Malé vodní elektrárny v Česku ubývají
Malé vodní elektrárny jsou pro Českou republiku významným zdrojem elektřiny. Ačkoliv je dnes pozornost odborníků i médií upřena především směrem k fotovoltaice či biomase, malé vodní zdroje zůstávají významnou součástí mixu obnovitelných zdrojů energie.
Vranov: 80 let výroby elektřiny z vody
Samotná Vranovská přehrada dokáže vyrobit slušný počet kW a to už téměř osmdesát let. Stavba Vranovské přehrady byla totiž zahájena v roce 1929 a v době dokončení (1934) patřila mezi největší vodní díla v Československu.
Od tohoto roku se také datuje provoz vodní elektrárny Vranov. Ta je po několika modernizacích s instalovaným výkonem 18 900 kW nikoliv bezvýznamným zdrojem.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Největší příbojová elektrárna bude ve Skotsku
Velké přehrady: bez pralesů to asi nepůjde
Amerika může pokrýt 3 % spotřeby elektřiny z hydroelektráren
Od letošního června pak další kilowatty vyrábí také „malé vody“ – MVE Vratov 2 a MVE Vranov 3. Zatímco MVE Vranov 2 je umístěna na dně paty hráze vodního díla Vranov, pracuje v průtočném režimu a instalovaný výkon je 1 125 kW, MVE Vranov 3 vznikla v revitalizovaném náhonu z vodního toku Dyje k bývalému Panskému mlýnu u jezu Formóza. Má instalovaný výkon 44 kW.
„Realizované investice v celkové hodnotě 56,5 milionů Kč přispějí ke zlepšení ekologie řeky Dyje pod Vranovem nad Dyjí navýšením minimálního zůstatkového průtoku v jejím korytě v návaznosti na požadavky orgánů ochrany přírody,“ vysvětluje projekt manažer Petr Klimeš ze společnosti E.ON Trend, která je investorem a provozovatelem těchto vodních děl.
Zájemci o tyto zdroje energie by měli určitě navštívit elektrárnu. V areálu vodní elektrárny Vranov je totiž nové Informační centrum. Zde se lze dozvědět o historii tohoto vodního díla, podívat se do útrob elektrárny a k cestám po blízkém okolí si půjčit elektrokola nebo elektroskútry.
Malých vodních elektráren ubývá
Třebaže od letošního roku vyrábí elektřinu dvě nové malé vodní elektrárny, celkový počet se snižuje. „Přestože na území České republiky bylo ještě před několika desítkami let kolem 11 400 vodních děl, v současné době je v provozu něco málo přes 1400 vodních děl,“ říká Jiří Vrba, zástupce svazu podnikatelů OZE a ptá se: „Domnívá se snad někdo, že se za ta léta u nás tak výrazně změnily přírodní podmínky a spádovost vodních toků?“
Jeho slova potvrzuje Eliška Charvátová z Povodí Labe. Jen ve správě tohoto subjektu bylo v roce 1955 celkem 1 200 hydroenergetických zdrojů o celkovém výkonu 92,5 MW. Dnes jich je 420 o výkonu 110 MW. Malé zdroje prostě zanikají.
Jiří Vénos ze společnosti Elzaco, která dělá mimo jiné i rekonstrukce či výstavby malých vodních elektráren odhaduje, že by bylo možné celkový instalovaný výkon malých vodních elektráren o polovinu navýšit.
Vláda: co ministr, to názor
Ministerstvo zemědělství pak má ještě smělejší plány – do roku 2020 chce ČR 20 % energie z OZE a v tom má být 8 % z vodní energie, tedy dvakrát více než dnes. Vzhledem k tomu, že velké zdroje mohou vzniknout většinou jen se stavbou přehrady, otevírá se zde prostor pro menší zdroje.
O podpoře MVE mluví i rezort průmyslu a obchodu, ale problémem podpory ze strany vlády je, že se ministři poměrně často střídají a s novou tváří obvykle přichází i nový názor na podporu obnovitelných zdrojů. „Koncepce MVE by měla být, ale každý nový ministr má jiný pohled,“ uvědomuje si Zdeněk Horáček z Ministerstva zemědělství.
Klasickým příkladem malé vodní elektrárny je Troja v Praze. Každá Kaplanova turbína má jmenovitý výkon zhruba 1 MW a elektrárna tak vyrábí zhruba 2 MWh, což stačí na pokrytí spotřeby pěti set pražských domácností.
pro: briza
Podívejte se prosím na staré letecké fotky (kontaminace.cenia.cz), tam žádná vorová propust nebyla. Maximálně původní elektrárna, respektive jalový kanál, navíc většina areálu leží v původním korytě. Napadá mne snad jenom, že někdo zapomenul převést vodní práva ze staré elektrárny a majitel dráhy je koupil i s objektem a pozemky, protože pokud by stačila argumentace jen tím, že tam něco stálo první, mohl by si případný dnešní majitel spirovy elektrárny ve Vyšším Brodě nárokovat vody využívané elektrárnou Lipno, nebo získat právo na objem vody, který do nádrže přiteče v období, kdy je vyšší, než průměrný průtok. (Zajímalo by mě, jestli byla v tomto případě vodní práva zrušena, nebo převedena)
Ad. přístup, tento byl používán již za první republiky, dokonce docházelo ke sporům mezi těmito společnostmi, viz taktéž soudní spor Elektrárna Oslavany vs. místní doly.
