Problémem moderní civilizace je fyzická neaktivita

Třetina adolescentů z celého světa nemá ve svém životě dostatek pohybu. Neaktivní životní styl, usnadněný automobily, hromadnou dopravou, výtahy a jezdícími schody, spojený s dlouhým vysedáváním u počítače nebo televize, je přitom nenápadný zabiják. Ročně je nepřímo zodpovědný za více než pět milionů úmrtí.

„Tři z každých deseti dospívajících starších patnácti let, celkem tedy něco okolo 1,5 miliardy lidí, nedodržuje ani základní minimum pohybu potřebného k udržení zdraví,“ tvrdí zpráva uveřejněná v odborném medicínském žurnálu Lancet.

Autoři zprávy, kteří vycházeli ze srovnání životního stylu adolescentů po celém světě, hovoří kvůli rozsahu ohrožení o nové tiché pandemii. Navíc se zdá, že ročníky mladší patnácti let mají ještě horší bilance.

Není přitom zapotřebí běhat maraton, shodují se odborníci. V zásadě stačí okolo půl hodinky střední fyzické zátěže organismu pět dní v týdnu, a přibližně dvakrát a třikrát dvacetiminutovku nějaké „výraznější“ pohybové aktivity.

Ani tato doporučená minima však pubescenti ve světě v průměru nedodržují. Situace je o poznání horší v ekonomicky rozvinutých krajích, kde dopravní infrastruktura a technické vymoženosti umožňují dospívajícím lenošivý styl života.

Na základě dat o civilizačních chorobách z roku 2008 ve srovnání s údaji o výskytu cukrovky, srdečních problémů a rakoviny, které si ročně vyžádají 57 milionů obětí, srovnávali badatelé dopady nedostatku pohybu. Fyzická neaktivita je podle nich stejně nebezpečná jako nadměrná obezita nebo kouření, a ročně si vyžádá 5,3 milionů obětí.

Řešení nové pandemie je přitom snadné. Výzkumníci podporují myšlenku „navýšení“ fyzické zátěže pro dospívající, ať už proporciálně větší hodinovou dotací tělocviku, nebo podporou budování cyklostezek, jež by lidem skutečně umožnily dorazit ráno do práce jinak než autem.