Energetický regulační úřad se chystá zastavit podporu pro obnovitené zdroje! + REAKCE

Dne 22. února 2012 vydal český Energetický regulačníé úřad tiskovou zpravu ve které informuje, že se připravuje zastavit podporu OZE pro nově instalované zdroje. Důvodem je skutečnost, že byly u některých OZE překročeny hodnoty, kterých má být dosaženo v roce 2020 (podle NAP ČR pro energii z obnovitelných zdrojů schváleného usnesením vlády ze dne 25. 8. 2010).

Celkově lze podle ERÚ očekávat dosažení plánovaných hodnotroku 2020 v OZE ještě v letošním roce.

„Plně souhlasím s úměrnou podporou FVE na střechách rodinných domků, plně souhlasím s podporou malých bioplynových stanic pro zemědělce. Ale co se v posledních letech odehrálo v oblasti podpory OZE, kdy pár jedinců bohatne na úkor nás všech či přivádí české firmy na pokraj konkurenceschopnosti, dál nelze tolerovat. Primární náklad na OZE vyvolává sekundární potřebu investic do distribuční a přenosové soustavy. Následné vynucené investice v řádech miliard korun opět uhradí český zákazník,“ sdělila předsedkyně
úřadu Alena Vitásková.

S tím přímo souvisí druhá zpráva z korupčních českých luhů a hájů. Energetický regulační úřad oznámil pro letošek  zdražení elektrické energie v průměru o 3,4 % pro domácnosti, o 4,3 % pro maloodběratele a o 6 až 6,6 % pro velkoodběratele. Cena elektřiny neustále stoupá i přestože je výroba elektřiny u nás výrazně přebytková.

Česká republika je jedním z největších evropských exportérů, Podle informací společnosti ČEPS překonal v roce 2011 export české elektřiny do zahraničí všechny předchozí rekordy – přes hranice přeteklo 17,4 terawatthodin elektrické energie, téměř pětina vyrobené produkce.

Analýza jednotlivých složek ceny elektřiny ukazuje, že se na růstu ceny za elektřinu kromě vysoké ceny silové elektřiny podílí i ničím nezdůvodnitelný trvalý nárůst ceny za její distribuci.

V České republice se cena elektrické energie odvíjí od ceny německé, přesněji ceny na německé energetické burze. To je pro energetickou společnost ČEZ velmi výhodné – v Německu cenu ženou vzhůru paroplynové elektrárny, které vyrábějí velmi draze. ČEZ pak může prodávat za stejné ceny, přestože vyrábí energii levněji především ve vodních, uhelných a jaderných elektrárnách.

Z tohoto důvodu je rovněž iluzorní představovat si, že pro občany České republiky by bylo jakkoli výhodné, kdyby snaha německé vlády uzavřít do roku 2022 své jaderné elektrárny rapidně zvýšila cenu elektrické energie v Německu. Ceny by stejným způsobem vzrostly i u nás.

Podobně, jako u silové energie, rostou neustále i distribuční poplatky. Ty v současné chvíli tvoří 36 % ceny elektrické energie (v typické domácnosti). Pro srovnání – v Německu tvoří nejnižší podíl platby za distribuci pouhých 18 % (RWE), nejvyšší podíl platby za distribuci najdeme v sousedních zemích na Slovensku, kde tvoří rovněž 36 % (SSE). Ceny distribuce v České republice nejen, že jsou nejvyšší, ale pouze v Česku vykazují stoupající tendenci.

Distribuci v České republice zajišťují formálně a účetně oddělené firmy v rámci skupin velkých energetických společností. Současná legislativa distribučním společnostem umožňuje, aby zadávaly zakázky bez výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách a to dokonce i sesterským či dceřiným společnostem v rámci skupiny.

To umožňuje uplatňovat neadekvátní výše externě zadávaných zakázek v rámci oprávněných nákladů, které jsou vstupem do regulačního vzorce a praktické vyvedení zisků mimo regulovanou distribuční společnost.

Závažnost této situace potvrzují i aktivity Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který se koncem roku 2011 obrátil na Poslaneckou sněmovnu s žádostí, aby v rámci novelizace Zákona o veřejných zakázkách byla uložena distribučním společnostem povinnost zadávat externí služby v rámci veřejných zakázek.


Na skutečnost, že nejrychleji rostou právě distribuční poplatky, upozorňuje ve své reakci také Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Z porovnání nákladů na distribuci elektřiny v ČR a sousedních zemích podle CZEPHO vyplývá, že v roce 2010 zaplatily za distribuci české domácnosti nejvíce v celém regionu střední Evropy.

V Německu, Rakousku, Slovensku i v Polsku byla platba za distribuci elektrické energie nižší. Nezaznamenali jsme žádnou iniciativu ERÚ, která by tuto záležitost jakkoliv řešila.

Celková podpora OZE představuje zhruba 0,46 Kč/kWh. V ČR jsou plánovány desítky miliard investic do posílení sítě z důvodu potenciálnímu rozšíření jaderné elektrárny Temelín, která by byla dokončena 2025, kdy vyrobená elektřina z jádra již nebude konkurenceschopná.

Pokud Česká republika zůstane u tradiční energetiky, bude mít za deset let jednu z nejdražších energií ve světě. Kde bude pak konkurenceschopnost českého průmyslu je otázkou.