Povodně v ČR: škody za více než 200 mld. korun

Za posledních dvacet let zaznamenala naše republika několik větších povodní. Škody dosahují stovek miliard, ale tyto přírodní katastrofy si vyžádaly i lidské životy. Povodně letos na jaře pak vyvolaly názor, že zodpovědné osoby zejména na Vltavské kaskádě neudělali vše, co mohli. Je nasnadě, že se o povodních hovořilo také na konferenci Voda a vodní plochy 2013.

135 životů si vzala velká voda

Povodněmi se samozřejmě zabývají lidé na nejvyšších postech, konkrétně na Ministerstvu zemědělství. Naděžda Kozlová z Oddělení protipovodňových opatření na Ministerstvu zemědělství připomněla, že od roku 1997 si povodně v ČR vyžádaly celkem 135 lidských životů a způsobily škody ve výši téměř 200 miliard korun.

Nejhorší byl rok 1997, kdy byly povodně na řekách Morava a Odra. V tomto roce sledovala celá republika u televizních obrazovek osudy občanů na Moravě a ve Slezsku. O život přišlo 60 lidí a škody dosáhly 62,6 miliard.

Tehdy se jednalo o první větší povodně v novodobé historii. Poslední povodně, které si vyžádaly lidské životy, se totiž před rokem 1997 odehrály až v roce 1970.

Ještě větší škody, přes 75 miliard, byly o pět let později, v roce 2002, kdy způsobovaly zkázu Vltava a Labe. Při těchto největších změřených povodních v Čechách zemřelo 16 lidí. Je zajímavé, že před těmito povodněmi předpovídali modely využívané v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ), že se s pravděpodobností 80 % nic hrozného nestane.

O jednu osobu méně, patnáct, pak zahynulo při povodních v krajích Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihočeském v roce 2009 a letos, kdy byla zasažena povodí Vltavy a Labe. Letošní rok byl se škodami 19 miliard třetí nejhorší od roku 1997.

Je zajímavé, že povodně přichází většinou večer a o víkendu. Pro ČHMÚ je důležité, aby v tu dobu měl dostatek zaměstnanců na svých postech. Obvykle také jsou povodňové vlny dvě, v roce 1997 mezi nimi bylo 10 dní, kdy se lidé trochu vzpamatovali. Horší byl rok 2002, kdy šla druhá vlna za tři dny. „To pršelo do zatopených oblastí a to bylo hrozné,“ vzpomínal na situaci ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník.

Prevence má snižovat škody

Je patrné, že poslední dobou přichází povodně stále častěji a stále způsobují škody v astronomických výších. Je to navzdory faktu, že od roku 2002 běží programy prevence před povodněmi. První fáze byla do roku 2007, letos skončila fáze druhá.

Mezi roky 2002 a 2007 byla pozornost zaměřena na Moravu, Odru a horní Labe. Bylo realizováno 435 protipovodňových staveb a ochráněno 315 tisíc obyvatel, informuje Kozlová. V rámci druhé etapy bylo realizováno po celé zemi více než čtyři stovky opatření, jedná se zejména o technická opatření podél vodních toků, která zvyšují retenci a bezpečnost vodních děl při povodni.

Třetí etapa od příštího roku pak bude cílena na efektivní protipovodňová opatření záplavových území. Nádrže a poldry vzniknou zejména na povodí Labe, ale také na Vltavě, Moravě a Ohři.

Povodně 2013: Na Vltavě to zvládli

Již v roce 2002 výrazně pomohlo vodní dílo Orlík, které dokázalo o 17 hodin oddálit největší povodňovou vlnu valící se na Prahu. Ani nemluvě o tom, že tato stavba ustála obrovský nápor a zachytila i dřevo, klády nebo celé chaty, které sem připluly ze Šumavy.

Nebýt staveb na Vltavské kaskádě, byl by Karlův most potřetí v historii ve vážném nebezpečí. Dříve byl poškozen v letech 1432 a 1890. Za oddálení povodňové vlny pak poděkoval i starosta Drážďan.

V době po letošních povodních bylo kritizováno Povodí Vltavy, prý mohly být škody menší. Petr Kubala z Povodí Vltavy to vyvrací. Prvního června v sedm hodin ráno byl prý v nádržích Vltavské kaskády téměř dvojnásobný volný objem oproti jejímu vymezenému retenčnímu prostoru, tedy celkem asi 180 milionů m3.

Jak se později ukázalo, byla potřeba daleko větší kapacita, kterou nemohla tato nádrž z technických důvodů nabídnout. To bylo možné třeba na jaře 2006, kdy bylo z tajícího sněhu hodně vody a právě díky této přehradě se vše zvládlo relativně bez problémů. V roce 2003 bylo naopak extrémní sucho a i v této situaci přišla vhod pomoc vodní nádrže.

Vltavská kaskáda ale dokázala vodu regulovat a dá Pražanům čas se připravit. Manipulace kaskády pak probíhala v souladu s průtoky neregulovatelné Berounky a Sázavy. Díky tomu byla posunuta kulminace na dolním toku a snížen kulminační průtok.

Přítoky z mezipovodí ale byly v tu dobu podle Kubaly extrémní, dosahovaly až stovek m³ za vteřinu a 3. června večer bylo dosaženo maximální hladiny v nádrži Orlík.

Tato situace se ale vůbec nelíbí majiteli vodní elektrárny. ČEZ při maximálním naplnění nádrže totiž jen doufá, že následný velký odtok zvládne vodní elektrárna hned pod přehradou bez problémů. V roce 2002 se elektrárna při povodních zastavila a voda pak tekla přes bezpečnostní přelivy.

Přítok v letošním roce byl zhruba stoletá voda a bylo nutné zvýšit odtok. Po kulminaci Vltavy v profilu Praha – Chuchle pak bylo možné postupně začít zvyšovat volný objem a snižovat průtok na dolním toku pod kaskádou.

Řešením jsou domy na sloupech

Je jasné, že letošní povodně nebyly poslední a že ani protipovodňové hráze – i pokud tlak vody vydrží – nejsou řešením pro všechny ohrožené stavby. „Povodně jsou a budou a je třeba na ně být připravený. Je třeba se s nimi naučit žít,“ říkal Obrusník a přidal příklad ze zahraničí.

V New Orleans po povodni lidé postavili domy na metrových sloupech a prostor pod nimi využili jako garáž. To je v případě nebezpečí skvělé řešení – člověk před velkou vodou ujede a nemusí se bát o svůj dům. Určitě lepší řešení než postavit po povodni stejný dům a na stejném místě, jako stál ten, který vzala voda.