Stromy jsou dobré. Čistý vzduch a jsou krásné. Ozdravují lidské plíce i mysl. Problém je, že ve městěch jich moc není. A Amazonský prales pomalu ukrajují místní obyvatelé i dřevorubci. Co s tím? No přeci vyrábět umělé stromy! Právě s takovým nápadem přišlo v poslední době hned několik designérů a vynálezců. Co je zvláštní, poslední dva takové nápady se jmenují úplně stejně – AirTree.

Studio Architecture and Vision se na celý problém podívalo pořádně ze šířky. Jejich umělé stromy nejenže si se svým okolním prostředím vyměňují vláhu a kyslík, který pročišťují, ale navíc také za pomoci solárních panelů a vertikálních větrných turbín vyrábějí elektřinu. Kvalitu vzduchu ve svém okolí navíc indikují za pomoci zbarvení své „koruny“.

Pravda, vypadají jako z Planety X. Ale je rok 2009 a ať už tady jsou! Chci mít jeden před svým oknem. Designéra Seung Jun Jeonga umělé stromy zjevně také fascinují. Jeho AirTree však zastává pouze funkci čističky vzduchu, případně lavičky spojené s LED osvětlením, a svým vzhledem se klasickému stromu poněkud vzdaluje.

Jeho umělé stromy čistí vzduch pomocí velmi účinných HEPA filtrů, čímž odstraňují veškeré nebezpečné částice. Jeongova představa je taková, že by jeho stromy stály například v zahradách či na dopravně rušných ulicích. Existuje zde ovšem nebezpečí, že by si je poměrně záhy mohl kdokoliv nenávratně „vypůjčit“. A otázka do pranice: nebylo by lepší zasázet stromy opravdové?

Nedávno jsme přinesli pozitivní zprávu o tom, že minulý rok se zvyšování emisí zpomalilo proti předchozím letům. CNN nyní informuje o novém vynálezu amerického vědce Klause Lacknera, umělých stromech, které dokáží zachycovat oxid uhličitý. V žádném ohledu vizuálně nepřipomínají stromy přírodní, ale zastanou dokonale jejich funkci. Když jejich umělými „listy“ prochází vzduch, zachycuje se uvnitř oxid uhličitý, stlačuje se a ukládá se v tekutém skupenství. Jde o podobnou technologii, která se využívá při modernizaci uhelných elektráren. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že umělé stromy mohou pracovat kdekoliv a kdykoliv. „Jdeme po CO2, který je jinak prakticky téměř nezachytitelný,“ upřesňuje prof. Lackner. Jde mu především o emise z automobilů či letecké dopravy. Jakkoliv bláznivě může celý nápad znít, Lackner se na klimatické konferenci v Londýně nedávno setkal s americkým ministrem energetiky Stevenem Chu, kterému se jeho nápad líbil. Lackner pracuje na konceptu zachycování oxidu uhličitého už od roku 1998. „Argumentoval jsem a stále argumentuji tím, že důvod proč je tohle možné je fakt, že z teoretického hlediska je oxid uhličitý ve vzduchu překvapivě koncentrovaný, a tedy že zařízení pro jeho zachycování může být poměrně malé,“ přibližuje původ svého nápadu. Po letech výzkumu se jeho týmu podařilo vyvinout sorbent, který při využití relativně malé energie dokáže zachycovat velké množství CO2. „Pokud naše zařízení připojíte k síti, tak na každých 1000 kg zachyceného oxidu vypustíme do ovzduší 200 kg, takže výtěžnost je 800 kg,“ upřesňuje. Lacknerův nápad se líbí také profesoru Wally Broeckerovi, jednomu z prvních, kdo začal upozorňovat na nebezpečí globálního oteplování. „Myslím se, že tohle svět bude muset mít – naneštěstí,“ řekl CNN. „Každá jednotka by každý den vysála z atmosféry tunu CO2 – což je množství vyprodukované 20 průměrnými auty v USA. Cena každé jednotky by se zhruba rovnala ceně nové Toyoty. To znamená, že kdybyste na auta zavedli 5% příplatek, mohly by tyhle peníze jít na budování stanic, které odstraní vyprodukovaný oxid uhličitý,“ navrhnul Lackner možný budoucí scénář rozšíření svých umělých stromů.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO

