Komunitní sdílení – začalo to nářadím

Příběh internetového „směnného obchodu“ StreetBank začal nenápadně. Samir Jeraj si potřeboval na vaření vypůjčit trochu mléka, a po čase zase jeho soused sháněl pár židliček na uspořádání grilovací párty. Po čase přerostl jejich uzavřený systém „vypůjčování a sdílení pracovního náčiní“ v zajímavý nápad: pokud by si založili webové stránky, na kterých by uvedli „svůj“ seznam nářadí, mohli by si je začít vypůjčovat i ostatní sousedé.

Rozhodně na tom neproděláte, když si půjčíte nářadí od souseda. Zdroj: nabidky.edb.cz
Rozhodně na tom neproděláte, když si půjčíte nářadí od souseda. Zdroj: nabidky.edb.cz

Je pravdou, že drtivá většina domácího náčiní leží po většinu času v kůlně nebo dílně. Přesto se bez něj tu a tam neobejdeme, ale z ekonomického hlediska není rozumné individuálně investovat do pořizování vlastní sady nářadí.

Londýnský web StreetBank nabízí „novátorský“ koncept sdíleného nářadí, který v první řadě bourá onen ostych, jež nám brání oslovit neznámého souseda, kterého ledva zdravíme, zda by nám na odpoledne půjčil sekačku.

Myšlenka si v Londýně od května roku 2010 získala velkou popularitu: celkem je tu dnes 15 000 lidí, kteří nyní nabízejí a sdílejí své domácké nářadí, motorové pily, sekačky, zahradní stolky, štěpkovačky nebo kompostéry. Z Londýna už pronikl nápad do Brightonu, Leedsu – ale také do amerického Washingtonu nebo kanadského Vancouveru.

Podle zakladatelů je ideální hustota sítě okolo 50-100 sdílejících sousedů na jednu čtvereční míli. Při takovém „zastoupení sdílení“ se vám totiž nestane, že byste to, co hledáte, nemohli sehnat.

Koncept komunitního sdílení je populární už proto, že šetří peníze i „zdroje“ na jejich výrobu. A je příjemné vědět, že si můžete „svůj“ krumpáč najít na weu týden před chystanou prací na zahradě, rezervovat si jej a vyzvednout v přesný čas.

Komunitní sdílení prakticky čehokoliv získává v západním světě na významu. V moderních městech jsou lidé zbaveni sociálního kontaktu, a tak se rádi socializují i tímto sousedským způsobem. Důkazem je i úspěch projektů Freecycle (sdílení ) nebo Collaborative Consumptiom Hub, který nabízí zapůjčování a společné cesty vlastním dopravním prostředkem do práce.

ecologist.com

7 komentářů: „Komunitní sdílení – začalo to nářadím

  • 8. 12. 2016 (17.47)
    Trvalý odkaz

    DEXCAR?KVALITNÍ NOVODOBÍ ŠUPÁCI.Toho nejhrubšího zrna! Samozřejmě množina odvážných najivků se plní zespodu. Ale nesmí se jim to říkat nahlas. Jsou zaslepeni nezdařenou investicí a chtějí nebýt v systému sami.A absolutní perlička? Nějaký darebák vydávající se za firemního advokáta na jejich jakože pravých stránkách vyhrožuje že ti kdo budou o nich špatně mluvit – tvrdě narazí! Tak to už je vrchol drzosti a neomalenosti. To ještě budou lumpové koukat co se dá tady zařídit.

    Reagovat
  • 6. 2. 2016 (23.45)
    Trvalý odkaz

    komunitní sdílení je budoucností. Právě pracuji na projektu komunitního sdílení týkající se též dlouhodobého pronájmu aut z Německa prakticky zadarmo pro každého. Chvílku se musí ne něj počkat a pak jezdit autem s reklamou komunity, ale auto je úplně nové a krásné od nižsí kategorie jako Smart, Opel std po BMW a Mercedes. Už to frčí v Itálie a Německu. Kdo má zájem, muže me napsat na info@dexcar.sk. Stránka jeste neni k dispozici ale snad brzy bude.

    Reagovat
    • 9. 9. 2016 (1.58)
      Trvalý odkaz

      Prosím vás hlavně nikdo nenalítněte na Dexcar. U toho sice říkají, že to je komunitní sdílení, ale je to lež. Dexcar je normální pyramidová hra, kde nachytaní lidi zespoda živí ty nahoře a na ty dole se NIKDY (nikdy) nedostane. Opatrně, i kdyby vás lámal sebevětší kamarád, nenalítněte. On se tím snaží jen snížit svou vlastí ztrátu, kdy nalítnul někomu jinýmu. :(((

      Reagovat
      • 12. 4. 2017 (23.37)
        Trvalý odkaz

        TY JSI OSEL A ŽEREŠ SENO. HLAVA PRÁZDNÁ, NIČEMU NEROZUMÍŠ A KVÁKÁŠ DŮLEŽITĚ.

        Reagovat
  • 8. 10. 2012 (10.31)
    Trvalý odkaz

    Nevim jak to maji presne postavene, ale ono by stacil obycejny blacklist. Vse postaveno ve vychozim stavu na duvere a kazde individuum, ktere duvery zneuzije je z komunity docasne ci trvale vylouceno. Pokud tedy nekdo chce aby mu lidi neco pujcili, ve vlastnim zajmu duveru narusovat nebude. I kdyz se neco pokazi, musi dojit k nejakemu vyrovnani. Stejne tak ale muze narusit duveru ten, kdo pujcuje tim, ze da vec zamerne se skrytou vadou a poskozeni svede na toho, kdo si to pujcil. Jak tohle ale prokazat? Velmi tezko. Z tohoto mohou vznikat neresitelne spory. Samozrejme napada me i zaskodnicka metodika, jak tenhle system nabourat nekym jinak toalne neschopnym (napriklad stat) ci zavistivym a duveru narusovat opakovane az se komunita uplne rozpadne. No je to slozite tohle. To je fakt. Myslenka je to ale uslechtila.

    Reagovat
  • 8. 10. 2012 (7.52)
    Trvalý odkaz

    Tohle je samozřejmě skvělé. Ale nevíte, jak je ošetřeno případné poškození věci a další náležitosti. Jak praví známé přísloví:“Chceš-li o něco přijít, tak to půjč.“

    Reagovat

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *