Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Internet a především moderní sociální média, tzv. „web 2.0“ jak jsou označovány služby jako Facebook, Twitter a jiné sociální sítě, se v posledních měsících stávají centrem pozornosti celého světa. Ve Spojených státech pomohly vyhrát volby Baracku Obamovi. V České republice se skrz ně organizovali odpůrci Jiřího Paroubka, v Íránu dokonce opozice a masové protesty. Dne 7. prosince 2009 se v Kodani sejdou v rámci Konference o klimatické změně pořádané Organizací spojených národů sejdou zástupci 192 zemí celé planety, aby diskutovali o dalším pokračování Kjótského protokolu, tedy dalším globálním snižování emisí a zlepšování životního prostředí. OSN se rozhodlo využít web v rámci souvisejícího projektu nazvaného Hopenhagen. Jde o hnutí, jehož cílem je vytvořit globální komunitu, která by si měla dokázat vydupat na vůdcích svých zemí ta správná rozhodnutí. „Hopenhagen je změna – a tahle změna je poháněna energií náš všech,“ píše se na stránkách. V malém okénku můžete vepsat svou vlastní zprávu pro svět v odpovědi na otázku „Co vám dává naději v lepší planetu?“ Zároveň zde můžete najít odkazy na zmíněné služby Twitter, Facebook, případně zanechat svůj email a nechat si posílat pravidelné updaty.

Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným „Čistá energie 2030„. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO₂ dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.

Přesně na Den země, dne 22. dubna, bude Ministerstvem životního prostředí spuštěn program dotací Zelená úsporám. Ten byl nedávno představen Martinem Bursíkem, ministrem životního prostředí. Jde o dosud největší program dotací v České republice v jehož rámci bude k dispozici 10 až 25 mld. korun, které budou směřovat k energetickým úsporám. Vlajkovou lodí programu je zateplování budov – rodinných a bytových domů nepanelové technologie. Zde existují dva podprogramy, rozdělené podle rozsahu – tedy komplexní a dílčí zateplení. Běžný rodinný dům o 130 m² dosáhne na komplexní dotaci kolem 170-180 000 Kč. Bytový dům pak na dotaci kolem 70 000 Kč. Úspora na vytápění se zde má pohybovat kolem 40% až 50%. Dílčí zateplení může být např. zateplení vnějších stěn, střechny a podlahy, výměna oken a vnějších dveří, instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Dotace na zateplení bude poskytována jak fixní částka na metr čtvereční plochy. Každý dostane podle podlahové plochy nezávisle na tom za kolik zvolená firma zateplení dodá.

Druhou liní dotací je podpora nové výstavby v pasivním či nízko- energetickém standardu – fixní částka na rodinný dům nebo byt v bytovém domě. O podporu vždy žádají první vlastníci, nikoliv developeři. Podpora bude ve výši 220 000 Kč na rodinný dům a 140 000 Kč na byt. Třetí linií programu Zelená úsporám je ekologické vytápění rodinných a bytových domů. Oprávněnými žadateli tentokrát budou také vlastníci panelových bytových domů. Bude podporována náhrada neekologického vytápění jako je uhlí, nafta, elektrické vytápění za vytápění na biomasu, případně tepelnými čerpadly. Kotle na biomasu musí plnit emisní parametry a standard efektivity, podporu získají např. kotle na peletky. Minimální topný faktor pak bude podmínkou pro podporu tepelných čerpadel. Solární kolektory na přitápění nebo ohřev vody, výše dotace bude 50%. V případě tepelného čerpadla bude výše dotace maximálně 30%. Podpora kombinace všech těchto opatření bude znamenat dotační bonus ve výši 20 000 Kč na rodinný dům a 50 000 Kč pro bytový dům.
Celý program má přinést ekonomické úspory pro uživatele a zlepšení životního prostředí. Podle Martina Bursíka jde o uživatelsky velmi jednoduchý program. Žadatelé o dotace mohou využít bezplatnou informační linku 800260500 a webové stránky www.zelenausporam.cz. Nejde přitom pouze o reakci na ekonomickou krizi. Martin Bursík řekl, že už v základu jednání s Japonskem bylo potřeba se zavázat k programu, který zlepší stav životního prostředí. Ročně se ušetří 1,1 milionu tun CO2 = 1 milion tun uhlí. Domácnosti by měly uspořit až 3 mld. korun ročně. Také NERV, protikrizový orgán vlády, ale vidí v programu Zelená úsporám, obrovské plus. Přinese až 30 000 nových pracovních míst, a to pouze v první fázi. Vytváří příležitosti pro malé regionální firmy a živnostníky, má tedy významný efekt na zaměstnanost. Podle odborníků z MŽP je tento program mnohem výhodnější, než např. aktuálně velmi diskutované šrotovné (viz. článek Martin Bursík: šrotovné jako podpora pro hybridy, elektromobily). „Nejlevnější energie je energie, která se ušetří,“ řekl na tiskové konferenci Martin Bursík.
Prostředky na program Zelená úsporám putují z prodeje emisních povolenek Japonsku. Díky závazku snížení emisí v ČR v rámci Kjótského protokolu vznikl přebytek emisních povolenek v letech 2008 až 2012, a to zhruba o 150 mil. těchto jednotek. Z nich se prozatím využije 100 milionů a 50 mil. zbude jako rezerva na nové emise, které mohou vzniknout. Ministerstvo životního prostředí prodalo Japonsku 40 mil. a se světovou bankou a dalšími kupci nyní jedná o odprodeji zbývajících. Podrobnosti o celém programu se dozvíte v článku Zelená úsporám: dotace na zateplování – kompletní informace.

Al Gore, bývalý americké vice preident a známý ekologický aktivista, představil ve včerejším vydání The New York Times plán pro nového prezidenta Baracka Obamu. Upozorňuje, že klimatická krize je nevyhnutelná. Dobrá zpráva však zní, že kroky, které je třeba učinit pro její řešení, jsou zároveň cestou ven z ekonomické krize a krize energetické bezpečnosti. Nejdůležitější jsou podle něj investice do infrastruktury a tvorby nových pracovních míst, namísto stamiliard dolarů vydávaných každoročně za ropu z ciziny. Al Gore svůj plán rozdělil do pěti bodů:

• velkoplošné investice a incentivy pro budování konstrovaných solárních termálních elektráren v jihozápadních pouštních oblastech USA, větrných elektráren od Texasu po Dakoty a pokročilých geotermálních elektráren v místech, která jsou proto vhodná
• začít plánovat konstrukci celonárodní chytré rozvodné sítě, která dokáže přenášet energii z obnovitelných zdrojů energie ve venkovských oblastech do měst, kde se jí nejvíce spotřebuje, Gore odhaduje potřebné investice na 400 mld. dolarů během 10 let, což je výrazně méně, než potenciální ztráty 120 mld. dolarů každý rok díky výpadkům a zastaralému rozvodnému systému
• za třetí, Gore navrhuje pomoc americkému automobilovému průmyslu. General Motors, Ford, Chrysler, všechny tyhle automobilky jsou v těžké ztrátě, jejich tržby padají, proto žádají o pomoc Kongres. Al Gore ale nenavrhuje pomoci pouze těm velkým, ale také malým začínajícícm firmám se zajímavými technlogiemi – tou hlavní jsou plug-in hybridy
• celonárodně vybavit staré budovy lepší tepelnou izolací a kvalitnějšími okny i úsporným osvětlením
• zvýšit cenu oxidu uhličitého a prosadit příští rok v Kodani efektivnější dohodu, než je současný Kjótský protokol (který USA odmítly ratifikovat)