Znám podobný případ elektrárna Bulhary vs. elektrárna Lednice, před soud to myslým nedošlo, ale bylo rozhodnuto ve prospěch nové elektrárny s asi 4x vyšším výkonem.
Už jsem se lekl, že ubývají zrovna teď, ale je-li to bráno z hostorického hladiska pak ano, ubývaly.
Například, nevím, jak je to zrovna teď, ale co si pamatuju, tak většina jezů na Moravě není vybavena elektrárnymi, jenom to jsou asi 4-5MW (bez hraničního úseku)
Pak existoval ještě projekt na výstavbu další elektrárny pod vranovem, který počítal s tím, že by se postavil dlouhý tunel od plánované vyrovnávací nádrže pod Vranovem až skoro ke Znojmu, tím by se dal získat spát asi okolo 50-60m, což by při 20m3/s dalo 8,8-10,5MW. V Japonsku jsou takové elektrárny celkem běžné, na Vltavě by podobných taky šlo několik postavit, třeba mezi Zlatou Korunou a Kamenným Újezdem, při spádu cca 25-30m (neznám přesně ztráty v tunelu)by výkon mohl být 3,3-3,9MW.
Kdyby ale byl tunel dělaný tak, že by nad vodou byl prostor pro vzduch, jednalo by se vlastně o koryto, u kterého může být měrný spád třeba okolo 30cm/km, což by ztráty spádu mohlo výrazně snížit.
Pro elektrárnu u Vranova by byl potřebný profil 5x2m při rychlosti 2m/s
Kdyby se podařilo rozšířit hořínský kanál tak, aby pojmul asi 120m3/s, pak by při spádu 5m šlo získat asi 5,2MW, v současné podobě je schopný přivádět vodu asi pro poloviční výkon.
Šlo by toho udělat hromada. Stačilo by jenom dát šanci malovýrobcům a obnovit původní elektrárny tam, kde je to možné. Bohužel v této zemi, to nikdo z vlády zřejmě nechce a z distribučních společností jde nejspíše přímo o aktivní odpor.
Přiznvám, že se mi po reinstalaci firefoxu jaksi smázl automaticky přidávaný nick, to jen tak na úvod.
Nevím, teď kolik je přesně dohromady součet výkonů dostupných na bývalých elektrárnách, ale na moravě by to bylo (i s některými velkými dodnes provozovanými) asi 40MW.
Výše zmíněné výkony (až na Moravu, tam je to asi okolo 400-600kW/lokalita) jsou již průmyslových rozměrů, myslím, že by se po nich mohly dívat právě i ty distribuční společnosti, respektive společnosti elektrickou energii již vyrábějící. Nicméně prý dochází k tomu, že je výstavba elektrárny blokována ze strany povodí, ať už tím,že nevydají povolení, nebo nesmyslně stanovenými parametry, třeba vysokým sanačním průtokem.
Ale vykopat tunel potřebných parametrů pod podyjím by byla hodně náročná operace, musel by mít délku asi 11,5km, dosařený spád by pak byl možná okolo 70m (pokud by tam byla volná hladina)
ale pořád zůstává otázka, kolik by to stálo,návratnost by měla být cca 25let.
pokud vezmeme že čistý spád by byl 65m a průtok 20m3/s, že by za den byla elektrárna v provozu asi 6h, pak by denní produkce byla asi 11*6 = 66MWh, ročně tedy 24090MWh, kdyby jedna MWh byla prodána za 1500Kč, pak je to ročně 36,1mil. Kč, cena elektrárny by musela být maximálně 902,5 milionu korun.
Kdyby ale elektrárna odebírala vodu asi 1,2km pod novým hrádkem, pak by tunel měl délku jen asi 4,1km, což je ztráta cca 1,5m, ale maximální spád by byl asi okolo 30m, při zachování stejného průtoku by pak výkon byl 5MW, to je už i podle evropské legislativy MVE, denně by pak při stejném počtu provozních hodin(6) (skutečný by se lišil podle provozu VD Vranov) by denně vyprodukovala 30MWh elektřiny, což je ročně 10950MWh, i přes provoz v jakýchsi „špičkách“ by bylo výhodnější ji provozovat (akumulační kapacita by byla zanedbatelná) jako jednotarifovou, zde je výkupní cena 3200Kč/MWh, ročně by pak vyrobila rpoud za 35 milionů, za 25let by pak dodala energii za 875 milionů Kč.
