Větrná energie ve světě roste, ČR však přešlapuje na místě
Větrná energie je obnovitelný zdroj a v oblastech, kde fouká, dokáže vyprodukovat enormní množství elektrické energie. Zatímco v celém světě, Evropu nevyjímaje, se budují větrné parky ve velkém, v ČR – ač by se našly vhodné plochy – se do podobných aktivit nikomu příliš nechce.
Větrná energie je prostě in. Tento zdroj loni lámal rekordy po celém světě – jen Evropa v loňském roce zejména díky Německu a Velké Británii, ale trochu překvapivě i Švédsku, Rumunsku, Itálii a Polsku, vytvořila rekord, který čítá 12,4 GW nově instalovaného výkonu „ve větru“.
Drtivá většina větrných elektráren vznikla v zemích EU, což koresponduje s dlouhodobými cíli unie ohledně obnovitelných zdrojů energie.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Globální výkon větrných elektráren stoupl na 282,5 GW
A větrné elektrárny pomáhají i v době ekonomické krize – dle údajů ze Španělska získala tamní ekonomika tři eura z každého eura vloženého do těchto zdrojů energie. Právě v této zemi na pyrenejském poloostrově se větrné elektrárny aktuálně těší velké oblibě.
Obnovitelné zdroje už nejsou drahé
V posledních třech měsících poprvé vyprodukovaly větrné elektrárny v této zemi více elektřiny než jakýkoliv jiný zdroj. Na svém blogu to uvedla Španělská asociace pro větrnou energii (SWEA).
Jen v lednu bylo prý z větru generováno 6 TWh, což by bylo „dost na pokrytí spotřeby elektrické energie většiny španělských domácností“. Technologie pracující s větrnou energií se za posledních deset let neskutečně zdokonalila.
A co víc – před pár dny se objevila zpráva z Austrálie, která hovoří o tom, že energie z větru je levnější než ta z uhlí a plynu. Uvedla to agentura Bloomberg New Energy Finance. Výkonný ředitel agentury označil představu o drahých obnovitelných zdrojích za zastaralou.
Bude boom pokračovat?
Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA) nedávno předpověděla, že v roce 2020 pokryje tento zdroj spotřebu elektřiny devíti milionů domácnostní ve východní Evropě.
Dvanáct novějších členských států EU totiž plánuje zvýšit výkon větrných elektráren z 6,4 GW instalovaných ke konci roku 2012 na 16 GW do roku 2020.
A tím smělé plány nekončí – třeba Turecko se chce ze současných 2,3 GW dostat do roku 2023 na 20 GW. Že to jde, ukázalo v loňském roce Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Tyto státy dokázaly za jeden rok zdvojnásobit roční instalovaný větrný výkon na 2,5 GW, 1,9 GW a 0,7 GW.
Pokud se podaří vybudovat dostatek větrných elektráren, země nejen východní Evropy, ale i Turecko, Ukrajina a Rusko by významně snížily svou závislost na fosilních palivech.
„Ale některé země, například Česká republika, Maďarsko a Bulharsko, jsou bez stabilní legislativy týkající se OZE, a investoři i banky odmítnou spolupráci, pokud vláda nebude tyto projekty podporovat,“ varoval Christian Kjaer, výkonný ředitel na EWEA. Odborníci se shodují, že letošní rok o budoucnosti dost napoví.
ČR: Potenciál by byl, ale…
V ČR bylo podle údajů Energetického regulačního úřadu k prvnímu lednu letošního roku instalováno 259,7 MW ve více než stovce větrných elektráren. Národní akční plán hovoří o 734 MW do roku 2020, což by znamenalo roční přírůstek 50 MW. Realita je ale podstatně nižší.
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energetiku (ČSVE) ví, že potenciál pro tyto zdroje je i v ČR. V posledních létech je ale zájem o větrnou energii klesající. Vysočina, která má skvělé podmínky pro získávání energie z větru, má relativně malý instalovaný výkon.
V ČR mají největší šanci elektrárny v pohraničních oblastech, zde se ale střetávají zájmy energetiků a ochránců přírody. „Větrník“ vysoký i nad 150 metrů může mít negativní vliv na krajinný ráz i na volně žijící živočichy.
