Větrné elektrárny pomáhají lepšímu růstu zemědělských plodin
Větrné elektrárny nám vyrábějí čistou elektrickou energii. Můžou ale pomáhat i jinak? Tým vědců z amerického ministerstva energetiky a University of Colorado přišel na to, že můžou. Na výročním zasedání Americké geofyzikální unie představili studii, dokazující pozitivní symbiózu větrných elektráren a zemědělských plodin ležících ve stejné oblasti.
Výzkum se zaměřil na vliv turbulentního proudění, které generují listy turbíny. Díky moderní technice dokázali vědci měřit velikost a rozsah proudění. V návaznosti na to porovnávali parametry jako vlhkost, teplotu a množství CO2 v okolí elektráren. Z těchto měření nabyli přesvědčení, že turbulentní proudění vylepšuje mikroklima zemědělských plodin.
Např. během velmi horkých dnů rostliny přijímají spoustu energie ze slunce, a to je nežádoucím způsobem zahřívá. Pokud je v blízkosti větrná elektrárna, její turbulentní proudění urychluje výměnu vzduchu nad rostlinami a přispívá k rychlejšímu odvodu tepla. Tím zůstávají rostliny ve velmi teplých dnech o něco chladnější, což je žádoucí.
Naopak při studenějších nocích turbíny čeří vzduch nad rostlinami a udržují teplotu okolo rostlin na vyšší úrovni.
„V tomto případě bude efekt turbíny nejlepší na jaře a na podzim, protože teplejší mikroklima pomáhá předcházet nepříznivým vlivům prvních mrazíků. Větrné turbíny by tak mohly rozšířit vegetační období rostlin.“ Dr. Takle
Vědci rovněž zkoumali vzájemnou závislost turbulentního proudění a vlhkosti. Zjistili, že proudění má schopnost „vysušovat“ vlhkost, která se na rostlinách začíná usazovat v pozdních odpoledních hodinách. Je to užitečné, neboť vlhkost je ideální prostředí pro množení plísní a hub.
Větrným elektrárnám se daří, zemní plyn ustupuje
To ale není vše, co vědci zjistili. Turbulentní proudění může dokonce pomoci rostlinám jako kukuřice nebo sója, snadněji získávat CO2 z atmosféry. Zvýšený příjem CO2 pak umožní rostlinám rychleji provádět fotosyntézu.
Vše, co zde bylo uvedeno, není jen domněnka vědců. Poznatky vycházejí z dlouhodobých zkušeností z používání zemědělských větrolamů, které lomí silný vítr na polích.
Co říct závěrem? Doufejme, že podobné zprávy přesvědčí i poslední pochybovače o užitečnosti výstavby větrných elektráren.
Fanda, z metra stvorcoveho ziskaš v prípade fotovoltaiky cca 200 W, v prípade veternych turbin cca 800 W. Ak niekde šialene svieti slnko a vobec nefuka, je fotovoltaika lepsia. Teda ak uz je ekonomicky rentabilná – o čom si bez dotacii možeme ešte dlhú dobu nechať snívať.
peace … miro novak
jen by mne zajímalo, jak zvyšují tu teplotu za chladných nocí. To tam mají přímotopy? :-D
Ja myslim, ze pre USA ma daleko lepsi vplyv na pocasie stavanie solarnych panelov v Mohawskej pusti, ako veternych elektrarni.
No, znal jsem jednoho vědátora, který svítil kravám do koryta právě červeným světlem a ony, chuděrky barvoslepé, líp žraly:)
Větrné elektrárny v našich podmínkách jsou ekologický a ekonomický zločin.
Ešte by som rád dodal, že o vplyve veterných turbín niet pochýb, len by som bol veľmi opatrný dávať týmto vplyvom znamienko Pozitívny. Prečo?
– Vplyv hub a pliesní na kultúry je význačný, neviete ale, ktoré z nich sú (taktiež) v kategórii žiadúce a ktoré nežiadúce. Napríklad mnohe odrody hroznového vína sú existečne závislé na prítomnosti hub a plesní.
– Vplyv vysúšania plodín by Vám s radosťou „otĺklol o hlavu“ 9 z 10 včelárov. Včela totiž potrebuje k zberu nektáru prirodzenú vlhkosť.
Peace … miro novak
Vplyv klasických vetrolamov v podobe statných stromov je zjavný aj bez vedeckého výskumu. Stačí sa pozrieť z ihriska v našej obci na roľu nad ihriskom. Vplyv je tam taký, že po niektoré roky musia časť úrody v blískosti miestneho parku zberať neskôr. Ale ďaleko viac som naklonený vplyvu tienenia slnka, než miešaniu vzduchu vplyvom turbulencií. Nehľadiac na to, že k difúzii plynov (najmä spomínaný CO2) dochádza aj bez mechanických podnetov.
K Vašej poznámke o meraní pred spustením turbíny: Merať sa dá aj potom. Stačí porovnať výnos v okruhu turbíny a výnos mimo bezprostrednú blízkosť. Ale o tom som už písal, pravda?
Peace … miro novak
Dobrý den
Dle originálního článku je výzkum teprve na počátku. Aby potvrdili správnost svých závěru, museli by nějakým způsobem změřit výnos před spuštěním větrné elektrárny a po spuštění.
Jinak v článku se píše, že vycházeli ze zkušeností z používaní zemědělských větrolamů. Podle nich je větrná elektrárna něco jako „jen“ větší zemědělský větrolam.
Ufff, tak vedci nadobudli presvedčenie, citujem: „Z těchto měření nabyli přesvědčení, že turbulentní proudění vylepšuje mikroklima zemědělských plodin“. To som nevedel, že k vedeckej práci stačí nadobudnúť presvedčenie. Dôkazy nič? Napríklad, že v bezprostrednej blízkosti veternej turbíny majú plodiny jednoznačne vyšší výnos než vo vzdialenejšej časti? Chcel by som byť platený za nadobudnutie presvedčenia.