna postavit se za projekt solární elektrárny o výkonu až 2000 MW a ceně kolem 8 mld. dolarů. pokračování…

O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti „vyjádřily o projekt zájem“. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.

Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. „Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,“ komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky „co by kamenem dohodil“. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.