Automobilky snižují spotřebu i emise aut

V Evropě i USA je trend jasný: co nejnižší spotřeba za každou cenu. Automobilky upravují své už existující auta a jejich motory směrem k maximální efektivitě. Zároveň přicházejí s novými technologiemi pohonu – hybridy, elektromobily nebo auty na plyn.

Francouzský koncern PSA (pod který patří značky Citroën a Peugeot) sází na elektromobily. Japonské automobilky Toyota a Honda zase na hybridy a plug-in hybridy. Dacia jde v alternativách cestou podpory LPG a třeba Fiat má zase bohatou nabídku aut na CNG.

V obou případech jde o auta na plyn, ale zatímco CNG představuje jak ekonomickou, tak ekologickou úlevu, v případě LPG (zkapalněný ropný plyn – propan-butan) vyznívá celková bilance dokonce ještě hůř než v případě benzínu.

A domácí Škodovka? Vedle úsporných konvenčních motorů nedávno představila Citigo na CNG, v roce 2013 představí model Škoda Octavia CNG. Pracuje i na vývoji elektromobilu – po celém Česku zkouší flotilu 10 elektrických Octavií. První sériově vyráběným elektromobilem Škoda Auto bude ale elektrické Citigo.

Obyčejné, ale úsporné

Modely s okřídleným šípem ve znaku nesoucí označení Greenline vynikají nízkou spotřebou a tedy i nízkými emisemi. Třeba Fabia 2. generace nabízí “papírově” spotřebu 3,4 litru na 100 km a emise 89 g/km. Výhodou je, že pro řidiče se nic zásadního nemění. Jen nemusí tak často k benzince.

Podobnou strategii nastolil i Volkswagen, označuje ji „Think Blue“. Technologie nazvané BlueMotion jsou takové, které pomáhají snižovat spotřebu aut značky Volkswagen – upravené řídicí jednotky motoru, optimalizovaná aerodynamika, pneumatiky s nižším valivým odporem, prodloužení převodových stupňů, start-stop systém a rekuperace.

V případě Volkswagenu se jako Bluemotion označují často i diesely. Vozy spalující naftu se ale dvakrát nehodí do města. Výrobci proto ve snaze snížit emise umísťují do těchto aut filtry pevných částic, které naopak spotřebu zvyšují.

Disel je auto vhodné pro každého, kdo často vyráží na dlouhé cesty a ročně najede alespoň 35-40 000 kilometrů. Při jízdě po dálnici je u úsporných konvenčních motorů spotřeba dokonce nižší než u hybridních vozů. Hlavní zásuluhu na tom má samotný vznětový motor, který pracuje s vyšší účinnost než zážehový (benzinový).

Jen mírně upravený motor potřebuje motorista, který se rozhodne jezdit na biopaliva. Místo bezinu lze používat bioetanol E85 skládající se z 85 % z etanolu a jen 15 % tvoří benzin. Místo dieselu lze tankovat SMN 30 (30 % obsahu FAME/MEŘO) nebo čistou bionafta B100.

Ve využívání biopaliv jsou o krok dále v USA. Třeba Ford a GM se v oblasti těchto vozů silně angažují. V Evropě lze koupit i auta značek Audi, Citroën, Dacia, Fiat, Honda, Hyundai, Mercedes-Benz, Mitsubishi, Nissan, Peugeot, Renault, Saab, Seat, Škoda, Toyota, Volvo a Volkswagen už z továrny upravená pro biopaliva.

Provozovat vůz na biopaliva je (mírně) výhodné zejména ekonomicky, o ekologičnosti panují pochyby. Kritici biopaliv poukazují na rostoucí ceny potravin v kontrastu s výrobou paliv z obnovitelných zdrojů jakoo jsou zemědělské plodiny pěstované na půdě, kde by místo nich mohly růst potraviny.

CNG je stále oblíbenější

Dostupná jsou už dnes i auta na CNG, tedy stlačený zemní plyn. Zde se v Evropě silně angažuje Fiat, ale vozy na CNG vyrábí i Opel, Volkswagen nebo Mercedes-Benz.

Na českém trhu se pak dají koupit i ojeté vozy Ford, Volvo, Lexus, Citroën nebo Chevrolet, které mají nádrž na CNG zabudovanou od výrobce. Od konce letošního roku se pak přidá i Škoda Citigo CNG Green tec. Emise budou jen 79g CO2 na kilometr.

