Solární panely z Číny nejsou ekologické
Solární panely jako zdroj čistého a obnovitelného zdroje energie, nemusí být vždy vyráběny „ekologickou“ cestou. Potvrzuje to studie výzkumníků z Northwestern University (NU), vytvořená ve spolupráci s chicagskou Národní laboratoří Argonne.
V montážních halách v Číně se doberou stejného výsledku jako v Evropě za užití výrazně většího množství energie.
Výzkum, který financovalo americké Ministerstvo pro energetiku, měl odpovědět na otázku „Jak nejlépe vyrábět solární panely“, a to nejen z hlediska samotné strojní manufaktury a konstrukčních řešení, ale i z pohledu na vyhodnocení životního cyklu (life-cycle assessment, LCA) celého výrobního procesu.
Nezisková laboratoř Argonne z Chicaga vyčíslila na bázi evropských, čínských a amerických standardů, kolik je s výrobou různých typů solárních panelů spojeno emisí skleníkových plynů a vynaložené energie. Došlo i na zhodnocení výdajů spojenými s těžbou surovin a potřebou elektřiny při výrobě. A výsledek?
Dosáhne Čína 40 GW solárních elektráren do roku 2015?
„Stanovili jsme, že uhlíková stopa solárního panelu z Číny je dvakrát vyšší, než u srovnatelného výrobku z Evropy,“ říká Fengqi You, profesorský asistent chemického a biologického inženýringu NU. Z tohoto poznatku plynou důležité závěry pro americké či evropské investory.
„Zatímco by se mohlo zdát ekonomicky atraktivnější přesunout výrobu solárních panelů z Evropy do Číny, ve skutečnosti by takové řešení bylo mnohem méně efektivní z perspektivy životního prostředí,“ říká You. „Zvlášť, když se snažíme prezentovat solární elektřinu jako čistější zdroj energie.“
V čem tedy čínská masová výroba pokulhává za skromnější produkcí Evropy? Problematický je například křemík. Čínským výrobcům trvá o 20-30 % déle, než vyprodukují dostatečné množství energie na jeho zpracování.
Dalším neduhem jihoasijských gigantů je, že veškerou elektřinu, potřebnou k výrobě, generují zatím jen s pomocí uhelných elektráren. „V Číně to prostě stojí více, vydobýt a zpracovat křemík patřičné kvality, než ze zdrojů v Evropě,“ říká You. „A pak je i cesta od špinavého zdroje energie k čistějšímu komplikovanější.“
Dobře, sice spotřebují dvojnásobek energie, ale kolik jí za svůj životní cyklus, tedy za ten, který se používá pro výpočty, vyprodukují? Pokud má tedy PV panel v USA ERoEI 6,8, pak čínský má 3,4? Pořád je to myslím celkem slušné. Navíc toto se počítá na životnost asi 20 let, jenomže mnoho panelů slouží déle, otázka jak to je ale s těmi čínskými. Tedy kolik energie je ve skutečnosti vyprodukováno těmito panely?
Po uvalení cel
http://www.novinky.cz/ekonomika/320917-eu-uvali-cla-na-dovoz-podnakladovych-solarnich-panelu-z-ciny.html
http://www.blesk.cz/clanek/live-ekonomika/254974/usa-uvalily-dalsi-cla-na-dovoz-solarnich-panelu-z-ciny.html
nyní, když WTO je na straně Číny
http://www.finance.cz/zpravy/finance/422926-wto-podporila-stiznost-ciny-na-americka-cla-na-dovoz-rady-zbozi/
tak se hraje na jinou notu …