Solární farmy – nový domov pro ohrožené čmeláky
Může si praktická ochrana přírody a solární byznys vzájemně pomáhat? V České republice by tato otázka možná vzbuzovala rozpaky, ne tak ve Velké Británii. Organizace Bumblebee Conservation Trust (BCT) věnující se záchraně mizejících čmeláků začala spolupracovat s majiteli několika solárních farem. Tvoří plán, který prospěje všem zúčastněným stranám, včetně bzučících čmeláků.
O velkých lánech polí v Čechách se kdysi v ekologických souvislostech hovořilo jako o „kulturní poušti“. Není divu, rozsáhlé plochy, které jsou vlastně jen po malou část roku pokryty vegetací, nenabízely příliš možností pro život.
S rozšiřujícím se trendem obnovitelných zdrojů energie se situace evokující kulturní „solární“ poušť, začíná opakovat. Přibývá ploch, kde kromě solárních panelů na stojanech vlastně nenarazíte na nic jiného. Tato území jsou velice chudá, pokud jde o výskyt rostlin nebo živočichů.
Mokřadní zahrada vedle ocelárny vyhrála prestižní cenu
Britové jsou ale na tvorbu a ochranu „přírodní krajiny“ o poznání háklivější, než Češi. A tak není divu, že projekt britské BCT získává na pozornosti. Přitom to začalo velmi nenápadně.
Společnost Solarcentury, provozující několik solárních farem, se v rámci ekologizace provozu snažila o celkové snížení emisí. Vylepšit bilanci si mohla několika způsoby, ale dala přednost návrhu BCT. Na vybraných lokalitách se solárními panely začaly společně připravovat malé rezervace pro čmeláky.
Do spolupráce se brzy zapojila i další organizace, Habitat Aid, která začala dodávat osivo a sazeničky původních druhů rostlin. Pochopitelně, že vysazování stromů, které by zastiňovaly panely, by bylo v rozporu s funkcí sluneční elektrárny.
Pořád je ale možné na příhodných místech vysazovat křoviny, trsy travin nebo kvetoucí louky. Panely poskytují částečný zástin, a pokud jsou vhodně doplněny rostlinami, vytvářejí téměř ideální mozaiku pestrých mikro-habitatů. Narazíme tu na prosluněné trávníky, kamenité stráně i vlhké mokřiny.
Habitat Aid už léta bojuje s úbytkem zástupců domácí flóry. Od roku 1940 se rozloha přirozených luk zmenšila o 97 %. Semínka původních kvetoucích bylin a plevelů nemají prostor pro život. Ale ve spolupráci se Solarcentury se první taková místa začínají uměle vytvářet, přímo v okolí solárních farem. Ty nabízejí podmínky pro výsev luk, a následně i pro život čmeláků.
„V Solarcentury jsme se vždycky snažili pomáhat životnímu prostředí,“ říká Frans van den Heuvel, manažerka společnosti. „Společně s BCT a Habitat Aid máme unikátní možnost realizovat opatření, která zvýší biodiverzitu na našich solárních farmách.“
Ještě by taky mohla ve vedrech klesnout okolní teplota panelů, čímž se zvýší účinnost. Panelům nesvědčí velká teplota.
Zespodu by mohlo být chladněji, než z vrchu…
To je další zajímavý aspekt panelů na zatravněné ploše. Nedaleko od nás stojí pár solárních elektráren na „louce“. Rozhodně to bude mít lepší chlazení než na střeše, hlavně když fouká vítr. Je pod nimi asi tak 1-2m místa. Je zajímavé, že mě to napadlo až teď. P.S. Někde tam prý i pasou ovce. Oplocené to je a jsou tam většinou i kamery.
… a když už, tak stačí zasít rostliny pod panely do stínu a síct občas UŽŠÍ cestičky MEZI panely… tím se ZBYTEČNĚ nesníží účinost výroby elektřiny … KOLIKRÁT MÉNĚ BY PANELY ZABRALY MÍSTO, KDYBY BYLA ÚČINOST MÍSTO 20% TŘEBA 80% … = 4x MÉNĚ ZASTAVENÉHO MÍSTA … TAK TU ÚČINOST JEŠTĚ NESNIŽUJME…
Úplně jednoduše by stačilo, kdyby se panely instalovaly na střechy domů, hal, továren… atd, a solární energie na zelené louce by se mohla využívat k produkci např. medu od včel…
Zcela souhlasím.jenomže právě malé residenční střešní fotovoltaiky/nedejbože úplně odříznuté od sítě a v provozu na stejnosměrný proud exekutivně
/a také sankčně/ blokuje český ERU a s ním spojená
fotovoltaická ČEZácká a poslanecká oberloby.
Tolik proklínané panely na zelené louce by skutečně mohly napomoci mizejícím biotopům jako jsou remízky, meze a travnaté pásy podél cest. Sice to není žádná velká sláva, ale rozhodně to může vnést částečnou pestrost do monokultur.