A kdo obětuje nějaký ten prostor v kufru, může si nechat nádrž a pohon na CNG nainstalovat jako přestavbu do prakticky jakéhokoliv vozu. Přestavby na CNG však nejsou příliš výhodné – rozhodně ne tolik jako přestavby na LPG.

V nových vozech pak LPG jako hlavní palivo nabízí Dacia a v kombinaci s elektromotorem na něj lze jezdit ve voze Kia Forte LPi Hybrid.

Hybridy na benzín i naftu

Hybridní auta, jak název napovídá, kombinují dva typy pohonu. Elektromotor zde pomáhá benzinovému, případně dieselovému, motoru s rozjížděním pomocí energie, kterou bere z baterie. Ta se dobíjí jednak motorem, za druhé také při díky rekuperaci při brzdění a u plug-in hybridů (hybridů do zásuvky) ji lze běžně dobít ze sítě.

Na poli kombinace benzinu a elektřiny je jedničkou Toyota. Již v roce 1997 přestavila tento systém v modelu Prius a v současné době má na českém trhu pět hybridních modelů. Yaris je přitom cenou srovnatelný s konvenčními modely.

Technologicky nejpokročilejší a zároveň nejnovější Toyota Prius plug-in hybrid má podle automobilky emise CO2 jen 49 g/km a tím výrazně předčí konkurenci. Hybridní auta nabízí také japonská Honda, například modely Honda Insight či Honda CR-Z.

Před dvěma lety se v USA představil plug-in hybrid Chevrolet Volt, v Evropě prodávaný pod názvem Opel Ampera (resp. Vauxhall Ampera v Británii).

Druhou možností jsou hybridy se vznětovými motory. Loni na jaře byl představen první takový vůz, crossover Peugeot 3008 Hybrid4 a navzdory poměrně vysoké ceně oproti verzi s konvenčním pohonem se v Evropě už prodalo více jak deset tisíc kusů.

Elektromotor zde pohání zadní kola a konvenční vznětový motor přední. Emise zde jsou 99 g/km. Koupit lze také v ČR model Peugeot 508 RXH, diesel-hybrid kombi, a automobilka chystá i další hybridní modely. Není však jisté, zda je uvede v ČR, protože zdejší trh není na dražší hybridy (přes 800 000 Kč) dobře situovaný.

Již rok lze koupit luxusní limuzínu Mecedes-Benz E300 Bluetec, další hybrid, který využívá diesel, i když se s emisemi CO2 pod sto gramů na kilometr nedostane. I zde je ale cena oproti standardnímu modelu podstatně vyšší.

Na poli hybridů se výrazněji chystá angažovat i Volkswagen. Unikátní dvoumístný hybrid Volkswagen XL1 s avizovanou spotřebou litr nafty na 100 km již byl špiony vyfocen při testování. A na podobný pohon sází i Volvo.

Pro cestování po městě je hybrid ideální volbou. Lze totiž jet velkou část cesty výhradně na elektřinu, kterou lze navíc získávat zpět do baterie při častém brzdění.

Elektřina jede

Přestože elektromobily zažívají boom a snad všichni velcí výrobci se této technologii věnují, stále v rozvoji elektromobility v ČR i ve světě existují podstatné překážky. Jsou to především strach řidičů z omezeného dojezdu, vysoká cena a v návaznosti na to v ČR neexistence jakékoliv podpory ze strany státu.

I přesto jsou v České republice ke koupi elektromobilní „dvojčata“ Citroën C-Zero a Peugeot iOn, přestavěné Škodovky od EVC Group, malé elektrické vozítko Mia Electric nebo třetí generace elektromobilu Smart ED.

Od jara 2013 bude v prodeji také celosvětově oblíbený Nissan Leaf. Prodalo se ho už více než 42 700 kusů. Nabídka elektromobilů je tedy i u nás překvapivě bohatá. Během následujících let se pak očekává uvedení elektromobilů BMW (BMW i3), Renault (Zoe, Kangoo, Twizy) a Volkswagen (e-up!) a eCitigo.

Elektromobily jsou ideální jako druhé auto do rodiny nebo pro ty, kdo podnikají v centru města a zákazníky mají v okruhu nějakých 30 km. Zároveň ale musí mít možnost elektromobil dobíjet – ať už v garáži nebo u veřejných dobíjecích stanic, kterých je zatím v ČR několik desítek (nejvíce v Praze). Viz. mapa dobíjecích stanic pro elektromobily.