Británie: větrné elektrárny v pobřežních vodách rostly o 80 %
Oproti loňskému roku zvýšila Velká Británie kapacitu větrných elektráren instalovaných na dohled pobřeží o 79 %. Na letošním nárůstu z 1858 MW na 3321 MW se podílely především čtyři velké realizované projekty. V sektoru „suchozemských“ pobřežních elektráren přitom nebyl zaznamenán ani poloviční vzestup.
„Je to až děsivé, jak rychle a snadno to šlo,“ říká Maria McCafferty, výkonná ředitelka organizace Renewable UK. „Projekty na London Array, Greater Gabbard, sheringanských mělčinách a třetí etapa instalací na Gunfleet Sands dokázaly za jeden rok malý zázrak, když dosáhly trojnásobku instalované kapacity pobřežních elektráren.“ Co je prý důležitější než jen samotné překonání pomyslných rekordů, je jasná demonstrace faktu, že odpovídající růst je za daných podmínek možný.
Výsledek nahrává i závěrům konference britských energetiků z Birminghamu. Padl tu totiž koncepční návrh na vybudování kapacity 39 GW příbřežních větrných elektráren do roku 2030. Otázkou, která ale konferující řečníky sžírala, zněla „Jestli je něco takového ve skutečnosti možné?“ Podle Renewable UK teď mohou investoři i podnikatelé vycházet z větší důvěry v tuto oblast energetiky.
Velká Británie nyní disponuje celkovou instalovanou kapacitou větrných elektráren 9710 MW, a zásobuje z tohoto obnovitelného zdroje energie čistou elektřinou více než 5,5 milionů domácností. V současnosti představuje sektor větrné energetiky přínos dvou miliard liber ročně do státní kasy.
Důvod, proč jsou pobřežní elektrárny na ústupu (a příbřežní na vzestupu), je především fakt, že vláda raději podporuje kategorie malých „suchozemských“ projektů s kapacitou do 5 MW. Nicméně úspěch příbřežních větrných elektráren se rozhodlo ocenit i britské Ministerstvo pro energetiku, a to částkou 2,5 milionů liber, určenou na zafinancování čtyř nových výzkumných projektů. „Výzkum a rozvoj inovativního pojetí dá budoucí práci mnohem větší prémii, než by dalo nějaké jednorázové finanční ohodnocení v podobě podpory,“ zaznělo z kanceláře Ministerstva pro energetiku.
Čtyři nové „výzkumné“ projekty by se měly týkat různých oblastí rozvoje větrné energetiky. Společnost Ricardo UK Ltd. obdrží 634 980 liber na projekt zvýšení životnosti příbřežních elektráren, společnost TetraFloat z Nottinghamu získá 134 000 liber na podporu výzkumu v oblasti plovoucích větrných elektráren.
Mezi dalšími se umístili Blade Dynamics (částka 842 630 liber) na vývoj novátorského a efektivnějšího designu rotorů a SSE Renewables UK jeden milion liber na zřízení „testovacího“ zařízení. Právě na něm by v budoucnosti měla být testována 6 MW turbína Siemens, která by měla v dohledné době navýšit výkon budoucích britských větrných elektráren.
PriorityJeště jednou dedky za grlutaace. Pokud jde o priority, tak je fakt, že nebuduji blog za fačelem bfdt nejlepšed a nejčtenějšed bloger v ČR opravdu pedšu pro sebe a pro ty, kterfdm me1m co ředci, nebo kterfdm může některfd z mfdch čle1nků jakkoliv pomoci. Ale je samozřejmě faktem, že stoupajedced ne1vštěvnost člověka těšed a i jej to motivuje. A zvle1ště pak pravidelned čtene1ři a komente1toři ;).V posledned době jsem trochu k ledu odložil web našeho hudebnedho projektu a upřednostňoval blog, ale zcela novfd hudebned web je ve vfdvoji. Jen nened dost času na to to dote1hnout do konce, ale tak snad se přes le9to bude dařit a povede se všechno doladit do fine1lned podoby ;).
