Nová koncepce využívaní větrné energie
Dle názorů odborníků jsou větrné elektrárny perspektivní a vyspělou technologii, ale rovněž systémem, který se již dostává na mez své teoretické účinnosti. Vědci se přesto snaží najít nové přístupy jak získávání větrné energie dále zefektivnit. Řešením bude nejen zvyšování účinnosti samotných turbín těchto elektráren, ale také lepší využití zastavěného pozemku.
Obrázek: Caltech
Klasické větrné elektrárny musí být budovány v určité vzájemné vzdálenosti, aby vzdušné turbulence generované lopatkami neovlivňovaly sousedící elektrárny. U tradičních větrných elektráren rozestupy dosahují desítky až stovky metrů.
Daná plocha ale může být podle všeho využitá mnohem efektivněji. Myslí si to aspoň výzkumníci z Kalifornského technologického institutu (Caltech).
Ve snaze získat více energie ze stejné plochy, doktor John Dabiri, profesor aeronautiky a bioinženýrství v institutu Caltech, se zaměřil na větrné elektrárny s vertikální osou otáčení (VAWT) – např. jako systém Windspire.
Turbíny s vertikální osou otáčení jsou sice méně účinné než klasické elektrárny s horizontálním uspořádáním, ale mají jednu obrovskou výhodu. Mohou být umístěny velmi blízko sebe. Tímto způsobem můžeme údajně dostat ze stejné plochy až 10 x více elektrické energie.
Obrázek: Windspire
Proč s něčím podobným nepřišel někdo už dříve? Zádrhelem byla malá účinnost a nedostatečná životnost vertikálních elektráren. Pokroky v oblasti výzkumu a vývoje nových materiálů a předvídání aerodynamického zatížení vedly v posledních letech k novým konstrukcím s lepší účinností a větší odolnosti proti dlouhodobému zatížení.
Doktor Dabiri a jeho tým již od léta roku 2010 testují svou vizi na větrné farmě, kterou za tímto účelem postavili. Farma se skládá z 24 vertikálních turbín, 10 metrů vysokých a 1,2 metrů širokých. Výzkumný tým zkoumá různé druhy síťového uspořádání s cílem zjistit nejvýhodnější vzájemnou polohu turbin.
Vědci objevili, že při jistém uspořádaní mohou být elektrárny umístěny mezi sebou ve vzdálenosti odpovídající čtyřnásobku průměru rotoru (4 m x 1,2 m). Naproti tomu klasické větrné elektrárny musejí mít mezi sebou rozestup odpovídající dvacetinásobku průměru rotoru, což u největších současných elektráren dělá až jeden kilometr.
A jaké jsou dosažený výsledky? Vědcům se na pokusné farmě podařilo dosáhnout výkonu 21 až 47 wattů na 1 m2 plochy pozemku. Odpovídající klasické větrné elektrárny dosahují výkonu pouze 4 watty na 1m2.
„ved tie za svoju zivotnost, nevyprodukuju viac energie nez kolko spotrebuju pri ich vyrobe“
Přesně tak, tohle už 20 let neplatí …
viktor. Ty jsi byl 20 let v kómatu nebo hibernován?
veterna energetika je len tak efektivna ako baterie ci iny akumulator /prietokova elektraren/ ktora dokaze jej vyrobenu energiu ulozit a nasledne podla potreby pouzit, opat so stratami samozrejme. vietor ani slnko nedodavaju stabilny elektricky prud a vyzaduju znacnu podpornu infrastrukturu inych systemov. Su malo spolahlive, bezvetrie.. To tak zrovna mozu lode opat jazdit ako plachetnice :) A solarna, to mi ani na oci nech nik neukazuje, ved tie za svoju zivotnost, nevyprodukuju viac energie nez kolko spotrebuju pri ich vyrobe
„21 až 47 wattů na 1 m2 plochy“. Jestli dobře počítám, tak FVE mají cca 150W na 1 m2. Ovšem toto stejně nejsou hlavní parametry při rozhodování jaký zdroj vybudovat.