Solární energetika bude do deseti let nejlevnější energetický zdroj na světě

Cena solárních elektráren klesne v příštím desetiletí o třetinu. V dlouhodobém horizontu (do roku 2050) pak o dvě třetiny oproti roku 2015. Solární energetika by se tak měla stát do deseti let nejlevnějším zdrojem elektřiny na zemi.

„Usazený prach a písek může snížit výkon solárních elektráren až o třetinu.“ Zdroj: Yinglisolar.com
„Usazený prach a písek může snížit výkon solárních elektráren až o třetinu.“ Zdroj: Yinglisolar.com

Nová zjištění vyplývají z tento týden publikované studie německého think thanku Agora, kterému dodali data renomovaní experti z Fraunhofer Institutu pro solární energetické systémy. Hlavní zjištění říká, že do roku 2025 by měla cena elektřiny z fotovoltaických elektráren v Evropě klesnout na 40 až 60 euro za megawatthodinu (přibližně na 1-1,5 Kč/kWh).

Solární energetika tak porazí zdroje jako uhlí nebo atom, neboť podle zmíněné studie elektřina z nových uhelných a plynových elektráren stojí již dnes mezi 50 až 100 euro za megawatthodinu a z nových jaderných elektráren přes 110 euro.

Model pro Českou republiku

Studie obsahuje také modelový příklad pro Českou republiku. Z výsledků vyplývá, že by solární energetika mohla konkurovat jaderným elektrárnám již po roce 2025. Tedy v době, kdy ministerstvo průmyslu teprve předpokládá případné zahájení výstavby nových jaderných reaktorů v Temelíně, by již fotovoltaické moduly vyráběly levněji než potenciální jaderný zdroj.

Klíčové podmínka: stabilita a nepodcenění možností

Němečtí experti uvádějí, že pozitivní vývoj nastane především v případě, že se podaří udržet stabilní rámec dalšího rozvoje solárního průmyslu. Naopak kombinace špatné regulace a rizikového prostředí odrážejícího se ve vysokých úrocích může zvýšit cenu fotovoltaických projektů až o 50 %.

Dr. Patrick Graichen, ředitel Agora, při zveřejnění studie na toto téma uvedl: „Příznivé podmínky financování a stabilní právní rámce jsou životně důležité podmínky pro dosažení levné a čisté solární energie. Je na tvůrcích politik, aby vytvářeli vhodné podmínky a udržovali je.“

„Aktuální německá studie je jasným důkazem, že solární energetice patří budoucnost. Jde o jediný zdroj energie, který dokázal za krátký čas srazit své náklady o desítky procent a v dalším zlevňování ceny technologie nezastavitelně pokračuje. Stále levnější fotovoltaické panely jsou ideálním nástrojem k posílení energetické bezpečnosti pomocí využití místních, decentralizovaných zdrojů energie,“ uvedl Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Sluneční energetika je celosvětově jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů, proto věříme, že si solární panely díky klesající ceně opět najdou své místo na střechách rodinných domů nebo továrnách v České republice. Než se dostaneme do roku, ke kterému směřují experti Agora cenovou konkurenceschopnost solární energetiky, můžeme fotovoltaiku podporovat pomocí takzvaného net-meteringu. Právě tento systém podpory je vedle stabilního podnikatelského prostředí a odstranění zbytečné administrativní zátěže důležitým nástrojem pro obnovení zájmu o decentralizovanou energetiku,“ dodává Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace.

Výchozí předpoklady naplnění studie:

– dojde ke zdvojnásobení účinnosti panelů, což bude znamenat snížení počtu panelů k výrobě stejného množství energie oproti dnešním fotovoltaickým modulům – tedy také menší plochu, méně materiálu, menší náklady na údržbu a nižší náklady na instalaci.

– nejlevnější bude solární energetika ve státech s ještě vyšším osvitem, než je v Evropě. V Indii, na Blízkém východě nebo v severní Africe může klesnout cena elektřiny z fotovoltaických elektráren na 16-37 euro za megawatthodinu.

– již dnes nabízí velké solární parky v Dubaji elektřinu za 50 euro za megawatthodinu, ve Spojených arabských emirátech za 60 euro/MWh nebo v Brazílii za 70 euro/MWh – což je o třetinu levnější než plynové elektrárny (90 euro/MWh).

tisková zpráva

16 komentářů: „Solární energetika bude do deseti let nejlevnější energetický zdroj na světě

  • 24. 6. 2015 (11.00)
    Trvalý odkaz

    to: Josef
    Cenu po desetiletí nelze počítat ve stailních korunách, je třeba vzít do úvahy inflaci, změnu DPH.

