Efektivní ukládání elektřiny je dnes jedním z největších problémů, kterým energetika jako obor čelí. Zejména rozmach obnovitelných zdrojů energie tento problém ještě akcentuje. Objevuje se však nová možnost: lokomotivy!
Lokomotiva Českých drah. Baterky budoucnosti? foto: Petr.adamek, licence Public Domain
V okamžiku, kdy jsou slunce a vítr zdrojem energie, představuje taková nejistota kritický problém. Způsobuje totiž kolísání energie v celé rozvodné síti, a tím i její potenciální nestabilitu. Řada firem po celé světě se proto dnes snaží na tento neduh najít lék.
Někteří jdou cestou klasických baterií velkých jako lodní kontejner. Taková řešení už existují, ale jsou poměrně nákladná. Ještě nákladnější jsou však přečerpávací elektrárny, které se běžně používají už několik desetiletí. Jednu takovou máme ostatně i u nás, jsou to Dlouhé Stráně.
Nebo by šlo montovat do stožárů větrnejch elektráren něco jako obrovský pendlovky s kukačkama. Ta kukačka by ale v tom případě musela bejt vysoká alespoň 4 metry, aby byla ze spoda dobře vidět. :)
Ty lokomotivy budou tímto provozem neskutečně trpět a bude to i poměrně nebezpečné. Navíc je problém s tím, že lokomotivy jsou jednofázové, nikoliv trojfázové, jako elektrická síť.
Ovšem zlepšení rekuperačních schopností napájecí dráží sítě by mohlo býd dobré.
P.S. u nás máme v současnosti v provozu čtyři PVE. Dlouhé stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero.
Mě by ale zajímalo, proč kolejová dráha a proč lokomotivy? Nešlo by aby elektromotor byl statický a tahalo se jenom nějaké hodně velké břemeno?
Protože kolejí z kopce je všude po světě hafo a lokomotiv, třeba ojetých, ještě více. Vlastně vše již existuje, stačí to správné zorganizovat a nemusíte konstruovat nějaké speciální stroje.
Jenže dost často ty dráhy z kopce většinou jsou využívány. A jak jsem psal, problém je s tím, že lokomotiva je jednofázová a elektrizační soustava trojfázová.
Jestli jsou přečerpávací elektrárny nákladné, tak bude rovněž nákladné tohle řešení, ne-li více. Však oboje funguje na principu potenciální energie. A zisk energie rekuperací bude nejspíš i mnohem méně efektivní, než vypouštění nádrže.
Bych řekl, že ani ne. U těch vláčků se dá minimalizovat tření, a pokud se to bude posunovat dostatečně pomalu, tak tam nebude skoro žádný aerodynamický odpor. Největší problém bude pořizovací cena. Samotné elektromotory/dynama pracují s účinností 85-95%. To je dost.
To jste myslím úplně vedle. Postavit pár kilometrů železnice do kopce je řádově menší investice než budovat na vrcholu kopce masivní vodní nádrž a elektrárnu. Dokonce by se patrně daly využí i koleje stávající. Možná by to mohlo zachránit některé podhorské tratě od zrušení.
Zisk z rekuperace bude o poznání větší protože vodní elektrárna je víceméně také rekuperace, ale narozdíl od lokomotivy, musí mít v řetězci vodní turbínu, která účinnost celého řetězce o poznání snižuje.
Ale přečerpávací elektrárny jsou přeci postaveny na jiném principu – fungují v době, kdy je přebytek vyrobené elektřiny na systému HDO http://www.snizujeme.cz/slovnik/hromadne-dalkove-ovladani-hdo
Naopak ty vlaky mají vyrábět energii, když ji bude zrovna potřeba více – tj. opačný princip.