Rozhovor – Tomáš Svoboda o přírodních zahradách

Přírodní zahrady se stejně jako přírodní stavitelství stávají novodobým fenoménem. Co to taková přírodní zahrada vlastně je, jak vzniká a jak se o ni pečuje? To nám prozradí Tomáš Svoboda, který se jim profesionálně věnuje již řadu let.

Zabýváš se návrhy a realizacemi přírodních zahrad. Jak se taková zahrada liší od té klasické?

Tomáš Svoboda: Liší se snad úplně ve všem. Přírodní zahrada je typická tím, že všude, kam se podíváte, najdete něco dobrého k snědku. Pyšní se také tím, že je oproti klasické zahradě minimálně údržbová, a tím trvale udržitelná. Přírodní zahrada se neustále vyvíjí, proměňuje a roste společně s vámi. Klasickou zahradu častým stříháním přehoustlé výsadby udržujete ve stále stejné podobě. Navíc v takové zahradě díky převládajícímu zastoupení stálezelených a exotických dřevin mnohdy ani nepostřehnete příchod jiného ročního období, a tak jste ochuzeni o celou škálu duši okouzlujících barev, které přírodní zahrada nabízí svou rozmanitou výsadbou převážně našich původních dřevin. Také užiteční a jiní živočichové mají v přírodní zahradě své nezastupitelné místo. Hýčkáme si je v květnaté louce (pavouci, včely, motýli a jiný hmyz), jezírku či tůňce (hmyz, žáby), v suché zídce, hromadě kamení, větví, kmenů (ještěrky, slepýši, ježci) nebo si můžete vytvořit speciální hmyzí hotel vyhledávaný převážně samotářskými včelami apod.

Liší se tedy předpokládam i ve způsobu obhospodařování?

T.S.: Jistě, přírodní zahrada se od té klasické liší i ve způsobu obhospodařování. Nepoužívají se v ní žádné chemické prostředky (pesticidy, lehce rozpustná minerální hnojiva), které citelně ovlivňují harmonický chod zahrady. Navíc se při jejich výrobě ničí životní prostředí. Ani rašelina do přírodní zahrady nepatří. Její těžbou se drancují cenné biotopy a na její transport se překonávají ohromné vzdálenosti. V přírodní zahradě využíváme kompost, dešťovou vodu, mulčujeme, pěstujeme zeleninu a bylinky ve smíšených kulturách, půdu obohacujeme zeleným hnojením a jinými organickými hnojivy. Zdravá půda plná života je základem našeho života.

Ještě nějaké zásadní rozdíly?

T.S.: Přírodní zahrada se také odlišuje v přístupu jejího navrhování a tvorby. Využívají se místní a dostupné materiály. Dbá se na klimatické a mikroklimatické podmínky (slunce, stín, sucho, vlhko, teplo, zima, vítr), na druh a typ půd. Klasickou zahradu vám mnohdy nakreslí jen podle fotek a předem daných šablon z tepla kanceláře. Taková zahrada poté přichází o jedinečnost svého místa. Návrhy přírodních zahrad jsou tedy náročnější na čas, a hlavně na informace.

Jak ses k této tematice dostal, co tě k ní přitáhlo a co tě u ní drží?

T.S.: K přírodě, jejímu pozorování a poznávání jsem tíhnul od malička. Na vysoké škole, kde jsem studoval obor český jazyk a literaturu jsme měli předmět Prezentace v powerpointu. Většina mých spolužáků si pro prezentaci vybírala témata se zaměřením k oboru. Já jsem si ovšem vzpomněl, že jsem před rokem (2007) četl v časopise Respekt o Počátcích dobrovolné hojnosti, a kde jsem se poprvé setkal s pojmem permakultura a ekozahrady. Rozhodl jsem se tedy, že se o permakultuře dozvím více a budu prezentovat o ní. Tím jsem spustil lavinu pro mě nových informací, které mi dávaly stále větší smysl. Asi čtvrt roku po mé prezentaci jsem zanechal studia na vysoké škole a začal jsem se ještě intenzivněji zabývat permakulturou a jejími principy. Nejvíce mi přinesl roční kurz Výcviku permakulturních designérů pod vedením Jaroslava Svobody, během kterého jsem začal přírodní zahrady navrhovat a realizovat naplno. Přírodní zahrady a permakultura jsou o neustálém pozorování přírody a učením se jejích principů a vzorů, které využíváte ve svém životě. A to jsou důvody, proč tím žiju. Stále se učím, pozoruji, experimentuji.

Jaká je souvislost mezi tvými přírodními zahradami a idejemi permakultury, je to nějak provázané?

T.S.: Přírodní zahrady jsou jedním z velkých střípků permakultury, která nám osvětluje mnohé zapomenuté, jak žít soběstačně a trvale udržitelně.

Vnímáš ve své práci také nějaký duchovní rozměr?

T.S.: Svou prací vlastně napomáhám vytvářet mozaiky přírodních oáz v prostředí, které je člověkem zdevastované více, než je zdrávo. A to je myslím dosti oduševnělé.

Máš povědomí, kolik lidí se touto problematikou (přírodních zahrad) v ČR dnes zabývá a jaký je trend?

T.S.: Přírodní zahrady neplynou s hlavním proudem, ale zabývá se jimi stále větší počet lidí, což vypovídá o jejich aktuálnosti a potřebě tyto přírodní zahrady vytvářet.

Kdo patří mezi tvé zákazníky, jak se o tobě dozvědí?

T.S.: Patří mezi ně uvědomělí lidé, kteří dokáží brát zodpovědnost za své činy do svých rukou a není jim lhostejné, co zde budoucím generacím zanechají. Přírodní zahrada a zdravá půda je dle mého tím nejlepším odkazem pro další generace. Zákazníci se o mne dozvídají především prostřednictvím mých webových stránek www.prirodnizahrady.com.

Jak je přírodní zahrada cenově a časově náročná proti klasické zahradě, lze to odhadnout?

T.S.: Na čas bývá přírodní zahrada náročnější, jak už jsem uvedl, při průběhu jejího navrhování. To se může promítnout do vyšší ceny za návrh. Naopak čas a peníze u přírodní zahrady ušetříte mnohonásobně při její údržbě. Také samotná realizace bývá většinou levnější, jelikož se využívají místní a dostupné materiály a výběr rostlin je zohledňován pro místní podmínky. Jedná se tedy o rostliny, které by na stanovišti přirozeně rostly, kdyby je tam zasadil – vykáknul nějaký ptáček, zjednodušeně řečeno. Přední místo zaujímají naše původní a přizpůsobené rostliny (a tím méně náročné), které bývají, oproti tůjím, azalkám, rododendronům a jiným exotům, podstatně levnější. Co se týče dalších individuálních prvků přírodní zahrady, jakými jsou přírodní koupací jezírko, altán, dětské herní prvky, vrbové stavby a mnohé další, jejich cena je vždy různá.

Permakultura je také o soběstačnosti. Dokáže přírodní zahrada takovou soběstačnost nabídnout?

T.S.: Jak už jsem se zmínil, přírodní zahrada je především jedlá, a tím pádem, dle její velikosti, více či méně potravinově soběstačná. Soběstačné technologie, jako je solární ohřev teplé vody, fotovoltaické články a větrníky pro výrobu elektrické energie, kořenové čistírny odpadních vod, kompostovací záchody, zelené střechy, domy z přírodních materiálů apod., také neodmyslitelně k přírodní zahradě patří.

Co mám udělat, pokud si chci vyrobit vlastní přírodní zahradu. Potřebuji na to odborníky, nebo si lze poradit svépomocí?

T.S.: Vyrobíte-li si cokoli svépomocí, máte z toho vždy větší potěšení a více si toho vážíte. Přírodní zahrada je nemálo náročná na informace, a tak pokud tyto informace máte alespoň základní a nebojíte se experimentovat, v tvorbě vlastní přírodní zahrady vám nic nebrání. Nejčastější chyby lidé dělají v nevhodném výběru rostlin a ve výsadbě dřevin příliš blízko sebe.

Existují nějaká doporučení, co se týká rozlohy přírodní zahrady, minimální/maximální, co by na ní mělo být a co naopak nemělo?

T.S.: Přírodní zahrada není omezena svou rozlohou ani tím, jak by měla vypadat. Přírodní zahradu můžete mít i na balkoně a přispět tak ke své soběstačnosti. Tzv. jedlé balkony patří také k mé činnosti (www.jedlybalkon.cz). Městské (urbání) zahradničení je u nás zatím dost v plenkách, oproti jiným státům, kde se i lidé ve městech bez vlastního kusu země snaží vypěstovat maximum ze svého jídelníčku. Otevřené a komunitní zahrady pozvolna přicházejí ale už i k nám.

Co všechno je možné v přírodní zahradě pěstovat?

T.S.: Cokoli, co vyhovuje místním podmínkám. Tyto podmínky se navíc dají pomocí větrolamů, slunečních pastí, jezírek, kamenů, kamenných zídek, teras, swejlů apod. pro pěstování ještě více zlepšovat. Stejně tak lze vhodnými postupy zúrodňovat i méně kvalitní a neúrodné půdy.

Jak se starost o přírodní zahradu liší od starosti o zahradu běžnou?

T.S.: Dosti zásadně. Tím, že aplikujete na zahradě přírodní principy a vzory, ušetříte si spoustu práce a námahy. Neznamená to ale, že byste zahradu neudržovali vůbec. K hlavním činnostem patří mulčování, které zaujímá hned několik funkcí. Zabraňuje růstu plevelů, udržuje půdu vlhkou, brání erozi půdy a svým postupným rozkladem zúrodňuje půdu. Anglické trávníky se v přírodní zahradě příliš nenosí. Nic v nich nežije, neposkytují včelám a jiným živočichům žádnou potravu a úkryt a jsou extrémně náročné v našich klimatických podmínkách na údržbu. Místo nich má v přírodní zahradě prostor květnatá louka plná rozmanitosti a života. Louku stačí poséct 2-3x do roka. Nesečeme ovšem vždy vše naráz, aby se mělo živočišstvo kde nabaštit a ukrýt, a aby se louka mohla samovolně vysemeňovat. Na krátko sečeme trávník častěji jen v místech, kde si hrajeme, sportujeme, odpočíváme apod. A pokud se tyto plochy chystáte teprve osévat, doporučuji bylinotravní směs ‚Zelený chodníček‘ od Planta naturalis, která obsahuje spoustu druhů (i jedlých) bylin a trav na vláhu a kvalitu půdy méně náročných, než klasické parkové směsi. Dřeviny jsou v přírodní zahradě navrhované jako volně rostoucí, a proto je téměř nestříháme (pouze v případě, kdy nám narostou více, než je obvyklé a nějaká ta větvička nám překáží). O trvalky pečovat nemusíte vůbec. A pokud se vám suchá stébla nelíbí, ostříhejte je až na jaře. Přes zimu vytvářejí krásné scenérie, ale hlavně v nich mohou zimovat různí živočichové.

Co když jsem ve své přírodní zahradě zasadil zeleninu?

T.S.: Zeleninové záhonky se také obejdou bez okopávání a rytí. Místo toho používáme rycí vidle, mulčujeme, vyséváme smíšené kultury nebo polykultury. Zeleninové záhonky mohou navíc vypadat elegantně a zároveň prakticky, dáme-li jim různé tvary (vysoké, vyvýšené, klíčová dírka…) a použijeme-li na jejich stavbu přírodní materiály (proutí, prkna, fošny, kulatinu, kámen, cihly…). Pro bylinky je osvědčená bylinková spirála s malým jezírkem. Údržba je v přírodní zahradě spíše zábavou a odreagováním.

Jaký mají vztah přírodní zahrady k lesům?

T.S.: Les v jeho přirozené podobě je inspirací pro tzv. jedlý les. Přirozený les je pestrou mozaikou rostlin různého stáří a druhové skladby. Najdeme zde stromy dlouhověké a krátkověké, stromokeře a keře na jeho okraji, popínavé rostliny, vytrvalé byliny a trávy v podrostu stromů nebo na mýtině. A teď si představte, že všechna tato rostlinná patra navrhneme v přírodní zahradě tak, aby byla jedlá nebo jinak člověku užitečná. I houby se dají na špalcích či ve slámě pěstovat.

Kolik už za sebou máš návrhů a realizací přírodních zahrad, kde nejčastěji?

T.S.: Všechny mé návrhy a realizace najdete na mých webových stránkách. Na spočítání návrhů by mi všechny mé prsty na rukou a nohou nestačily. Drobné realizace z hlavy také nespočítám. Co se větších realizací týče, máme za sebou dvě a více jak dvojnásobek nás čeká tento rok. Lidé mě oslovují z celé ČR. Z Moravy méně, nejvíce ze Středních Čech. Letos pojedeme na pracovní cestu i do Norska, a tak studuji, jaké tam mají klimatické podmínky, a co jim tam na severu vlastně roste :).