Každá taková úspěšná realizace je dalším důkazem neopodstatněnosti české energetické koncepce, která zmrazila rozvoj OZE, aby zůstal prostor pro NZE. Přitom úplně zbytečně. Šlo by to i bez dotací a hlavně bez korupce.
Obávám, se že vzhledem k velikosti britské energeitky je to jako flusnutí do Dunaja.
U nás je problém v tom, že nemáme dostatečné akumulační kapacity, i při nejlepším by se dalo počítat s jejich navyýšením v horizontu několika let a byly by to spíš menší díla, ale pro výrazný nárůst podílu slunce a větru na výrobě by to chtělo násobně více, pak je problém i dlouhodobé zálohování, ale dobře, řekněme, že bychom pro pár dekád ještě na zimu nechali pálit uhlí.
Pro připojování OZE se zdá být problémová i současná síť, musí se hlídat ne jen napětí, ale i kmitočet a posun fází, FVE pak potřebují střídače a nelze přímo připojit baterie, které by mohly dost pomoci.
Bude to znít dost kacířsky, ale s OZE by o dost líp mohla přímo pracovat stejnosměrná síť, kde musí být jen zachováno napětí. Teorteticky jdou i na ní poměrně snížit ztráty, ty jsou dány odporem vedení a protékajícím proudem, pak se využije ohmova zákona atd. Tedy s vyšším napětím klesají i ztráty, nebo je možno použít tenčích vodičů
Zde je ukázka toho, jak bylo v minulosti řešeny elektrické stejnosměrné sítě, realizovaly se jako třívodičové, střední vodič myslím býval spojený ještě se zemí, ikdyž zde to není nakresleno.
http://elektrika.cz/terminolog/eterminologitem.2005-08-04.7071433993/view
Tehdejším standardem bylo 110V, dodnedávna jich bylo stále ještě používáno v USA, ale myslím, že teď už je tam 115V. Tedy i pokud bylo mezi +- 220V, bylo to málo pro dálkovější přenos, to bylo taky další omezení a důvod k výhře AC (když se díváme zpět, tak by se limity možná hodily, elektrárna kouřící kilometr od baráku je viditelnější, než dýmící 200km daleko, lidi by si pak možná lépe některé věci uvědomovali).
Pokud uděláme analogii toho zapojení na dnešní situaci, tak je zapotřebí pro zařízení asi 230V (jak jsem řekl, moderní spínané zdroje si poradí snad se vším), tedy napětí mei + a – by bylo 460V, pokud, řekněme, by mohlo být dlouhodobě, blízko elektrárny o cca 5% vyšší, pak by to zanmenalo napětí 480V mezi + a -. Oficiálně je snad tolerance +- 10%, to je ale 506V mezi + a -, na druhou stranu by to opět zvýšilo přenosovou vzdálenost, ale musí tam být rezerva pro případ náhlých výkyvů napětí, to máme úbytek na vedení asi 46V, pří proudu 1kA by to znamenalo 46kW z celkových 480, které by vycházely ze elktrárny. Pro spotřebiče by zbylo asi 90,5% (při maximální zátěži a jediné lince a veškeré zátěži na jejím konci.
Z toho je možné spočíst, limity takového přenosu a vzdálenost na kterou je realizovatelný a za jakých podmínek. Jen tak mimochodem v minulosti měly elektrárny krom parních strojů i dieselové motory, nebo baterie (třeba u nás to byla pára a diesel). Teď do toho ještě vstupuje počet „napájecích bodů“ tedy míst, kde se kabel z elektrárny začne větvit, případné spojení mazi těmito body. Ne že by to nešlo udělat, ale bude to pěkně složitá a otravná práce, pokud si to upravíme a zjednodušíme, pak dostaneme jen přibližné výsledky. Pokud všechny odpory zařízení zkoncentrujeme na konec 500m dlouhé trasy, bude výsledný odpor větší, tím i ztráty, než v reálu, ale tam zase vlezou přechodové odpory… Šlo by to navrhnout, ale je to jenom na analýzu vedení složitější. Pokud k tomu připojíme dalších X malých elktrárniček, napříkald solárních, případně blokové baterie, aby se při špičkách snížily ztráty na hlavním vedení, případně tlumivky pro omezení nárazů… pak by ta síť byla složitá na návrh. Ne neraálně, ale bylo by to možné.
Opravdu si myslíte se ve SS síti neplatí zákon o zachování energie a není problém s regulací….
Přenosové ztráty má SS síť menší , jenže má vyšší transformační ztráty. ST proud transformujete s účinností 99,8%. Jenže SS proud potřebuje polovodičový střídač , trafo a ještě usměrňovač. SS přenos se tedy vyplatí na velké vzdálenosti , – typicky dlouhé vedení pod mořem.
ZZE platí, ale jestli vám dynamo točí 1500, nebo 1700 to./min je jedno, odpadá tedy jedna z regulací a to otáčková. Navíc kolísavé otáčky spolu s větším setrvačníkem nám dávají další akumulační prvek.
Panely by mělo jít spojit tak aby dodávaly přímo síťové napětí.
Jak jsou konstruovány podle vás střídače, pokud víme, že jsou natolik malé, že tam odpovídající trafo nelze dát? Je tam VF spínaný zdroj, a pakještě jeden střídač. Takže další články navíc.
Mluvil jsem o síti po městě, přenos elektrické energie na velké vzdálenosti je na jednu stranu výhodný, na druhou strna je to taky podle mne zhovadilost. Navrhuje se tu u nás až 3000MW z biomasy, při představě toho, že to nejspíš zkusí někdo zajistit se současnou sítí elektráren mne jímá hrůza, protože je to pekelně neefektivní, jendak teplo z elektrárny o 200MWe rozvedete hůř, než z elektrárny o 10MWe a doprava takového množství paliva, tedy jeho svoz z okolí spotřebuje dost fosilní ropy.
Ve vedlejším městě je elektrárna o 105MWe,to je ještě více, než Brněnská teplárna na Špitálce se stejnou technologií (jen s jiným palivem) i kdybychom vzali kumulované obavatelstvo i s dalším městem, kam dodává teplo, tak se dopočítáme maximálně na 15% obyvatelstva Brna, tedy obrovské plýtvání energií, místo toho, aby se rozvedla.
Víme-li, že město s chamickým průmyslem a 25 000 Obyvateli potřebuje asi 20MWe, je 5x větší elektrárna v městě s lehčím průmyslem a stejným počtem obyvatel neefektivní, protože teplo půjde jen tak do řeky.
To jsou i ty kouřící komíny o kterých mluvím, postavme v každém městě takovou malou elektrárnu na biomasu (nebo uhlí), výhradně však odpadní a lidi si budou rozmýšlet jestli budou zbytečně svítit, když z toho bude akorát víc a víc dýmu, začali by si rozmýšlet, kolik toho protopí. Když je ten komít nějakých 200km daleko, tak si to moc lidi neuvědomí, maximálně o tom někdy uslyší z televize.
Ano přenášet SS na desítky kilometrů je blbost, ale přímo bateriemy zálohovaná síť by možná byla.
Nemyslím si, každá země má jiné podmínky pro využití OZE. UK má jedny z nejlepších podmínek pro využití větru na světě a vítr se tam bez subvencí neobejde. To je právě důkaz toho , že vítr je pro nás špatný zdroj energie. ČR má uranu s přepracováním na 450 let pro naše JE. Kromě atomové bomby tento uran nemá žádné jiné uplatnění. Rozvíjení levnější a stabilní jaderné energie je pro nás výhodné. Za 100 let může být situace jiná , ale příštích zhruba 30ti letech není reálné , že by přišli jiné levné zdroje výhodné pro ČR , které by dokázali nahradit uhlí. Jádro je tedy za docházející uhlí nejlepší alternativa. Samozřejmě není jediná energii můžeme dovážet a přitom jí neekonomicky částečně nahrazovat OZE nebo neekonomickými úsporami.
Můžeme také pokračovat v těžbě uhlí za cenu bourání měst a obcí a ničení krajiny – uhlí máme ještě dost.
Vítr není z principu špatný zdroj z nových OZE je nejlepší.