Češi po Vánocích syslí staré spotřebiče doma

Ve většině českých rodin se pod stromečkem o Vánocích objevily nové elektrospotřebiče. Logicky tak nahradily ty staré. Podle neziskové společnosti Asekol přibylo po Vánocích až 2000 tun elektroodpadu. Většina se ale dočká recyklace až za pár let. Nebo nikdy.

Nejčastěji se pod Vánočními stromečky objevovaly mobilní telefony, drobné spotřebiče, televize a elektronika. Poté, co obdarovaný získá novou „hračku“, starou odloží do skříně, nebo v horším případě do popelnice.

Správné samozřejmě není ani jedno, na velké spotřebiče čekají ve sběrném dvoře, ty malé lze hodit třeba do červených kontejnerů, kterých je po ČR už více než tisícovka.

Asekol odhaduje hmotnost přírůstku elektrospotřebičů po Vánocích až na 2 000 tun. Kolik elektroodpadu z tohoto čísla bylo po Vánocích vytříděno se však dozvíme až společně s výsledky za první měsíce roku.

Co se nedozvíme je, kolik elektroodpadu přibylo v sklepech, na půdách a ve skříních. „V českých domácnostech se nalézá velké množství vyřazené elektroniky, jejíž hmotnost lze odhadovat až v desítkách tisíc tun,“ říká Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti Asekol. Recyklací by se přitom daly získat cenné kovy i přírodní zdroje, které se jinak musí vytěžit.

Podle rozsáhlého výzkumu, který udělal kolektivní systém Elektrowin, zbytečně skladuje doma nějaký ten vysloužilý elektrospotřebič až třetina Čechů. „Třeba nefunkční fén lze najít až v šestině českých domácností – na půdě či ve sklepě jich tedy leží téměř 700 tisíc,“ říká tisková mluvčí Taťána Pokorná.

Na druhou stranu se spotřebiče typu lednice, sporák nebo pračka do sklepa většinou nedávají, odváží se na chaty a chalupy, kde mají dosloužit.

Přitom zbavit se starých elektrospotřebičů je teď snazší než kdy předtím – REMA Systém, která také provádí odběr vysloužilých elektrospotřebičů, nabízí projekt „Buď líný“. Díky němu si lze objednat bezplatný odvoz starých spotřebičů z domova.

Jak však uvádí Markéta Vokáčová ze společnosti REMA Systém, po Vánocích intenzita využívání nevrostla. „Průměrná doba skladování elektrospotřebičů v domácnostech je 8 let, dá se tedy předpokládat, že většina vyřazených hodnotnějších elektrospotřebičů skončila v šuplících, na půdách či ve sklepech,“ říká Vokáčová.



Elektro do popelnice nepatří

Odevzdat staré elektrospotřebiče přitom není vůbec složité. Berou je ve sběrných dvorech, elektroniku lze hodit do červených stacionárních kontejnerů, které Asekol umísťuje ve městech vedle dalších barevných kontejnerů na tříděný odpad.

Právě do nich patří baterie a drobná elektrozařízení – kalkulačky, rádia, drobné počítačové vybavení, MP3 přehrávače, mobilní telefony, elektronické hračky a podobně. Na úřadech, ve firmách a dalších institucích jsou také tzv. E-boxy, kam lze také vyhodit vysloužilý elektrospotřebič. Nefunkční elektrospotřebiče by mělo být možné odevzdat i na prodejnách.

Elektrowin zaznamenává, že se lidé po Vánocích každoročně zbavují vysloužilých spotřebičů typu lednic a praček. „Ty drobné, jako jsou rychlovarné konvice, rádia, kulmy nebo holicí strojky Češi bohužel stále spíše vyhazují do kontejnerů směsného odpadu. Dělá to tak až 45 % Čechů,“ říká tisková mluvčí Elektrowinu Taťána Pokorná.

„Výjimkou nejsou ani plastové rychlovarné konvice vyhozené do kontejneru na plasty,“ dodává Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému Elektrowin.

Otázkou, kolik procent elektroodpadu vlastně končí v komunálním odpadu, se v roce 2009 zabývali také v REMA Systému. Zjistilo se, že zhruba jedno procento komunálního odpadu je tvořeno vyřazenými elektrospotřebiči.

Velkoobjemový netříděný odpad byl průměrně ze 4 % tvořen elektrozařízeními. „Ročně tak na skládkách skončí kolem 30 000 tun elektroodpadu,“ říká Vokáčová a pro srovnání dodává: „To je 50% množství, které se v ČR podaří ročně vybrat při odděleném sběru.“

Jsme tedy zemí ignorantů, kteří nikdy nepochopí, jak nakládat s elektroodpadem? Zcela určitě ne. „Z nových členských zemí Evropské unie Češi recyklují elektroodpadu nejvíce,“ říká optimisticky Pokorná, i když dodává, že je stále patrný odstup mezi vyspělou západní Evropou a zeměmi bývalého východního bloku.