Evropa bude šetřit energií, připojí se i Česká republika?

Evropská komise vyzdvihla roli energetické efektivity, vyzvala k plné implementaci stávajících směrnic do roku 2020 a navrhla evropský cíl pro zvýšení energetické efektivity do roku 2030 o 30 %.

Větrné elektrárny jsou jedním z řady typů obnovitelných zdrojů energie, do kterých Evropa vkládá své naděje. zdroj: Vestas, foto: Lars Schmidt
Větrné elektrárny jsou jedním z řady typů obnovitelných zdrojů energie, do kterých Evropa vkládá své naděje. zdroj: Vestas, foto: Lars Schmidt

Dlouhodobý cíl znamená stabilní a předvídatelné prostředí pro energeticky úsporné stavebnictví, které se nebude měnit s každou přicházející vládou, což umožňuje efektivně plánovat například investice.

Vláda ČR zatím jakýkoliv cíl pro energetickou efektivitu odmítá. Šance pro budovy podporuje výzvu třinácti významných firem z oboru, a zároveň členů aliance, které po české vládě požadují přehodnocení jejího odmítavého postoje.

„Dlouhodobý cíl pro energetickou efektivitu vytvoří předvídatelné podnikatelské prostředí a tím povzbudí české stavebnictví. Energeticky úsporné stavebnictví přitom dle našich propočtů vytvoří zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinese jedno procento k růstu českého HDP ročně. Po roce 2020 pak tato opatření uspoří odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie,“ uvedl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Šance pro budovy se tak připojuje k aktivitě svých třinácti členských firem, které na začátku července vyzvaly vládu, aby svůj odmítavý postoj přehodnotila. Firmy s ročním obratem přes 40 miliard korun a zaměstnávající přes 10 tisíc lidí vládu žádají o podporu závazného cíle. Hlavním důvodem je vytvoření stabilního a předvídatelného podnikatelského prostředí.

Vláda se k výzvě firem zatím nevyjádřila, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza však pro Lidové noviny na začátku července uvedl, že Česko hodlá počkat na právě zveřejněnou analýzu a návrh Evropské komise.

„Tato vláda je k energetické efektivitě velmi vstřícná. Jenže ta další být nemusí a stavebnictví potřebuje dlouhodobou jistotu. Proto jsme rádi, že jsou vládní představitelé ještě ochotni jednat o přehodnocení postoje k cílům 2030,“ dodal Holub, podle kterého je zamítavé stanovisko k závaznému cíli dědictvím minulých vlád a není podloženo žádnou ekonomickou studií či racionální úvahou. Výhodnost energetických úspor, zejména v budovách, byla naopak mnohokrát prokázána.

Podle Šance pro budovy se vláda nemusí v případě investic do energetické efektivity obávat ani podobného scénáře, který nastal v případě obnovitelných zdrojů energie (OZE).

„V případě OZE vláda v podstatě zajistila do budoucna majitelům solárních elektráren stabilní příjem v podobě výkupních cen elektřiny. V případě energetické efektivity se ale jedná o jednorázové investice na začátku, které už v budoucnu budou jen spořit. Vymknutí se kontrole s dlouhodobými negativními následky tak nehrozí, “ vysvětluje Holub.

Evropskou komisí navržených 30 % je na spodní hranici intervalu 30 až 40 %, který dle vlastních materiálů Komise znamená největší čisté přínosy pro EU.

Souvislosti

Celkem třináct českých firem odeslalo 10. července 2014 Vládě ČR dopis, v němž žádají přijetí závazného cíle pro energetickou efektivitu v rámci takzvaného klimaticko-energetického balíčku do 2030, který se nyní projednává na půdě EU.

O cílech by se definitivně mělo rozhodnout na podzim tohoto roku, zřejmě až pod patronací nového složení Komise. K závaznému cíli se nyní hlásí například Německo, Dánsko, Belgie, Irsko, Řecko, Portugalsko, Lucembursko. Francie o připojení k této pozici aktuálně jedná. Proti je například Velká Británie či Polsko, dosud i Česko.

tisková zpráva

3 komentáře: „Evropa bude šetřit energií, připojí se i Česká republika?

  • 28. 7. 2014 (20.20)
    Trvalý odkaz

    Bude nás to stát čistší vzduch, který všichni dýcháme, bude nás to stát méně peněz ve zdravotnictví a našlo by se toho víc. Ale to jsou věci které nikdo nevidí, které nikdo neumí spočítat.

    Reagovat
    • 28. 7. 2014 (21.53)
      Trvalý odkaz

      Nevím, jestli to tak významě přispěje k čistému vzduchu, mnoho znečištění produkují elektrárny a pak některé domácnosti, kteeré asi jen tak nepřestanou používat rakety a asi nezateplí, uhelná elektřina je velmi levná, takže ty pojedou dále, s tím se taky nic neudělá, plynové teplárny a topení, to je v pohodě, tam je znečištění akorát NOx.

      Pak je problém doprava, ale s tou to jde také těžko, tranzit se ošetřit nějak dá, třeba tím že se to naloží na vlak, ale co zbytek? Co pocit lidí, že všichni musí jezdit autem? (Efektivita přesunu 100kg člověk a cca 1000kg auta je nic moc, více se toho vyplýtvá na přesun auta, než je vykonáno užitečné práce)

      Reagovat
  • 24. 7. 2014 (12.51)
    Trvalý odkaz

    Já se jen bojím, kolik to zase bude stát peněz pro koncového spotřebitele!

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *