Británii by mohla napájet solární energie z Tunisu

Británie pro solární elektrárny právě vhodná není. Uvažuje se proto o vybudování sluneční elektrárny v Tunisu, odkud by elektřina podmořským vedením tekla na britské ostrovy.

Jeden výrobní blok uvažované koncentrační solární elektrárny TuNur
Jeden výrobní blok uvažované koncentrační solární elektrárny TuNur

Žijeme v globálně propojeném světě. Možné je skoro všechno. Třeba aby 2,5 milionu britských domácností plně využívalo výhod čisté energie ze slunce, přestože Británie právě vysokým svitem neoplývá.

Zhruba tak je možné v kostce popsat ambiciózní plán na vybudování koncentračn ísolární farmy TuNur. Jistě si vzpomenete na nějaký ten propagační obrázek, na kterém několik stovek kilometrů čtverečních solárních panelů na Sahaře zvládne zásobovat celou Evropu. Tohle je přesně ten případ.

>>> ČÍST CELÝ ČLÁNEK <<<

EkoBonus.cz

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

12 komentářů: „Británii by mohla napájet solární energie z Tunisu

  • 18. 10. 2015 (17.16)
    Trvalý odkaz

    zdar, hrubym vypoctem me vyslo ze ze pujde o vykon cca 800 MW, za tu cenu by vysel jeden blok jaderne elektrarny ktera by v pripade kogenerace zvladla i par desitek tisic domacnosti vytapet pri dobrem umisteni i vic.

    Reagovat
    • 21. 10. 2015 (10.38)
      Trvalý odkaz

      Cena na výstavbu by byla možná stejná, ale provozní náklady, škody a emise by byly nesrovnatelné.

      Reagovat
      • 21. 10. 2015 (19.27)
        Trvalý odkaz

        Mate pravdu, pri stavbe te solarni elektrarny vyrobe a pokladce tech kabelu se spali vice nafty.

        Reagovat
        • 21. 10. 2015 (19.40)
          Trvalý odkaz

          Ale u solárek se naftové záložní generátory nestartují, ty se startují cca každou hodinu u jaderek aby byly stále teplé a připraveny zálohovat tyto nespolehlivé a nebezpečné zdroje do jejich „bezpečného“ odstavení a vychlazení.

          Reagovat
    • 21. 10. 2015 (12.00)
      Trvalý odkaz

      Mne to tedy nevychází:
      „Británie poskytne projektu výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point počáteční záruku ve výši dvou miliard liber (74 miliard korun)“ + dotovanou výkupní cenu 92,50 liber (3403Kč) za MWh. A co s značným množstvím odpadního tepla v létě a elektřiny v noci, když jaderky nelze rychle regulovat v celém výkonu?

      Reagovat
      • 21. 10. 2015 (20.31)
        Trvalý odkaz

        A co budou delat Tunisane s tim velkym mnozstvim odpadniho tepla? Britanie ma pomerne rozsahle pobrezi muze chladit morskou vodou.
        Nepsal jsem ze by mela cela produkce energie v Britanii byt pokryta 100% z jadra, jaderne elektrarny jdou regulovat jen se to moc nedela je to neekonomicke, rozdil mezi dennim minimem a nocnim maximem se scasti vyrovnava PVE.

        Reagovat
        • 28. 10. 2015 (23.24)
          Trvalý odkaz

          vypouštět odpadní teplo do oceánu nebo ovzduší není na planetě kde se řeší globální oteplování řešením.

          Reagovat
      • 21. 10. 2015 (21.08)
        Trvalý odkaz

        Chladit jaderné elektrárny ve státě jako GB opravdu ale opravdu problém není, na rozdíl od přepravy el. energie na vzdálenost stovek a tisíců kilometrů, na rozdíl od prachu na zrcadlech a na rozdíl od toho, že by taková elektrárna není schopna vyrábět proud 24 hodin denně. Hlavní problém jsou dotace do tzv. oze, které způsobily, že se dnes nedotované zdroje nevyplatí stavět. Zároveň však evropské energetiky ty nové zdroje potřebují, už jen proto jak tzv. oze narušily stabilitu sítí. Například v Německu se dotuje provoz plynových elektráren, bez kterých by německá elektroenergetika už dávno nebyla provozuschopná.

        Reagovat
        • 28. 10. 2015 (23.30)
          Trvalý odkaz

          Plácáš nesmysly, vypláceními kompenzacemi do některých starších OZE pro narovnání trhu po 60 leté a stále zvyšující se dotované snaze o komerční rozvoj jaderné energie, nemůžeme nazývat deformacemi.

          Reagovat
          • 29. 10. 2015 (1.00)
            Trvalý odkaz

            Navíc se mnohdy vyrábí elektřina na třicet i více let starých stojích, v Hodoníně na stojích starých asi padesát let. To se pak opravdu zdá proud z každé nové elektrárny drahý.

            A jak se ukazua na žádostích vládám, JE by na tom nebyly příliš jinak. Tedy nejspíše je pro Evropu skutečná cena proudu 1-3Kč/kWh.

  • 15. 10. 2015 (20.23)
    Trvalý odkaz

    Vzhledem k současné situaci bych s těmito projekty byl velmi opatrný. IS strká pařáty kam to jen jde, myslím že GB udělá lépe pokud bude investovat do elektrárne na moři, Islandu, nebo Grónsku, které by mohlo, nejsem si tím zcela jistý, mít vcelku stabilní větry.

    Možná za situace kdy by vliv SA byl malý, je uměle zveličen jen díky ropě, tak by byl ve světě větší klid, ale kdoví. Evropa by se neměla dále stávat energeticky závislou na dalších oblastech, stačí závislost na Rusku a Blízkém východě. V energetice bychom se měli soustředit na omezení závislosti, ne její posílení.

    Reagovat

Napsat komentář: Carlos Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *