Solární cyklostezka vede uprostřed dálnice
Jižní Korea boduje! Cyklostezka vedoucí mezi čtyřproudou dálnicí z města Daejeon do Sejongu se dočkala zastínění. Cyklisté už nemusí jezdit na přímém slunci a navíc se obě trasou spojená města mohou těšit z významného příspěvku do fondu obnovitelné energie. O zastřešení se totiž postaraly solární panely.
Zatímco futuristický holandský solární chodník, vyrobený společností SolaRoad zatím dosahuje necelé stovky metrů, v Jižní Koreji je solární cyklostezka zakrytá solárními panely významně delší.
Fotovoltaika překryla významnou část 32 kilometrů dlouhé cyklotrasy vedoucí z pátého největšího korejského města, Daejeonu s 1,5 miliony obyvatel do Sejongu (400 000 obyvatel).
Fantastický a přitom tak jednoduchý nápad získal ve světě okamžitě značný ohlas: silnice a cyklostezky jsou už z principu prostorem zastavěným a tudíž vybudování solární bariéry nad nimi neubírá místo a prostor, jako třeba budování solárních farem na otevřeném prostranství, loukách nebo zemědělské půdě.
Jižní Korea pochopitelně zvažuje i rozšíření tohoto praktického nápadu na další podobné úseky dopravních komunikací. Aktuálně je ve hře přibližně 350 kilometrů podobných „dálničních“ cyklostezek.
Ty byly dosud chráněny jen ze stran, betonovými svodidly, ale cesta po nich v téměř tropickém vedru nebyla právě příjemná. Z komfortu zastíněné cyklostezky ale mají prospěch všichni.
Energie, vyprodukovaná na trase z Daejeonu do Sejongu, slouží primárně k provozu dopravního výstražného značení, ale masivní přebytek energie je dále přeprodáván poskytovatelům elektřiny v obou napojených městech.
Praktická realizace solárního zastřešení nad cyklostezkou prý významně inspirovala i metropole jako Londýn, Chicago a Kodaň k tomu, aby se o něco podobného také pokusily.
Chtěl bych vidět, jak se ti cyklisti přes ty pruhy pro rychle se pohybující vozidla dostanou. Nemůžou přece jet pořád souběžně s dálnicí.
Nadjezd nebo podjezd? Nebo kolo na rameno a běží kolmo jak nejrychleji dokážou? Pravděpodobnost sražení autem tak 80%.
Jistě vedení cyklostesky v trase dálnice má své výhody, jako menší převýšení, ale nevím, jestli chtějí cyklisté jet tak blízko rychle jedoucích aut, byť tam může být betonu kolik chce, přece jenom to v človku může vzbozovat jisté obavy.
Nápad je to dobrý, mohl by se myslím rozšířit i nad onu dálnic, nebo nad různé veřejné pergoly a podobně, cokoliv co zvládne ochladit, někde jsem četl že FV panely se zahřívají asi jako tráva, přece jenom odvedou značnou část energie pryč. Možná by se daly umístit i na trolejové portály, bohužel jsou od sebe asi příliš daleko na plné zakrytí, cca 50m. Samozřejmě že by to bylo nic pro drážní energetiku, výkon jedna lokomotiva má výkon v řádu MW.
Pokud ale se ví, že jsou úseky tratí, které pravidelně zapadávají a jsou relativn krátké, mohly by se nad nimi vybudovat sněhové přístřešky, které by byly kryty solárními panely, samozřejmě s takvou konstrukcí, aby nápor sněhu vydržely, to stejné u dálnic a silnic. Když už jsme u toho pokrývání staveb, tak na některé vhodné mostní konstrukce by šly panely také umístit, například na mosty s horním oblukem, nebo i na jiné typy ocelových mostů. Vytvořením takové solární pergoly by mohlo být i omezeno namáhání vlivem nerovnoměrného zahřívání konstrukce, což by mohlo mít pozitivní vliv na mteriál.
Taky by mohly panely být umístěny na střechách hromadných dpravních prostředků, nebo i běžných aut, možná spíše elektromobilů, byt se nejedná o přílišný výkon, jen v řádu stovek wattů, maximálně tisíců wattů, i toto malé množství energie by mohlo představovat v konečném důsledku úspory, jlikož různ klimatizace a zásuvky pro cestující se stávají standardem, když to vezmu rychlým odhadem, tak rychlýkový vagon má asi 24m přes nárazníky, šířku asi 2.7m, počítejme 2,7*22,to je asi 59,4m2, na 1kWp je třeba asi 5m2, tedy máme zhruba 11,8kW. To by mohlo bohatě stačit pro provoz veškeré elektrické výzbroje vagonu. U trolejbusů, nebo tramvají s rekuperační baterií, elektrobusů by se mohla takto generovat část energie potřebná pro provoz.
jako cyklistovi se mi líbí jezdit po trasách které vedou přírodou a mít nad sebou střechu se solárními panely mi nepřipadá jako něco báječného spíš bych si představoval kdyby solární panely byli na střechách budov co mají rovné střechy a řekl bych že tokových budov je ve městech poměrně velké množství
Nizozemci by se měli zamyslet, jak to dělat lépe, za méně peněz a s větší účinností.
Netušil jsem, že někde dělají cyklostezky uprostřed dálnice.