V irském okresu se musí stavět pouze pasivně
Při současné úrovni technického pokroku ve stavebnictví už není důvod stavět budovy, které nemají pasivní (Passivhaus) standard. Radikální řešení regionální kvality zakotvené ve stavební vyhlášce bydlení překvapivě nezaznívá z Německa nebo jiné podobně vyspělé země. Zní z okresu Dún Laoghaire – Rathdown v Irsku.
Okres Dún Laoghaire – Rathdown, který je součástí irského hrabství Dublin, zabírá plochu 127,3 kilometrů čtverečních a na jeho území žije 207 000 obyvatel.
Prakticky na ně všechny teď dopadne v platnost vstupující vyhláška stavebního úřadu, která ukládá nové povinnosti stavitelům a majitelům nových objektů. Všechny nově vznikající stavby obytného nebo komerčního charakteru mají svými parametry spadat do kategorie pasivních domů.
Účet za energie? V britském ekodomku dvě libry měsíčně
Klauzuli o povinném pasivním standardu vložila při hlasování za poměru 26 : 13 rada okresu loni v únoru. Toto opatření má zatím přednastavenou závaznou dobu platnosti od prvního ledna 2016 do roku 2022. Otázkou nyní je, jak se s tím místní vypořádají. Pravdou zůstává, že se k donedávna neznámému irskému okresu zvědavě upírají zraky zbytku Evropy.
Irský „experiment“ totiž možná pohne k podobně silným opatřením celé státy. Pasivní domy se zatím jinde ve světě řadí spíše k exotickým jednotlivostem, než ke globálnímu trendu.
Například ve Spojených státech amerických bychom jich (na cca 320 milionů obyvatel) nenapočítali víc než 150. Pasivní standard zůstává víceméně evropskou záležitostí, která stojí spíše na okraji zájmu. A to i přes to, že vytápění, energetická spotřeba a efektivita těchto staveb z nich činí ideální ekologické bydlení.
Hlavním protiargumentem, který užili oponenti irského „Passivhaus“ návrhu, bylo že daná novostavba v provedení vysokého standardu přijde mnohem dráž. Pat Barry z irské rady Green Building k tomu ale dodává:
„Pasivní domy ve skutečnosti stojí na stejné cenové úrovni, případně lehce pod ní, jako konvenční stavby. Není to ani tak o technologii, jako o potřebných dovednostech.“
Vybudovat dům v pasivním standardu podle něj neklade vyšší nároky na vaši peněženku, ale určitě vyšší nároky na schopnosti stavitele. „Otázka nestojí, proč si pořizovat pasivní dům a platit za jeho energetický provoz jen asi 170 eur ročně,“ říká Barry. „Ale jaký má smysl, pokud nějaký, to neučinit.“
Jeden dobrý příklad vydá za tisíc nařízení. V Bílých Karpatech to už funguje jako vesnice. A základem jsou fyzikální zákony doplněné minimem hitech. http://WWW.EKOVESNICE.CZ.
A že to stavět umíme dokládá i snaha umění předat. http://WWW.SKOLA-PRIRODNIHO-STAVITELSTVI.CZ
Ale to přeci to není nic překvapivého?
U nás to už je také schválený. Za 4 roky to platí taky. Od roku 2020 se také již nebudou moci stavět domy jiné než s „téměř“ nulovou sptřebou primární energie. Problém je v tom, že ten zákon je napsáný tak nejasně, že se do nějo podle mně vejde jakýkoli dům.
Spíš je problém v tom že takový zákon vůbec existuje. Místo toho aby se na takové věci šlo opačně, dělá se to jen omezováním lidí, to z dlouhodobého hlediska není dobře, protože z toho následně vede jen další a další regulace a s tím spojená administrativa, nehledě na psychlogické dopady, které vedou k permanentní blbé náladě. Ale je to samozřejmě na úplně jinou diskusi.
Jsem si jistý že by existoval i jiný způsob jak lidi přesvědčit k přechodu na pasivní stavby, který by nebyl zásahem do svobodného rozhdování.
Celkem by mne zajímalo jestli existují propagační materiály na pasivní standard, jestli se tyto úsporné technologie mezi lidmi v Irsku propagují, jestli se tak děje u nás. Řešit něco takového restrikcí je myslím až poslední možnost. Má snad Irsko nedostatek energie? Má snad problém vybudovat alternativní zdroje? Kolik je postaveno nových budov? Kolik desítek MW to představuje?
Vážně si nemyslím že by bylo vhodné takovéto restrikce. Jestli chtějí omezit spotřebu fosilních paliv (za to se to asi schovává), pak mají možnosti v podstatě čtyři: Vítr, vlnové elektrárny, přílivové elektrárny, jaderné elektrárny. Přestože mají vody dost, bohužel nemají spád, takže s dalšími hydroelektrárnami se asi počítat nedá příliš.
Paradoxně pokles spotřeby energie může mít negativní dopad na rozvoj modernějších zdrojů, jelikož při přebytku cena klesá, dále je menší opotřebení strojů, z toho může vyjít delší životnost zařízení atp. v závěru pak může být ekonomické provozovat elektrárnu, která vypustí více CO2 na jednotku výkonu, jen protože pro nízkou cenu se nové nevyplatí, nebo pro nízkou vytíženost je v podstatě nová.
Další problém těchto všech regulací je rigidita, nevím jestli nesmysl s biopalivy zrušili, ale svého času dokonce bylo několikrát spočítáno že původní model EU ohledně biopaliv vedl k růstu spotřeby fosilních plaiv.
S tím se nedá nic než souhlasit.
Ale o to příspěvek nebyl.
Také mě vadí dotace a nebo takovéhle restrikce. Přesně akorát to dělá zlo mezi sousedy.
Stačilo by kdyby nebyly dotace pak by začal fungovat trh, a pasivní dům by stál stejně jako „nepasivni“.
Berte to jako obecnou reakci na to že se takové zákony vůbec zavádějí, na nemyslnost takového opatření. A také na to že direktivní přístup se nám začíná co do energetických technologií šeredně nevyplácet. :)
Mimochodem mi příjde že „moderní architektura“ je jen o aplikaci stejných typových staveb všude. Modelový dům mi příjde bez nápadu a kousku originality, podobnou krabici umí nakrelit i děti ve školce.