Ochránci často poukazují na fakt, že větrné elektrárny jsou nebezpečnou překážkou pro ptáky a netopýry.
Větrnou velmocí nebudeme
V ČR je vhodné území například v Krušných horách, kde je silný vítr a přitom jsou jen málo chráněné. Zatím zde stojí několik desítek větrných elektráren, nicméně investoři plánují postavit zde desítky dalších.
A místní obyvatelé to nesou dost nelibě – větrníky je totiž prý slyšet i na dva kilometry daleko. Obce ale za elektrárny na svém území dostávají nemalé peníze do rozpočtu a to je významný benefit.
Vedle Ústeckého a Karlovarského kraje je vysoký instalovaný výkon větrných elektráren i na Olomoucku, konkrétně na Šumpersku. Zde jsou kromě vhodných povětrnostních podmínek i dobré dispozice ohledně kapacity připojení k energetické distribuční síti.
PS: Nekritizuji solární elekrtárny, jsem jejich zastánecem, ale ne tolik jako u větru. V ČR jsou pro vítr mnohem lepší podmínky, než pro slunce a další OZE. Takže by bylo dobrý, kdyby zaujímal vítr přední místo v OZE i u nás (co se týče nejen ekonomiky ) Příliš štědře nastaveny výkupní ceny fotovoltaickýmy tuneláři vrhly neprávem spatný stín nejen na fotovoltaiku, ale i na další OZE (i výhodné – vítr ). I tak bych peníze do fotovoltaiky poslal na výzkum lepších a levnějších panelu, až potom bych začal s podporou. Přesto je lepší podporovat vítr – nejen finančně, ale hlavněodstranit zbytečnou byrokracii. I přesto, že je vítr výhodnější, máme ve fotovoltaice 2x vyšší výkon, než u větru !
ČR určitě má velmi specifické podmínky pro využití obnovitelných zdrojů energie. Větrná energie tu nemá tolik příležitostí jako v pobřežních státech, přesto – najdou se.
Větrné elektrárny jsou v současnosti nejlevnější a nejkonkurenceschopnější ze všech OZE. Ve výkupní ceně zbývá 30 haléřů k uhelné elektřině, a to nevidíme SKRYTÉ prémie uhlí od státu, které jsou možná vysoké stejně jako fotovoltaice, takže za párlet bude vítr jasně (i na papírech )levnější než uhlí! A zde ochránci přírody by se měli zajímat o větrnou energetiku, a zjistily by, že větrné elektrárny na lokální faunu mají zanedbatelný vliv. A at si zajedou do Krušných hor počítat mrtvé srtomy kvůli kyselím deštům ze spalin z Prunéřova atd…Právě v Krušných horách hodně fouká, tak by zde vítr konkuroval dobře sračkám z hnědýho uhlí !
Uhlí bych rozhodně nespojoval s plynem. Paroplynové elektrárny mají zanedbatelný vliv na ŽP, vůbec nešpiní ovzduší kouřem, nespálenýma látkama, SO2, SO3, NO2, A NEŠKODNÝHO CO2, kterej vydechuje i člověk se zvířaty a i rostliny v noci produkují mnohem méně, takže se na globálním oteplování ( pakliže jej způsobuje člověk ) podílí zanedbatelně!
FVE nad 30kW nebo všechny mimo střechy nemají žádnou podporu. A od 1.7.2013 budou mít FVE podobnou výkupní cenu jako vítr a v roce 2014 již nebudou mít FVE žádnou podporu.
výkupní ceny od 1.7.2013:
vítr P.V. 2120Kč/MWh, ZB 1570Kč/MWh
FVE 5-30MW P.V. 2430Kč/MWh, ZB 1880Kč/Mwh
Větrníky ve spoustě států (v některých už i FVE) vyrábějí energii levněji než uhlí a jádro.
Výroba ve vlastní FVE oproti nákupu z distribuční sítě se už vyplatí snad všude. Bohužel větrník u každého domu nepostavíte, ale FVE většinou ano.
Další podobné elektrárny můžeme připojovat, až bude hotová PVE Aschach-Lipno, bude nutná i pokud se dostaví JETE 3;4. Nejlepší by bylo, pokud by byla vybavená kromě reverzibilní turbíny i přídavnými čerpadly, aby bylo možné ukládat i značné přebytky.
Spíš, než do obrovských strojů o výkonu 2MW, by se u nás mělo investovat do menších zařízení, asi tak do 1MW, jsou menší, krajinu naruší míň a navíc můžou být zajímavé i pro menší investory.
to: Highlander61
Bilion bude stát průšvih s FVE, větrné i u nás jsou o něco lacinější, navíc graf měsičních dodávek je vyrovnanější, respektive u nich není takový rozdíl mezi létem a zimou.
to: hariprasad
U nás to nelegálně vyřešili sprejeři, sklo kompletně počmáraly, nevím, jak se jim to v těch třech metrech podařilo, asi si donesli štafle.
Po do stavbě JETE bude nutná další přečerpávací elektrárna o tom se moc nahlas nemluví, ale už je to zaneseno v plánech „rozvoje“.
https://www.ote-cr.cz/statistika/files-dlouhodobe-bilance/Zprava_o_ocekavane_rovnovaze_mezi_nabidkou_a_poptavkou_elektriny_a_plynu.pdf
Ještě ale není známé místo stavby.
Tato vynucená stavba a provoz přečerpávaní elektrárny není z pochopitelných důvodů zahrnuta do nákladů na rozšíření jaderné energetiky.
Podle serveru motejlek.com – a současného vývoje v této věci a celé evropské energetice – to nevypadá, že by se JE Temelín v dohledné době skutečně dostavovala.
No víte pane Horčíku možné je úplně všechno. Mě kalkulace podle různých informací, které mám, vychází nastejno, jako ony úmyslně zpackané dotace. Dostavba JE Temelín – střízlivým odhadem jeden bilion.
Co naděláme, v Německu elektřinu potřebují, tak proč by jim jí hlupáci v ČR levně nevyrobili z jádra, které tam všichni tak odmítají, že? Divnej svět…
Pro Pavla. Pořád je tady velmi malá, ale přece jen naděje, že se to Němcům povede v dohledné době zregulovat pomocí chytrých sítí a skladování energie, tj. výroby vodíku (nebo jiného energetického plynu) do zásobníků. Pokud se to povede i relativně levně, tak cena elektřiny půjde dolů a my přestaneme být konkurenceschopní. Zatím to tak nevypadá. Německo má oproti nám asi o korunu dražší cenu elektřiny za kWh. Ale kdoví, jak to bude za pár let. Pokud se udrží trend, tak Němce už brzo hravě předstihneme, protože u nás cena dosti strmě roste (minimálně posledních 10 let), zatímco v Německu od roku 2006 v podstatě stagnují.
nejde jen o investiční, ale také o provozní náklady a škody:
Den 1.1.2013, čas 1:00 až 9:00, cena elektřiny:
Čas 1:00 (mínus) -0,75EUR/MWh, výkon FVE 0W, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 0EUR/hod, jádro 3030EUR/hod.
Čas 2:00 -25EUR/MWh, výkon FVE 0W, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 0EUR/hod, jádro 101000EUR/hod.
Čas 3:00 -55EUR/MWh, výkon FVE 0W, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 0EUR/hod, jádro 222200EUR/hod.
Čas 4:00 -30,04EUR/MWh, výkon FVE 0W, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 0EUR/hod, jádro 121361,6EUR/hod.
Čas 5:00 -30,09EUR/MWh, výkon FVE 0W, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 0EUR/hod, jádro 121563,6EUR/hod.
Čas 6:00 -25,52EUR/MWh, výkon FVE 0W, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 0EUR/hod, jádro 103100,8EUR/hod.
čas 7:00 -20EUR/MWh, výkon FVE 1MW, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 20EUR/hod, jádro 80800EUR/hod
čas 8:00 -20EUR/MWh, výkon FVE 48MW, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 960EUR/hod, jádro 80800EUR/hod.
čas 9:00 -16,94EUR/MWh, výkon FVE 193MW, jádro 4,04GW. Způsobená ekonomická škoda FVE 3269,42EUR/hod, jádro 68437,6EUR/hod.