Ja bych s tím byl opatrný. Stavba tunelů pro získání spádu je technicky fajn věc jenže voda, která se tím tunelem odvede, bude jaksi v řece chybět. Takže dojde na střet zájmů s každým dalším kdo tu vodu v řece využívá – obce, rybáři, vodáci, rekreanti … a kromě etické stránky věci (urvi co mužeš pouze pro ten svůj „posvátný“ cíl) se to může ukázat i celkově ekonomicky neobhajitelné.
Asi by to bylo na výzkum (před stavbou vltavské kaskády se postavil model vltavy a pak se na něm experimentovalo, holt nybyly počítače), ale myslím, že pro Dyji by to byl menší nápor, než současný stav, kdy vám během několika vminut místo 2m3/s teče 15 a někdy i více (elektrárna by zvládla až 40m3/s). Jistě by to šlo nějak vyřešit k relativní spokojenosti všech stran. Například na Niagarských vodopádech jsou stanoveny přesné odběry vody z toku nad vodopády, kolik má téct přes hranu, kolik mohou maximálně odebrat spojené státy a kolik Kanada (ale je tam i doložka, která říká, že v případě, že o tu vodu zrovna nemá daná elektrárna zájem, může být využita druhou stranou)
Je pravda, že by se projekt nemusel ekonomicky vrátit v rozumném horizontu. To by se ale nemuselo týkat elektrárny na současném Hořínském kanále.
Neznám poměry na Dyji, ale vím jak to vypadá na tom výše zmíněném úseku Zlatá Koruna – Kamenný Újezd. Tam odvést větší množství vody z řeky znamená ji učinit v sušším období (viz letošní léto) pro vodáky nesjízdnou. A v tu chvíli budou křičet nejen vodáci, ale i majitelé půjčoven, kempů apod., kterým to začne likvidovat podnikání. A potom může dojít na počítání peněz … jak dlouhé je to období s dostatkem vody, o kolik peněz případně přijde turistický „průmysl“ versus kolik se vydělá na výrobě elektřiny. A pokud by došlo na soudní spory není výsledek vůbec jistý. Pokud vím, tak např. provozovatelé slalomové dráhy v Českém Vrbném (Č. Budějovice) vyhráli nad místní elektrárnou spor o vodu tak, že elektrárna nesmí odběrem vody provoz kanálu nijak omezovat.
Při posuzování toho kdo by měl dostat přednost se musí vzít do úvahy přínosy obou zařízení, elektrárna, ať chceme, nebo ne, je užitečná mnohem většímu počtu lidí, než slalomová dráha, která navíc vznikla podle snímků až po elektrárně, ta je v provozu od roku 1985.
Zatímco turismus je prachsprosté přehazování peněz, bez poskytnutí reálné hodnoty, výroba elektrické energie je proti tomu navýsost užitečný obor, který je nutný pro fungování ekonomiky a společnosti, proto by měl v hodnocení zájmů dostat přednost.
Zřízení takové dráhy u stávající elektrárny vůbec nemělo být povoleno právě z důvodu případného sporu o vodu.
No, řekl bych se, že tohle socialistické pojetí, kdy jeden právní subjekt (navíc soukromý) má „v zájmu lidu“ přednost před ostatními je již naštěstí za námi. Jinak ten slalomový kanál je postaven na staré vorové propusti, která tam byla dříve než elektrárna. A na tom také elektrárna ten soud, který začali její majitelé, ve snaze urvat vše pro sebe, prohrála.
Ještě ty poměry na Dyji, v současnosti se na ní udržuje minimální průtok 2-3m3/s se spičkami z Hydroelektrárny, jedná se o hraniční tok, proto nevyužívaný vodáky (vím o jednom sjetí), bylo by nutné čekat vodu z Vranova, splavy nemají propustě, tedy byo by nutné přenášení.
Samozřejmě že by mohlo být využito existujících splavů, ale to by vyžadovalo alespoň minimální stabilizaci průtoků pod Vranovem a ani pak by využití spádu mělo do ideálního stavu hodně daleko.
V současnosti je na našem a rakouském území sedm splavů v relativně použitelném stavu, kdyby měl každý z nich výšku 1,7m, pak to máme 11,9m, kdyby byly u každého postaveny elektrárny s hltností 15m3/s (na tolik se asi používá běžně vranovská centrále), pak je to jen 1,59MW.
Dále by pak musela být zajištěna možnost alespoň částečného vyrovnávání případných průtoků nad hodnotu 15m3/s. Předpokádaný výkon na jednu elektrárnu by pak byl jen 225kW, což je pěkné, ale tak na období první republiky.
Alternativou k těm tunelům by možná mohlo být budování jezů na místech, kde dřívě bývaly a nových tak, aby vzdutí na sebe navazovala. Jenže to by se zase objevili asi vodáci, že jim elektrárny dělají z řeky olej.