Jak správně vybrat dřevěný výrobek? Volte ten s certifikátem

Spotřebitelé, kterým není lhostejné hospodaření v lesích, vyhledávají certifikované výrobky. Málokdo v ČR ale ví, že má v obchodě takovou možnost volby. Víte co znamenají zkratky FSC nebo PEFC?

České lesy jsou podle Tomáše Dudy z neziskové organizace FSC ČR ve špatném zdravotním stavu. Český lesní zákon navíc nezajišťuje šetrné hospodaření s nimi. Možností, jak situaci zlepšit, je splnit podmínky certifikace FSC.

V certifikovaných lesích se dřevo také těží, vysazují se nové stromy, ale certifikace zajišťuje šetrnější hospodaření, vysvětluje Duda.

V ČR jsou pouze 2 % lesů certifikována jako FSC a vlastníci lesů v ČR, kteří dosud žádný certifikát nemají, se prý o jeho získání ani nesnaží – řada z nich by přitom podmínky bez problémů splnila, řekl Duda.

Jeden velký hráč, Lesy ČR, už své dřevo certifikované má. Uplatňuje se zde systém PEFC. Tato certifikace vznikla o pět let později než FSC, v roce 1998.

Zatímco FSC vydává národní standardy, systém PEFC postupně zastřešuje jednotlivé regionální systémy, a přebírá tak jejich výhody i nedostatky. ČR je spoluzakladatelem PEFC a na našem území je lesů certifikovaných PEFC více než 70 %.

Z mezinárodního hlediska jsou certifikáty FSC a PEFC považovány za rovnocenné, uvedl lesní expert Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Na světě je pak více než 50 systémů certifikace lesů, například SFI, ATFS nebo CSA.

Proč není v ČR pro všechny majitele lesů i zpracovatele dřeva certifikace existenční nutností? Mohla by být, ale impuls musí dát zákazníci. Pokud nebudou požadovat certifikované dřevo, nebudou mít vlastníci lesů ani zpracovatelé dřeva žádný důvod cokoliv měnit.

Třeba ve Skandinávii je přitom situace odlišná. „Lidé zde požadují výrobky ze dřeva s certifikátem“, přibližuje Pavel Stuchlík z firmy Gerlich Odry. Tato česká firma na severské trhy exportuje a logicky tedy potřebuje pro své výrobky dřevo „s razítkem“.

Jenom u nás se dá z certifikovaného dřeva koupit leccos, od papíru a tužky přes vařečku či nářadí až po plovoucí podlahu.

Certifikované výrobky jsou prý jen mírně dražší než konvenční, právě z důvodu nedostatku certifikovaného dřeva. Není to proto, že by byla extrémně nákladná samotná certifikace lesa. Cena auditu na hektar a rok u velkých majitelů lesa je pár korun, malí majitelé lesů se mohou sdružit a díky lepšímu rozložení fixních nákladů se pak cena na hektar sníží, vysvětluje Duda. PEFC na svém webu uvádí, že tato certifikace je ještě levnější než FSC.

A že je FSC certifikace jen drahý a zbytečný luxus? Nemusí to tak být. Ve Švédsku se za kubík FSC certifikovaného dříví platí o euro více než u nás, certifikace však představuje lepší šanci vůbec dřevo prodat. Nabídka totiž převyšuje poptávku.

Pokud vezmeme problematiku spotřebního chování komplexně, zákazník by měl hlavně preferovat dřevo před plasty nebo kovy, říká Michal Rezek z TÜV SÜD Czech, která certifikaci zajiš’tuje.

Až dalším kritériem by mělo být, jestli je certifikované. „Někdy je lepší koupit tuzemské dřevo bez certifikátu než brazilské s certifikátem,“ dodal Rezek. Přece jen vozit sem dřevo přes půl planety není rozhodně ekologické.

Když už zákazník potřebuje tropické dřevo, mělo by být bezpodmínečně s certifikátem FSC, dále je vhodné preferovat masivní dřevo ošetřené pouze přírodními barvami a laky, oleji, vosky a fermeží.

Lepší je také koupit zboží kvalitnější, které dále vydrží. Spotřebitel by se měl rozhodně vyhnout tropickému dřevu bez certifikace FSC, výrobkům z lepených materiálů obsahujícím formaldehyd i syntetické barvy a laky.