Evropa bude šetřit energií, připojí se i Česká republika?

Evropská komise vyzdvihla roli energetické efektivity, vyzvala k plné implementaci stávajících směrnic do roku 2020 a navrhla evropský cíl pro zvýšení energetické efektivity do roku 2030 o 30 %.

Větrné elektrárny jsou jedním z řady typů obnovitelných zdrojů energie, do kterých Evropa vkládá své naděje. zdroj: Vestas, foto: Lars Schmidt
Větrné elektrárny jsou jedním z řady typů obnovitelných zdrojů energie, do kterých Evropa vkládá své naděje. zdroj: Vestas, foto: Lars Schmidt

Dlouhodobý cíl znamená stabilní a předvídatelné prostředí pro energeticky úsporné stavebnictví, které se nebude měnit s každou přicházející vládou, což umožňuje efektivně plánovat například investice.

Vláda ČR zatím jakýkoliv cíl pro energetickou efektivitu odmítá. Šance pro budovy podporuje výzvu třinácti významných firem z oboru, a zároveň členů aliance, které po české vládě požadují přehodnocení jejího odmítavého postoje.

„Dlouhodobý cíl pro energetickou efektivitu vytvoří předvídatelné podnikatelské prostředí a tím povzbudí české stavebnictví. Energeticky úsporné stavebnictví přitom dle našich propočtů vytvoří zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinese jedno procento k růstu českého HDP ročně. Po roce 2020 pak tato opatření uspoří odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie,“ uvedl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Šance pro budovy se tak připojuje k aktivitě svých třinácti členských firem, které na začátku července vyzvaly vládu, aby svůj odmítavý postoj přehodnotila. Firmy s ročním obratem přes 40 miliard korun a zaměstnávající přes 10 tisíc lidí vládu žádají o podporu závazného cíle. Hlavním důvodem je vytvoření stabilního a předvídatelného podnikatelského prostředí.

Vláda se k výzvě firem zatím nevyjádřila, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza však pro Lidové noviny na začátku července uvedl, že Česko hodlá počkat na právě zveřejněnou analýzu a návrh Evropské komise.

„Tato vláda je k energetické efektivitě velmi vstřícná. Jenže ta další být nemusí a stavebnictví potřebuje dlouhodobou jistotu. Proto jsme rádi, že jsou vládní představitelé ještě ochotni jednat o přehodnocení postoje k cílům 2030,“ dodal Holub, podle kterého je zamítavé stanovisko k závaznému cíli dědictvím minulých vlád a není podloženo žádnou ekonomickou studií či racionální úvahou. Výhodnost energetických úspor, zejména v budovách, byla naopak mnohokrát prokázána.

Podle Šance pro budovy se vláda nemusí v případě investic do energetické efektivity obávat ani podobného scénáře, který nastal v případě obnovitelných zdrojů energie (OZE).

„V případě OZE vláda v podstatě zajistila do budoucna majitelům solárních elektráren stabilní příjem v podobě výkupních cen elektřiny. V případě energetické efektivity se ale jedná o jednorázové investice na začátku, které už v budoucnu budou jen spořit. Vymknutí se kontrole s dlouhodobými negativními následky tak nehrozí, “ vysvětluje Holub.

Evropskou komisí navržených 30 % je na spodní hranici intervalu 30 až 40 %, který dle vlastních materiálů Komise znamená největší čisté přínosy pro EU.

Souvislosti

Celkem třináct českých firem odeslalo 10. července 2014 Vládě ČR dopis, v němž žádají přijetí závazného cíle pro energetickou efektivitu v rámci takzvaného klimaticko-energetického balíčku do 2030, který se nyní projednává na půdě EU.

O cílech by se definitivně mělo rozhodnout na podzim tohoto roku, zřejmě až pod patronací nového složení Komise. K závaznému cíli se nyní hlásí například Německo, Dánsko, Belgie, Irsko, Řecko, Portugalsko, Lucembursko. Francie o připojení k této pozici aktuálně jedná. Proti je například Velká Británie či Polsko, dosud i Česko.

tisková zpráva
Sdílet: