Umělá hora má v Dubaji zajistit více srážek
V posledních letech se projektům, jejichž zadání bychom mohly popsat slovy: „Poručíme větru dešti“ dařilo ponejvíce v Číně, ale Spojené arabské emiráty (UAE) evidentně nechtějí stát stranou. Přišly totiž s nápadem, jak zajistit v hlavním městě Dubaji vlhčí klima. Vytvořením umělé hory, která by lokálně zvýšila oblačnost.
Nápad, který by jinde hraničil s holým šílenstvím, však v UAE získává nebývalou podporu. Minimálně pak v Dubaji, kde žije prakticky 99 % obyvatel stejnojmenného emirátu. Ekonomicky nákladná krajinotvorba je zdejším koníčkem.
Místní již několikrát dokázali, že jim nečiní problém stavět přepychové do nebe sahající věže, umělé ostrovy či tropické deštné pralesy ve sklenících v sousedství pouště. A z dlouhodobého hlediska se jeví nápad s umělou horou nakonec jako ten nejrozumnější.
Dvě věže v Dubaji dokážou vyrobit solární i větrnou energii
V současnosti je totiž celé území Spojených arabských emirátů k zemědělství vyloženě nevhodné. Průměrné letní teploty neklesají pod 45 stupňů Celsia, a dešťové srážky tu dohromady netrvají déle než pět dní v roce.
Ke zhodnocení realizace bylo již přizváno americké Národní centrum pro atmosférický výzkum (NCAR). které obdrželo na tento záměr výzkumný grant v hodnotě 558 000 dolarů. Američtí badatelé se mají stejnou měrou zaměřit jak na prosté zhodnocení úspěšnosti realizace ve vztahu ke zvýšení lokální oblačnosti, tak i navrhnout optimální lokaci a proporce umělé hory.
„To co děláme je v zásadě vyhodnocení dopadu různých typů přírodních masívů na regionální klima,“ říká Roelof Bruintjes z NCAR. „Konkrétně pak řešíme, jaká výška, masa a sklon by měla být optimální.“
Teoreticky se nejedná o špatný nápad: hory jsou jednou z hlavních příčin tvorby oblačnosti. Chladí horké vzdušné masy, uvolňují vzdušnou vlhkost, vytváří zástin. Z mraků nemusí hned nutně pršet, ale poskytnou minimální zástin pro fungování zemědělství, které je jinak v úpalném slunci neúprosné. I s možným „naprogramovaným“ deštěm v UAE počítají.
Pokud totiž začnete vytvořenou oblačnost „práškovat“ ledovými krystaly jodidu stříbrného nebo jodidu draselného, vyvoláte tím déšť. Taková zpráva pochopitelně udělá nesmírnou radost příznivcům konspiračních teorií o chemtrails, ale jak říká i sám Bruintjes: „Všechny tyhle plány jsou ještě trochu daleko. Postavit horu není jen tak.“
Závěry první série vyhodnocení, dodaných NCAR bude mít UAE k dispozici na začátku letošního léta.
Výborný nápad to je. Carlosi, Pepo…pakliže se hora, nebo spíš pohoří postaví ve tvaru tříčtvrtečního kruhu, který bude otevřený severozápadně do moře a dodrží se dále v textu zmíněná doporučení, tak to nemůže dopadnout špatně. Jihovýchodní větry poženou vlhký mořský vzduch k náběžné hraně pohoří a zde se bude uvolňovat velké množství vláhy. Časem vlhké podnebí dá vzniknou i pramenům s pitnou vodou (vznik studánek viz http://petrzlesa.webnode.cz/trpaslikuv-pramen/ a http://www.estudanky.eu/uvod.html ).
Pohoří musí být vysoké minimálně 900m. Šíře pohoří bude cca 3,5km. Jeho délku navrhuji 150km. Pakliže se Saudové rozhodnou, že pohoří protáhnou až k Abu Dhabi, což by bylo velmi žádoucí vzhledem k cca 600.000 hlav, které tam bydlí, tak délka pohoří musí být minimálně 270km a i to při možnostech Saudů, tedy, když se mírně uskromní a najmou zahraniční dělníky, lze zvládnout.
Budu se nyní zabývat skromnější variantou. Bude potřeba vytěžit a přemístit cca 455.000.000.000 kubíků zeminy. Tu vytěží z moře a současně postaví vlnolamy a větší přístavy pro zámořké lodě typu CMA Marco Polo a Queen Mary 2. Rozvinou kolem města infrastrukturu, v “údolí” pod pohořím založí sady, navezou ornici a zúrodní pole. Tím vznikne jistá nadprodukce potravin, což povede k rozvinutí chovu dobytka a kruh se uzavírá, protože kravským hnojem budou zúrodňovat svá pole.
Vše je nemyslitelné bez masívního rozvoje fotovoltaického průmyslu a větrných elektráren, ale ty raději dále od pohoří směrem do pouště.
Odhaduji, že realizace projektu potrvá 20 let, tzn. že je jisté, že 2040 již bude nělik sezón využíván.
Hmm, zajímavé, a může vzniknout nové moře, což povede k lepšímu výparu (z moře by se jim těžilo špatně. takové množství) Jenže taková těžební operace by vyžadovala takové množství techniky že jí na světě není.
Spíš bych měl strach z toho co to udělá se srážkami na jiných místech planety. Ale pokud by byl za horami nějaký mořský zdroj vlhkosti, nebo jiný zdroj vlhkosti, pak by nemusel být problém, zejména pokud by byl mělký a rychle se prohříval. .
Projekt by to mohl být zajímavý, otázka ale je co to spáchá s klimatem jinde, Na druhou stranu maí v akémsi proroctví cosi o tom že se změní země arabů znovu v louky a pastviny. No uvidíme, třeba to k něčemu bude. Po loňsku víme co se tam klidně může dít.
Navíc pokud budou tžit materiál v blízkosti moře, nebo v něm, pak tato hora může, velmi málo, ale přece, omezit stoupání hladiny moří, pokud bude místo odkud byl materiál získán, zatopeno.
Popravdě pokud by tam mělo takto pršet častěji a nedošlo k zásadnějšímu ovlivnění srážek jinde (bohužel se stalo), pak by to bylo dobře (byť to byly dvě silné bouře velmi blízko sebe). K té hoře eště musí najít způsob jak napompovat vlhký vzduch do vyšších vrstev atmosféry.
Nejsme odborník na atmoféru, ale myslím že to lze. Omezeně, ale mělo by to jít. Zároveň, pokud by tímto klesla relativní vlhkost u země, dojde k výparu a tím ochlazení okolí, To by bylo pozitivní, v přímořské oblasti by to navíc ani nemusel být zásadní problém, vlhkost by šla na úkor moře.
Nepride mohamed k hore ale hora k mohamedovi(mohamedanom).
Řekněte Trumpovi, postaví cokoli, třeba i horu :)