    Ano problém je že zisky jdou do zahraničí, ale teď se ptejme, kolik to je skutečně? Kolik z toho mají firmy u nás? To je vždy nutné říct, kolik procent to je. Tak jako já jsem uvedl kolik procent ceny jde na OZE.

    Stejné námitky můžete mít i proti tomu že u nás plynárny vlastní Rýnsko-westfálská energetika, nebo část distribuční soustavy je ve vlastnictví zahraničního Eonu. Nevím že by něco zásadně bránilo našim firmám vlastnit elektrárny v severním oři, nebo v Německu. (Jo jenže ČEZ se tehdy rozhodl pro balkán,kam rozumný investor nejde)

    ČEZu nadělaly problém zejména klesající ceny elektřiny na burze, kde prodává proud ze svých velkoelektráren. Nejstarší data o ceně elektřiny na burze jsem našel z roku 2008, tm stála asi 53€/MWh, neboli na koruny asi 1500Kč/MWh, maximum v polovině roku 2008 bylo přes 2000Kč. Dnes je asi 850-860Kč/MWh, to je propad o 1140Kč, to tvoří asi 57% ceny v roce 2008. To pode mne stojí z poklesem jeho zisků. Jestli se pamatuji, tak čez měl tehdy zisky kolem 20mld, nebo možná 30mld, ten pokles by tomu zhruba odpovídal.

    Reagovat
  • 10. 3. 2015 (20.59)
    Trvalý odkaz

    Dosti důležitý poznatek je, že už dnes vychází OZE stejně nebo levněji, než NZE. Dynamika cen v této oblasti je velmi potěšitelná, protože v podstatě kopíruje prognózy. Sice je studie podle mě trochu moc optimistická v tom směru, že se podaří dvakrát zvýšit účinnost (možná v nějakém dražším segmentu, dnes je to možné jen v exkluzívním segmentu pro kosmickou techniku), ale předpoklad snižování cen je podle mě celkem reálný.

    Reagovat
    • 10. 3. 2015 (21.12)
      Trvalý odkaz

      A to se u OZE ví co všechno se platí (většinou přímo), u NZE a Jádra nemusí být všechny mechanismy podpor známy.

      Jenom jde o to, aby nyní začala vhodně klesat i cena dalších komponent, měničů a najěkých výrovnávacích článků. Říká se že některé měniče do sítě posílají i rušení, myslím že, pokud se jedná o VF, je i to řešitelné za rozumnou cenu.

      Reagovat
  • 9. 3. 2015 (19.18)
    Trvalý odkaz

    Solární elektrárny mohou do budoucna v různých oblastech světa vyřešit energetické problémy.

    Hlavní výhodu bych viděl v tom že fotovoltaický články a jejich komponenty lze vyrábět v masovém měřítku a když to hodně zjednoduším na jejich montáž vám stačí návod uznávám to zjednodušení je možná extrémní ale v porovnání s tradičníma zdrojema asi mi dáte za pravdu. Což se následně projeví na ceně na druhou stranu je třeba si uvědomit co v budoucnu s masivním množstvím vysloužilých článků přeci jen bude je třeba nijak zlikvidovat a to může být velký problém.

    ale pochybuju o tom že v našich oblastech se články dostanou na první pozici jako zdroj energie částečně kvůli našemu způsobu života kterej vyžaduje fungování i v noci což vyžaduje baterie nebo jiné zdroje což už tak praktické není a taky kvůli podnebí přeci jen kolikrát v zimě nesvítí slunko co je týden dlouhý a i když se v budoucnu zvíší jejich účinnost přesto to může být velký problém takže bez rozvoje nějakého spůsobu zkladování ad ve formě baterií nebo přečerpávacích el. nebo setrvačníků tak u nás nemůžem čekat jejich velké nasazení naopak v zemích kde je klima příjatelnější a nemaj náviky večer sednout k telce nebo pc tak nepotřebují velké záložní zdroje pro noc což může být velkou výhodou

    takže některé země budou moc ve velkém používat fotovoltaiku jako zdroj a některé nikoliv a cpát to všude nemá význam

    Reagovat
  • 9. 3. 2015 (19.02)
    Trvalý odkaz

    Díky opičení po zelených magorech z německa tento stát přišel o bilion korun. Němci přišli o několik bilionů euro a výsledek celé jejich energiewende je to, že jim cena elektřiny vyletěla do nebes a odstavené JE nahrazují uhelné elektrárny. Takže ať si svoje z prstu vycucané studie nechají.

    Reagovat
    • 9. 3. 2015 (22.42)
      Trvalý odkaz

      A Vy pro své tvrzení o náhradě máte podklady?

      http://www.duh.de/uploads/media/New_coal_plants_Germany_2012_DUH.pdf

      Většina povolení pro stavbu uhelných elektráren byla vydána před rokem 2011. To je těch 14GW uhelné kapacity, která nahrazuje jaderné elektrárny.

      Pokud se nepletu tak plány pro OZE byly schváleny vládou ve které ještě zelení nebyli a zákon i s cenami a všechno co se dělo bylo klasicky vytvořeno tak aby prostředky byly směřovány do kapes „správných“ lidí.

      Krom zemí s vysokým podílem vodních elektráren byla elektřina drahá vždy, snad krom prvních pár měsíců provozu Pearl Street station, kdy nebyl proud pro vysokou poruchovost zpoplatněn. A je jedno zda byla tato vysoká cena placena v ceně elektřiny, nebo zda byla zaplacena jinak, napřílad rekultivací a nebo přes zdravotní rozpočet pro léčbu nemocí spojených se znečištěným prostředím.

      Reagovat
    • 10. 3. 2015 (6.40)
      Trvalý odkaz

      Díky OZE nám celková cena za elektřinu nestoupla, ale klesla a v Německu je to podobné:
      http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/12317-nemecko-elektrina-by-i-bez-obnovitelnych-zdroju-byla-stejne-draha-jako-je-nyni

      V roce 2009 jsme měli 4570,93Kč/MWh ze špinavých a nebezpečných zdrojů od ČEZu (D-Standard – Basic, 1x25A, D02d, 800kWh, Severomoravský kraj).
      A v roce 2014 4313,09Kč/MWh z obnovitelných zdrojů od http://www.nano-energies.cz (Nano Energies je jediným certifikovaným dodavatelem 100% zelené elektřiny na českém trhu.)

      Pokles ceny elektřiny je 4570,93-4313,09=257,84Kč/MWh
      Kdybychom zůstali u ČEZu zdražila by nám elektřina o 2,26 % a v roce 2014 bychom platili 4674,44Kč/MWh a tedy o 361,35Kč/MWh více.

      Reagovat
      • 10. 3. 2015 (9.29)
        Trvalý odkaz

        Problém je že většina lidí zůstává u velkých dodavatelů, kteří se snaží o to aby OZE měly co nejhorší obraz mezi lidmi. Samozřejmě že se snaží o maximalizace zisků a zároveň o vytvoření obrazu OZE jako čehosi špatného, co je pro lidi nevhodné a co jim zvyšuje cenu energií.

        Reagovat
      • 10. 3. 2015 (13.55)
        Trvalý odkaz

        A kolik jste zaplatili celkem? Protože cena za silovou energii není v mixu až tak podstatná. Kolik činil příspěvek na obnovitelné zdroje? Kolik činily náklady na přenos energie? Hm? Protože to jsou skryté náklady fotovoltaiky, které pocítil hlavně průmysl a ne domácnosti.

        Reagovat
        • 10. 3. 2015 (14.11)
          Trvalý odkaz

          Jestliže se cna pohybuje za 1MWh silové elektřiny asi okolo 30-40€, což je cca 1080Kč/MWh, pak jeho cena je celková.

          http://www.asb-portal.cz/tzb/energie/proc-elektrina-rychle-zdrazuje-uz-11-let

          Příspěvek na OZE tvoří mezi 10-13% ceny elektřiny, což je ještě méně, než činí daně.

          Hlavní problém bych viděl v tom že zatímco přenosová soustava je spravována nezávislou společností, distribuční soustava je stále v rukou dodavatelů elektřiny. Nezapomínejte také na to že poměrně značnou část ceny elektřiny určuje stát,který se u nás zatím nenaučil být ani průměrným hospodářem, natož být hospodářem dobrým.

          Reagovat
          • 24. 6. 2015 (0.16)
            Trvalý odkaz

            Pokud už tedy chcete porovnávat , pak já jsem v roce 2005 (před zákonem o podpoře OZE) platil zlému čezu 1kč /kWh včetně DPH dnes po 10 letech platím 2,1kč/kWh alternativnímu dodavateli. Z toho 60 haléřů na OZE. Jistič mi zlevnil to je pravda, ale i tak je zdražení enormní , komické je, že ČEZ tehdy při té koruně velmi vydělával a dnes má zisk jen 15 mld. Je to tím, že místo ČEZU dostávají jeho prachy německé firmy co u nás postavili FV elektrárny a o tom to je.

  • 9. 3. 2015 (16.43)
    Trvalý odkaz

    Problémem je, že už dnes jsou náklady na zakoupení fotovoltaických panelů minoritní. Nejdražší na fotovoltaice jsou různé měniče, regulátory, kabely a příslušenství a v neposlední řadě také baterie. Pro efektivní fungování i v zimě je navíc potřeba mít v bateriích alespoň 10 kWh, úsporné spotřebiče a úsporné chování. Ty první dvě položky jsou poměrně drahé.

    Reagovat

Napsat komentář: hariprasad Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *