Nový král sluneční energie – Japonsko
Ničivé tsunami zasáhlo Japonsko v roce 2011. Výsledkem nebyla jen katastrofálně poničená infrastruktura a desítky tisíc mrtvých, ale i nejhorší jaderná katastrofa od výbuchu atomové elektrárny v Černobylu. Zkáza japonské jaderné elektrárny Fukušima přiměla Japonsko zaměřit se na jiné, decentralizované a bezpečné zdroje energie, mimo jiné i na solární energii.
Proč decentralizované? Ukázalo se, že výroba elektrické energie ve velkých centrálních elektrárnách přináší v případě rozsáhlých katastrof problémy. Nejen, že může být v okamžiku zničen zdroj elektrické energie pro statisíce lidí, ale zároveň je často poničené i elektrické vedení rozvádějící elektřinu stovky kilometrů daleko. Oprava elektrárny i vedení vyžaduje obrovské finanční a lidské zdroje.
Řešením pro země trpící přírodními katastrofami může být výroba elektrické energie na řadě míst, navzájem na sobě nezávislých. V případě zničení jednoho zdroje nebudou zasaženy ostatní části země, tak jak se to stalo při japonském tsunami v roce 2011.
To byl také jeden z důvodů, proč Japonsko začalo sázet na energii ze Slunce. U nás je solární energie spojena především s korupcí, ale pro Japonsko může být zajímavou energetickou volbou do budoucna.
Solární elektrárny jsou jednoduché na výstavbu i provoz a nepotřebují prakticky žádnou údržbu. Samozřejmě proti jaderné elektrárně jsou naprosto bezpečné a jako bonus ekologické.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Japonsko zkouší plovoucí větrné elektrárny
Důkaz rostoucí „solární síly“ Japonska? V minulem roce Japonsko postavilo solární elektrárny o výkonu 1,3 GW a s celkovým výkonem téměř 5 GW si upevnilo pátou pozici na světě (ČR s 2 GW má 9 pozici).
Letošní rok plánují Japonci postavit dokonce elektrárny o výkonu 4,7 GW a dostat se s instalovaným výkonem téměř až na 10 GW. Podle prestižních novin NY Times pak jeden GW výkonu stačí pro zásobování elektrickou energií až 243 000 japonských domácností.
Z důvodu podpory výstavby solárních elektráren nastavila japonská vláda také štědrý systém výkupních cen za energii ze solárních elektráren. Japonská výkupní cena se pohybuje okolo 42 jenů za kWh (8,69 Kč/kWh). Připomeňme, že ve zlatém období byla výkupní cena ze solárních elektráren v ČR skoro 13 Kč/kWh.
Jediným problémem, brzdící japonský rozvoj solárního průmyslu, je nedostatek a drahé ceny pozemků, což je známý problém Japonska. Očekává se proto, že v delším období se Japonci zaměří především na střechy svých domů a kanceláří, kde lze instalovat systémy o výkonu 10 až 50 kW.
A jakpak mají vyřešenu akumulaci energie?
Ano stavět jakýkoliv výkonější zdroj v Japonsku je dost problém, jaderná elektrárny může takto úžasně havarovat, přehrada se může protorhnout, takoví stát se sto miliony obyvatel to má těžké, kde sehnat dost energie.
Myslím, že ani masivní nasazení fotovoltaiky nebude stačit. Mohli by zkusit zvýšit podíl hydroenergie, ale to budou jenom malé zlomky procent. Celý dálný východ se neobejde – vzhladem k populaci – bez výkonných centrálních zdrojů a mnoha tisíc kilometrů vedení, realizovatelné by mělo být už i to od elektrárny v Penžinském zálivu, elektrárna o výkonu asi 115GW by byla schopná produkovat 205TWh elektřiny ročně.
Myslím, že budoucnost je v tom, že se v Asii propojí jednotlivé státy pomocí HVDC linek, táhnoucích se tisíce kilometrů, Rusko by získalo další možnost exportu, využitím sibiřských veletoků by klesly emise CO2, spojení do jihovýchodní Asie by otevřelo možnosti relativně stabilních dodávek energie ze slunce a větru.
Děkuji za upozornění. Upraveno.
to by pri slnecnom pocasi vyprodukovala do dvoch hodin a nie za rok :D veru malo by tam byt skor GWh
„Japonská 10MW solární elektrárna Komekurayama první rok provozu vyprodukovala 14,5 MWh elektrické energie. foto: Sakaori, licence Creative Commons“
To by bola teda „efektivita“ Malo by tam byť napísané … vyprodukovala 14,5 GWh.