Dům vyhřívaný jen sluncem? Jde to, ale jen z části
Solárně-aktivní domy využívají ke svému vytápění tepelné kolektory a vodní nádrže Díky své energetické bilanci představují alternativu oproti super-izolovaným pasivním domům. 
I když jich po celé Evropě najdeme kolem 9000, dosud solárním domům nikdo nevěnoval patřičnou vědeckou pozornost. O to se jim teď postaral freiburský Fraunhofer Institut, ústav zaměřený na solárně energetické systémy.
V rámci rozsáhlého výzkumu „Heizsolar“ byla testována energetická bilance 15 solárně-aktivních domů z Německa, Rakouska a Švýcarska. Cílem práce výzkumníků bylo odhalit mezery a vyladit nedostatky, aby se mohlo v rozvedení slibného konceptu nadále pokračovat.
Všechny domy byly vyhřívány primárně solární energií: tepelné kolektory na střechách ohřívaly vodu, která byla ukládána v nádrži a využívána v domácnosti nebo k vyhřívání.
Saudská Arábie má největší solárně-termální zařízení
Termodynamické panely – levné vytápění i ohřev vody pro váš dům
Německo v roce 2011 vybudovalo 7,5 GW nových solárních elektráren
Tyto domy disponovaly vynikající izolací, a tak tento systém stačil pokrýt 60 % veškerých tepelných požadavků domácnosti. O zbytek se zvláště přes zimu postará kotel na dřevo, nebo plynový bojler.
Jistě, ale proč by se Slunce nemohlo postarat o 100 % naplnění spotřeby energie? „Stoprocentní solární domu jsou pořád spíše výjimkou, než realitou,“ říká manažer výzkumného projektu, Gerhard Stryi-Hipp. „Čistě solární domy jsou totiž zatím příliš nákladné a rozměrné.“
Výzkumníky zajímaly další limity systému. Například snížení objemu nádrže o 6000 (a 3000) litrů znamená zvýšení plochy kolektorů o 40 (a 60) metrů čtverečních, pokud je stále požadován 60 % podíl výhřevu.
Autoři studie se také soustředili na nejrůznější stavební „vychytávky“ solárně-aktivních domů. „Pokud například umístíte nádrž s vodou do patra, v topné sezóně budete mít minimální ztráty tepla. A otevřené okno v létě naopak vyřeší problém s přehříváním.“
Stoprocentně sluncem vyhřívaná domácnost by v podmínkách německého vnitrozemí potřebovala vodní nádrž o objemu téměř 50 000 litrů, nehledě na komplikovaný a rozměrný ohřevný mechanismus.
„Z principu je něco takového možné, ale stávající kompromis pro slunce a doplňkový zdroj tepla 60:40 je rozumnější,“ říká Stryi-Hipp. „Solárně-aktivní dům pro jednu rodinu si během jara a podzimu vystačí se 40 metry čtverečními plochy solárních kolektorů a 5000 litrovou nádrží.“
To je ale blabol. Kdyz potrebuji teplo v zime neni mozne ho brat ze slunce protoze nesviti nebo nema silu a v lete je problem s prehrivanim soustavy. Aku nadrz mam 6000l v kombinaci s TC takze vim ze nestaci ani 50.000l – to by se musela nahrat cela jeskyne alespon 500.000l . Proste nekdo fantaziruje a nezna fakta. Ale to je zde spousta clanku.
V tomto parnem lete bych v takovem dome bydlet nechtel.
Tragédie lidské civilizace je v neschopnosti akumulovat energii léto – zima. Místo dostavby Temelína za 300 miliard, by se prachy mohli dát do výzkumu akumulace tepla a problém by mohl být do 10 let vyřešen…
HOvadina. Nejde jen o vývoj a výrobu akumulačních systémů takovýchto rozměrů ale i o technologie jak takové množství energie zachytit (současná technologie je zcela nedostatečná). 300 miliard korun by nepokryly ani setinu nezbytných nákladů. Mnohem logičtější je tato úvaha: za bilion, který byl zcela zbytečně vylit do kanálu tzv. oze se mohly vybudovat 4 Temelíny a problém by byl vyřešen.