CitiBike: Co prodražuje půjčovny jízdních kol?

Úspěšný systém stacionárních půjčoven kol, které v roce 2007 pod hlavičkou organizace CitiBike adoptoval New York s 8,5 miliony obyvatel, má i svou „stinnou“ stránku. Tou jsou stále se zvyšující náklady na servis tisíců jízdních kol.

Na jedné straně si lidé mohou dopřát zdravou cestu do práce nebo na nákupy, aniž by museli startovat s vlastním automobilem do přeplněných ulic. Jenže ne každý hledí přívětivě na zvyšující se ceny zápůjček. CitiBike nedávno vysvětlila, že za nárůstem poplatků stojí především nákladný servis, kterým musí procházet všechna jízdní kola.

CitiBike ze skromných začátků roztomilé alternativy městské hromadné dopravy přerostl záhy v kolos, který nejednou balancoval na hranici vnitřního kolapsu. Od roku 2007 zprostředkoval po Státech 28 milionů výpůjček bicyklů, z toho jen deset milionů v samotném New Yorku. Nezpochybnitelný úspěch ale neustále posouvá laťku stále dál.

„Už to není o tom, že si vystačíme s jednou garáží a dílnou, kde kola opravujeme, a všichni se v CitiBike známe jménem,“ popisuje Timur Mukhodinov, šéf oddělení servisu jízdních kol. „Potřebujeme více kol, protože je po nich poptávka, ale potřebujeme také opravovat ta, co už máme, abychom zajistili bezpečnost a provozuschopnost celého konceptu CitiBike.“

V New Yorku je na ulicích standardně k dispozici 6000 kol, ale momentálně jich více než 1900 potřebuje nutné úpravy. Běžný servis by měla absolvovat další třetina kol. Dani Simons, tiskový mluvčí CitiBike doplňuje, že v opravnách, jejichž počet se už v New Yorku vyšplhal na 68, se momentálně nachází 1184 kol. „Každý den dostaneme zpátky do ulic na 200 kol, ale je to Sisyfovská práce. Dvě stovky kol každý den zase z terénu totiž stáhneme.“

Součástí plánů CitiBike je pochopitelně i program dalšího růstu. I proto manažeři zapojili napříč městem do práce dvacet krytých dílen, které zajišťují zaměstnání sociálně či zdravotně znevýhodněným lidem. „I když věříme, že nás tento krok jednou posune dál, zácvik personálu nás ale zase trochu zbrzdil,“ dodává Simons.

Další problém, či spíše výzvu, představuje „ekologizace“ cyklo-provozu. „Propagujeme zdravý a aktivní životní styl, soběstačnost a udržitelnost,“ říká Simons, který ale zároveň připouští: „Ale spotřebované desítky litrů olejů a průmyslových maziv se s touto představou příliš neshodují. V rámci zvýšení kvality tak adoptujeme technologie, které umožňují zachovat či zvýšit naše ekologické standardy.“

Příkladem výrazného zlepšení zažitého technologického postupu je třeba remediační lázeň s názvem OzzyJuice. Jedná se o nechemický roztok s mikroby, kteří čistí rezavé řetězy a ozubená kola převodů, aniž by jakkoliv ohrožovali životní prostředí. Prostě jak říká Simons: „Šetrnost k životnímu prostředí prostě chceme demonstrovat nejen na ulicích, ale i v našich dílnách A právě to něco stojí.“