Budoucnost patří čisté energetice a úsporám za uhlí
Přechod na 100% obnovitelnou ekonomiku se Německu vyplatí – zejména při porovnání s budoucí úsporou 83 miliard eur, které stát dnes utratí za spotřebu fosilních paliv. Zjištění vyplývá z aktuální studie německého Fraunhofer Institutu, která spočítala budoucí náklady energetické transformace.
Podle studie by se počáteční investice do větrných a solárních zdrojů měly začít Německu vyplácet po roce 2030.
Zajímavou součástí studie je přehled očekávaného poklesu pořizovacích nákladů větrných a solárních elektráren nebo nákladů na přechod k elektromobilitě.
V budoucnu pak bude nejlevnějším zdrojem solární energetika, u které cena fotovoltaických panelů na střechách domů klesne na polovinu dnešní ceny.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Německo chce postavit podél dálnic větrné elektrárny
Klíčové také je, aby obnovitelné zdroje vytlačovaly „špinavá“ paliva nejen z výroby elektřiny, ale došlo také k proměně teplárenství, kde vědci počítají s vyšší energetickou účinností budov a silnějším zastoupením teplených čerpadel. Současně doporučují využití obnovitelné elektřiny v dopravě, jako náhradu ropy.
Podle Aliance pro energetickou soběstačnost by se měla studie stát inspirací pro novou vládu, která v programovém prohlášení sice počítá s podporou zvyšování energetické efektivity, ale zapomíná na stále dostupnější obnovitelné zdroje a nezahrnuje původně slibovanou ochranu měst a obcí před uhelnými doly.
Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost uvádí: „Německá studie ukazuje, že se investice do obnovitelných zdrojů ekonomicky vyplatí a vrátí zpět v podobě uspořených nákladů za fosilní paliva. Postupný růst šetrných zdrojů tak může pomoci i v Česku. Naše hospodářství totiž čeká na potřebný impuls, který srazí externí náklady ze spalování uhlí na zničeném zdraví a krajině ve výši desítek miliard ročně. Investice do obnovitelných zdrojů může podpořit vznik pracovních míst a zastavit odtékání dalších stovek miliard ročně za import ropy a zemního plynu.“
to: hariprasad
Ona ta energe z OZE zase není úplně zdarma, ale díky jinému modelu financování je energie z nich na burze levnější.
Jádro se dostává do problémů, finančních, právě díky své komplexnosti a nutnosti rozsáhlé školené obsluhy, což není levná, naproti tomu OZE potřebují mnohem méně personálu a pracuji autonomě, případně dálkově řízeně.
Navíc jistou roli hraje i konkurence na trhu, zařízení pro jádro dělá jen pár firem, pro OZE to může dělat, v závislosti na velikosti, v podstatě kdokoliv a konkurence je tedy větší, což má příznivý vliv na cenu.
Ale na bouchání šampusu je myslím stále příliš brzo, je tam pořád ještě dost jádra a uhlí, uvidíme kam se to pohne.
Pardon, opět mi vypadl nick.
Jednoznačná budoucnost je v jaderné energetice. Ostatní projekty jsou bludy. Německo se se svým konceptem řídí mezi rozvojové země. Akorát o tom ještě neví.
Nemuselo by tomu tak být, pokud navrhnou systém na nesvícení a nefoukání, což je v zemi s pobřežím trochu málo pravdpodobné.
Rozhodně to ale bude potřebovat silnější přenosovou soustavu a více přečerpávaček, nejlépe s několikadenním cyklem, ty bychom mohli stavět i u nás na existujících přehradách, třeba k Víru, Vranovu, Slezské Hartě, Želivce a Lipnu by šly postavit nádrže které by umožnily provoz po 72 hodin a souhrný výkon by byl 425MW, scie je to jen necelý výkon jednoho bloku v Dukovanech, ale jistě by bylo možné vybrat další místa a tím ještě několik deítek až stovek megawattů dosáhnout. Myslím že Německo a Rakousko by na tom mohli být lépe, jednak z důvodu většího převýšení a také z důvodu většího počtu hydroelektráren a větších řek, kde by odběr několika desítek kubických metrů vody nemusel pro průtojk představovat problém.
Pokud budete mít elektromobil, jeho baterie je to, co bude absorbovat energii ve (např. sluneční) špičce. A už je to potenciální úspora dovozu ropy.
