Řasinková budova Strawscaper sbírá energii větru

Města zabírají čím dál větší plochy a žije v nich čím dál více lidí. Na poli obnovitelných zdrojů se tak do popředí dere nový směr, který se zaměřuje na využívání obnovitelných zdrojů v zastavěných oblastech. Nejčastěji skloňovanou technologií jsou obří piezoelektrické elektrárny schopné bezpečně získávat energii z proudění vzduchu.

V anglické terminologií se nový směr označuje jako „urban wind farming“, tedy něco jako „sklízení větrů v městském prostředí“. Cílem je zužitkovat skutečnost, že v uličkách měst i na střechách budov vane vítr s velkým energetickým potenciálem.

Zároveň je však nutné myslet na to, že klasické „vrtulové“ turbíny nejsou z bezpečnostního, kulturního i estetického hlediska do městského prostředí vhodné.

Jak může podobná městská větrná elektrárna vypadat, nám ukazuje švédský projekt Strawscraper od architektonického studia Belatchew Architecture. Pokud vám švédská budova něco připomíná, nemýlíte se. O podobném projektu jsme informovali nedávno v článku „Soundscraper – ochočíme zvuky města?“.

V obou případech je budova či elektrárna pokrytá řadou dlouhých štětin či řas, volně se pohybujících v proudění vzduchu. U kořene každé řasy je piezoelektrický generátor, který vyrábí elektrickou energii. Řasy jsou navíc velmi lehké, takže stačí sebemenší poryv větru, aby generátory vyráběly elektrickou energii.

Piezoelektrický jev je schopnost krystalu generovat elektrické napětí při jeho deformování, popřípadě jev opačný, kdy se krystal v elektrickém napětí deformuje. Nejznámější piezoelektrickou látkou je monokrystalický křemen, křišťál.zdroj: Wikipedia

Řasové elektrárny mají v městském prostředí proti větrným turbínám zásadní výhody. Jsou tiché, bezpečné, neohrožují ptactvo a co je velmi důležité, jsou estetické. Navíc budova Strawscraper vytváří iluzi pohybu, což může evokovat uklidňující pohyb živé přírody.

Projekt Strawscraper není novou budovou, ale vylepšení stávající výškové budovy ve Stockholmu. Původní budova nebyla dostavěna v původní výšce – v polovině stavby byla zkrácená o 14 poschodí. Švédské studio Belatchew Architecture chce „ztracené“ poschodí dostavět a přeměnit na piezoelektrickou elektrárnu.