Celková způsobená škoda:
FVE 4249,42EUR = 107 626,462Kč,
jádro 902293,6EUR = 22 852 687,7Kč
Mne jako provozovateli FVE přišel dopis abych uhradil škodu za vyrobenou elektřinu. Zatímco dotované a zvýhodňované jaderky vyráběli bez omezení na plný výkon.
To by se pak i její ekonomika a vůbec všechno muselo zahrnout do ceny JE.
PVE má svoji ekonomiku provozu, svoji dobu splatnosti atd. většinou je to okolo patnácti let. Doby výstavby by měla být o dost kratší, než u JE, obě nádrže jsou připravené.
S výstavbou by se mělo začít co nejdřív, nejspíš ale bude muset dojít pořádný výpadek, aby se s projektem začalo.
No vidíte, jak jsou sprejeři užiteční, pošlete fotku. My jsme to u jednoho proskleného objektu, do kterého se pořád trefovali (asi tak 50 ptáků za rok) vyřešili tak, že jsme tam pověsili závěsy.
Jen ve Španělsku semelou tyto hyzdiče krajiny asi 80 mil ptáků. Prosazovat něco tak odporného a zcela nevýznamného mohou jenom politici, zaháknutí v okrádání běžných spotřebitelů el. energie formou zelenými prosazených poplatků na obnovitelnou energii. Celý tento absurdní projekt bude mít možná význam až tehdy, budeme-li umět elektřinu jednoduše skladovat.
Víte, to máte těžké, prosklené plochy zabijí jenom v evropě ročně asi 100 miliónů ptáků. Určitě by se dalo něco vymyslet, aby to ptáky odrazovalo. Vždycky jsou nějaká negativa ať už se to týká jakéhokoli technického (a dokonce i biologického) zařízení. Úplně bych to nezavrhoval, stejně tak jako okna. :-)
Ano, máte pravdu, je to těžké a nic není tak jednoduché, jak na první pohled vypadá. Ale troufnu si tvrdit,že skutečná ochrana životního prostředí je v tomto případě něco druhohořadého. Jak jsem se zmínil dřív, především jde o přesun peněz z našich kapes na účty politiků a jejich kamarádů. Zpráva z nedávné doby, že jim zaplatíme bilion… Máte představu, kolik to je?
Ano, mám představu. Je to přibližně 1/4 HDP, nebo 1/2 státního dluhu ČR. Na druhou stranu jde o kumulativní součet po dobu 20 let, kdy jsou garantované dotace, takže to ročně dělá 50 miliard. Nevím ale, z jakých podkladů pan poslanec Chalupa vycházel, ale i kdyby to byla reálná čísla, tak je to pořád, vzhledem k jeho minulosti, jako když zloděj křičí: „Chyťte zloděje.“ Nemá to žádnou validitu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Chalupa
Víte kolik ptáků sežerou kočky? :)
No třeba na elektrické dráty jdou montovat jakési chrániče, třeba by šlo něco nainstalovat něco i na větrné elektrárny. I u vodních elektráren jsou ryby chráněny, takže jde o to vymyslet „rybí přechod pro ptáky“. A samozřejmě nestavět tam, kudy létají ptáci do teplých krajin a zpátky…
S tím aerodynamickým hlukem by se mělo něco dělat. Vlastně jsou to ztráty, protože se energie větru nepromění na elektřinu, ale je ztracená v podobě akustického vlnění. Jinak pokud srovnám obří chladící věže TE a JE a větrník, tak mi to přijde asi tak 1 věž na dvacet větrníků. Pohledově ani jedno žádnou slávu v krajině neudělá.
Tak mě se to celkem líbí. Když je cestou do Německa vidím, tak mi to nijak nevadí, je to svým způsobem zajímavá stavba, kuriozita. :-)
No to jo , z auta to vypadá dobře , ale zkuste kolem toho chodit měsíc a uvidíte, to se Vám bude točit před očima i v noci…
jenom snad ekologistické debil e schopno kvůli nepatrné úspoře energie zaneřádit krajinu
čr nepřešlapuje, je obdivuhodně rozvážná k takovým stupidním experimentům