Takhle lze POSTUPNĚ budovat kapacity OZE, aniž by byly nutné investice do přečerpávaček či jiných způsobů skladování. Pointa je právě decentralizace nejen výroby, ale i skladování energie! Když FV panely na střeše „vyrobí“ energii, hned ji co nejvíce využít v dané lokalitě a neposílat dále. A to je cesta, kterou stát zatím spíše administrativními překážkami podkopává, než podporuje.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že jaderná energetika se naopak díky OZE dostává do stále větší krize. Dlouhodobě nebude schopná konkurovat laciné (přesněji zadarmo), dostupné a bezpečné energii z lokálních obnovitelných zdrojů. Podle mých představ bude JE hrát roli jenom jako strategická záloha a ve velkých průmyslových oblastech s extrémně vysou spotřebou.
Možná by si mohli trochu pohnout, za současné situace je otázka jak dlouho bude trvat než budou zastaveny, nebo silně omezeny, dodávky plynu z Ruska, naštěstí se nerealizoval plán přechodu na plynové elektrárny. Ovšem možná budou probémy i tak.
Tedy to vypadá že má být síť stavěna na nefoukání a nesvícení, tedy bude zapotřebí instalovat mnohem více výkonu zdrojů než je maximální výkon instalovaných spotřebíčů. Pokud by se upravily u nás pravidla že je mžoné zdroje odstavovat, nemusela by vadit vysoká výkupní cena, jenomže se obávám že by to skončilo tak že se budou odstavovat zcela zbytečně protože by prvně chtěly vydělat velké tepelné elektrárny.
Každopádně ve světle současné situace je nutné aby se německo zamyslelo jestli nemá cenu místo plynu znovu naodit některé jaderné elektrárny, nebo alespň pozdržet vypínání těch, které ještě nebyly odstaveny.
Zvláště v této situaci, jaká dnes nastává, doufejme že když tak zůstane stále jen v úrovni sankcí, je nutné co nejvíce energií a materiálů ušetřit, ale ja také nutné aby se tu zase začalo vyrábět, což by mohlo mírně zvednout spotřebu energie, ale je otázkou co vyrábět.
Zemní plyn pokrývá je asi 10% Německé produkce (data 2013, 66 TWh). Za letošek to ovšem bude asi o dost méně, protože hlášená spotřeba ZP klesla meziročně v prvním pololetí o 27%. Plynové elektrárny jsou pro pološpičkový provoz moc drahé a špičky posekala fotvoltaika (https://www.energy-charts.de/power_de.htm
Velmi zajímavé grafy, bohužel německy příliš neumím. Jenže i z toho grafu je vidět, že je tam pořád přítomný, hlavně v zimě, navíc je to jenom elektřina, zajímalo by mne jak je to celkově, i s produkcí tepla, jestli by tam došlo k nějakému problému, tak by se to lidé asi pokusili nahradit elektřinou a to by mohlo vést ke zvýšení poptávky.
Ale jak říkám, asi budou muset mít případně OZE nadbytek aby byli schopni normálního porovozu i za situace že nebude svítit nebo foukat.
Je škoda že se to u nás tak zvrhlo, ostatně jako skoro všechno. Svého času jsme měli nejvíce výkonu fotovoltaických elektrárne na obyvatele, nevím, jak je to dneska. Mělo se do toho zaproacovat odtavování konvenčních zdrojů, takto jsme se zastavili někde na 2000MW, což je tak asi toolik kolik udělají rozdílu v síti naše přečerpávačky. Mohli jsme se myslím dostat až na 2700MW, nebo nějak tak. Ovšem jak se ukázalo zákon byl napsán tak aby se vyplatil jen němomu.
Pardon, zase mi vypadl nick.
Opravdu moc přehledné a poučné grafy. Hodně mě překvapila stabilní dodávka energie z biomasy, která je jen o trochu menší, než dodávka z jaderných elektráren. Je vidět, že Německý model je životaschopný a že úspory ve spotřebě fosilních paliv jsou ve špičkách značné. Vzhledem k tomu, že Německá ekonomika překonala i krizi bez větších újem a je trvale silná, tak se stále více vize některých českých ekonomů o tom, že si vybudujeme silnou jadernou energetiku a budeme zásobovat ekologické dobrodruhy z okolních zemí a vydělávat na jejich zabedněnosti, stávají pořád více jen mlžným oparem pomateného ekonoma. :-)