Česká firma a Akademie věd chtějí zbavit Vietnam válečných jedů

Během Vietnamské války Američané vydatně používali jedy, které rozprašovali po jihoasijských džunglích. Šlo především o herbicidy a defolianty. Ty dodnes zůsávají ve vysoké koncentraci v místních vodách i půdě. Česká firma Advanced Materials JTJ společně s Akademií věd našly způsob, jak se jich zbavit.

Málokdo dnes tuší, že Vietnamská válka trvala 19 let a navazovala na předchozí sedmiletý konflikt. Vietnam zůstal po tak dlouhém období zcela zpustošený. Američané tehdy po džunglích jihovýchodní Asie (včetně sousedního Laosu a Kambodži) dlouhá léta rozprašovali jedovaté látky, které měly zničit vše živé a odhalit aktivity Viet Congu.

Šlo například o nechvalně proslulý Agent Orange s rozpouštědly osahujícími dioxiny, paradoxně vyráběné v české chemičce Spolana Neratovice. Ve Vietnamu se ale také masivně využívalo DDT a další jedovaté látky. Desetiletí trvající zamoření některých oblastí má dodnes hrůzné následky.

Rakovina a genetické poruchy

Až 60 % obyvatelstva v kontaminovaných oblastech trpí rakovinou a genetickými poruchami. Potratovost je tam až desetkrát vyšší než v jiných oblastech. A kromě toho ve Vietnamu prakticky neexistuje ptactvo. „Je to celkem smutný pohled na nádhernou džungli bez ptactva,“ říká Jan Procházka, jedna z hlavních postav české nanotechnologické společnosti Advanced Materials-JTJ.

Dr. Jirkovský z Ústavu fyzikální chemie J. Herovského přišel s nápadem, že na čištění vody zamořené dioxiny a DDT by bylo možné ve Vietnamu využívat nanotechnologie Advanced Materials. „Univerzitní laboratoře v Čechách, Německu, Polsku a Velké Británii testovaly fotoaktivní materiály Advanced Materials, včetně FN nátěrů a určili jako nejaktivnější kompozice (FN2, FN3 a FN Aqua), které mají být preferenčně použity pro dekontaminaci vody od dioxinu a DDT,“ vysvětluje aktuální situaci Procházka.

Fotokatalytická dekontaminace vody a půdy je podle Procházky relativně jednoduchá záležitost. Spodní vody lze podle něj zbavovat chemikálií a dočišťovat pomocí reaktorů vyvinutých Akademií věd, zatímco povrchové vody a půdu by šlo snadno dekontaminovat postřikem přípravky společnosti Advanced Materials JTJ, například rýžových polí – dvakrát nebo víckrát ročně.

Vodu i půdu vyčistí slunce a oxid titaničitý

„Pokud lze věřit odborné literatuře, ročně lze takto vyčistit půdu do hloubky asi 5 cm. Za dvacet let by převážná většina DDT, dioxinů a dalších jedů byla zlikvidována,“ vysvětluje Procházka. „DDT má poločas rozpadu v přírodě asi 30 let a dioxin je nezničitelný. Fotokatalýza se s oběma umí poprat a je dále vhodná pro likvidaci některých pesticidů, úniků organických látek apod.“ dodává.

Velký potenciál má ale ve Vietnamu také fotokatalytického čištění vzduchu. Typickým dopravním prostředkem je tam skútr, samozřejmě bez katalyzátoru. V ulicích jsou podle Procházky skutečně velmi vysoké koncentrace emisí („Lidově řečeno, smrdí tam výfuky,“ říká) a ty lze výrazně snížit natřením fasád místních domů fotokatalytickými prostředky AMJTJ.

V tropickém počasí jsou navíc všechny fasády porostlé zelenou a černou řasou, které vysoce oxidativní povrch fotokatalytických nátěrů dokáže eliminovat.

Vietnam si může pomoci sám

„Mělo by být naším cílem nejenom vyvinout technologii na dekontaminaci vody, půdy a vzduchu, ale také její ekonomické zlevnění a zavedení do praxe. To všechno se rýsuje velmi reálně a využitelnost této technologie není jenom ve Vietnamu, ale i třeba v Ostravě, Neratovicích, Třinci, Kladně, Praze a dalších místech na světě, kde je úroveň znečištění kritická,“ vysvětluje Procházka své plány.

Ty zatím financuje Evropská unie z grantu. A jak daleko je v současné době celý plán? „V červnu proběhlo setkání evropského grantu v Praze. Především mě potěšila vysoká účinnost našich produktů, kterou naměřili naši univerzitní partneři,“ popisuje aktuální stav Procházka. „Také se sešel výborný tým s chutí do práce. Myslím, že tato investice se EU i partnerům opravdu vyplatí,“ dodává.

Klíčovou přísadou nanotechnologických čistících látek společnosti AMJTJ je oxid titaničitý. Jeho hlavní složkou je titan. Přitom právě Vietnam má obrovské zásoby titanové rudy, ale zatím ani jednu továrnu na její zpracování! Až 8 % bílého pigmentu TiO₂ se vyrábí z rudy vytěžené ve Vietnamu, kterou však pouze levně vyvážejí. „Sami pak importují drahý pigment z Číny, až 40 000 tun ročně,“ dodává Procházka.

„Byl jsem účasten na aktivitách světové banky, která tam již před deseti lety chtěla postavit továrnu na pigment. Určitě se pokusíme na tuto aktivitu navázat a pokud to půjde, poskytnout licenci na výrobu nano-TiO₂ naším způsobem. Tím by mohla vzniknout levná výroba potřebných nanočástic, které by se použily pro dekontaminaci vody, půdy i vzduchu,“ předkládá Procházka své ambiciózní plány. „Z Vietnamu by mohla být titanová velmoc,“ dodává.