Tepelné nebo solární elektrárny? Rozhodne spotřeba vody

Pádný argument do diskuze obnovitelné zdroje vs. klasické elektrárny přináší americká UCS (Union of Concered Scientists), společnost „zainteresovaných“ vědců, která se soustředí na nezávislé a objektivní hodnocení statistických materiálů a jejich interpretaci. Ti ve své zprávě tvrdí, že tepelné elektrárny spotřebují ve Státech při svém provozu až čtyřikrát více vody, než kolik sami obyvatelé.

Zpráva pojmenovaná „Freshwater Use by U.S. Power Plants: Electricity’s Thirst for a Precious Resource“, přichází na světlo světa v době, kdy se třetina severní Ameriky potýká s katastrofálním suchem.

Nejen Nevada, Arizona nebo Texas, ale už taky pobřeží Kalifornie zápolí s nedostatkem závlahové a pitné vody v dosud nebývalém měřítku. Podle meteorologické služby v posledním jmenovaném státě zažívá na 63 % své rozlohy už třináct měsíců extrémní sucho. I proto zpráva, pojednávající o spotřebě pitné vody „žíznícími“ elektrárnami, byť vychází z dat roku 2011, nachází čtenáře.

Tepelné elektrárny podle výsledků UCS spotřebují čtyřikrát víc vody, než než kolik proteče všemi americkými domácnostmi, ať už v toaletě, sprše či vaně, v kuchyni nebo v zahradním ostřikovači.

Elektrárny dokonce předběhly i zemědělství: naposled vyrovnaná bilance spotřeby pro energetický a zemědělský sektor byla v roce 2005. V roce 2011 pak elektrárny dokázaly „vysát“ 230 -650 miliardami litrů vody z řek, jezer a nádrží.

Pochopitelně, že se drtivá většina této procesní vody navrátí zpět do ekosystému (jen asi 10,5-22,5 miliard litrů je skutečně „spotřebováno“), přesto tato voda v přírodě, zvláště za tak katastrofálního sucha, chybí.

Ke zhodnocení kladů a záporů tepelných či solárních elektráren by tedy měl přispět i údaj, kolik zdrojů „navíc“, například vody, ještě spotřebovávají. A lidé z UCS pochopitelně připomínají, že zatímco tepelné elektrárny spotřebují skutečně nemalé množství vody, solární elektrárny nepotřebují žádnou.

Ve zprávě nechybí ani údaj, že kalifornské společnosti jako California Solar Initiative nebo SolarCity zaváděním solárních panelů vlastně ušetřili státu okolo 684 milionů galonů vody. Ale slušelo by se také říct, kdo že jsou ti zmínění „zaujatí vědci“?

UCS sdružuje ve svých řadách více jak 400 000 odborných pracovníků napříč celým spektrem vědeckého bádání, ale také řadu angažovaných občanů. Původně tato organizace vznikla na bázi úzkého mezioborového propojení badatelů z ústavů Massachusettského technologického institutu (MIT), ale od roku 1969 postupně prorůstala napříč univerzitami po USA.

Podle oficiálních proklamací nestaví UCS na „partyzánském“ přístupu vůči národní politice, dává ale přednost vědeckým analýzám před politickými kalkulacemi a komerčními zájmy, zvláště pokud jde o otázky týkající se například legislativy životního prostředí. Anebo jako v tomto případě, „mrhání“ vodou.