ROZHOVOR: Energetická výstavba zatěžuje okolí šestkrát méně, říká Barbora Kuklová z JRD

Výstavba nízkoenergetických a energeticky pasivních domů v ČR je na vzestupu. Stavební firmy se postupně připravují na rok 2020, kdy bude tento druh výstavby nařízen zákonem. Velmi dobře je připravena developerská společnost JRD, která se nízkoenergetické výstavbě věnuje již od svého vzniku v roce 2003. Jak vypadá současnost a budoucnost nízkoenergetického stavění nám přiblížila Ing. Barbora Kuklová z developerské společnosti JRD.

Zatímco domy ze 70. či 80. let minulého století potřebují ročně více než 200 kWh tepla na m2, nízkoenergetické stavby jsou na 50 kWh a nové energeticky pasivní domy na 15 kWh. Jaká číslo jsou v reálném světě dosažitelná? Je to pod deset?

BK: „Všechny naše domy byly vždy navrhované a stavěné v nízkoenergetickém standardu, v poslední době i ve standardu energeticky pasivním při vynaložení cenově přijatelných vícenákladů oproti běžné výstavbě. Nyní již z historie víme, že klient, který správně užívá byt, dosahuje i spotřeb energií odpovídající energetickému návrhu. Lze stavět a užívat domy pod 10 kWh/m2/rok, nebo nulové či dokonce plusové (více energie vyrobí z OZE než spotřebují – pozn. aut.), ale ekonomicky to je již v bytové výstavbě díky vysokým nákladům na specielní materiály neefektivní.“

Jsou řešením pro splnění energetické náročnosti dřevostavby nebo se jedná o slepou uličku?

BK: „V praxi jsou používány pro nízkoenergetické a pasivní budovy jak zděné konstrukce, tak dřevěné. Zděné konstrukce nabízí výhodu lepší tepelné stability a kvalitnější zvukově izolační vlastnosti, dřevěné konstrukce nabízí environmentální výhodu nižší uhlíkové stopy. Volba konstrukce je ale především věcí preference investora.“

Pokrok ve stavebnictví je znát – například cihly mají stále lepší izolační vlastnosti. Můžeme se dostat do situace, kdy bude stavba energeticky pasivní i bez polystyrenu na zdech?

BK: „U stavebního materiálu se vyžaduje únosnost a tepelně technické vlastnosti, ovšem při zachování určité tloušťky stěny, protože užitná plocha je cenná. Proto se vždy vyplatí materiály kombinovat a použít únosný štíhlý prvek společně s výborným izolačním materiálem a udržet tloušťku stěny například do 45 cm.“

Od roku 2020 budou muset být nově postavené domy energeticky pasivní – jaké budou dopady tohoto nařízení? Projeví se to v ceně projektů?

BK: „Naše společnost má výhodu, že takovéto domy už řadu let staví, proto naše cenová úroveň zůstane zachována, možná dokonce i dalším vývojem klesne. U projektů jiných developerů dojde k navýšení nákladů spojených s jiným druhem výstavby, novými materiály, odbornými spolupracovníky, a tedy i zvýšením prodejních cen bytů.“

Daří se tedy dostat se na cenu klasických bytovek? Může být energeticky pasivní stavba dokonce levnější než klasická?

BK: „Energeticky pasivní stavba nabízí klientům mnohem více než běžná stavba. Nabízí nižší provozní náklady, vyšší kvalitu stavby a zdravější vnitřní prostředí a navíc je environmentálně šetrná. Je přirozené, že vyšší kvalita má svou cenu, a bez dotací nemůže být levnější. Je možné nabídnout paralelu s automobily. Může být automobil doplněný o airbagy a o technologii snižující spotřebu levnější než auto bez těchto technologií? Dnes je možné koupit pouze úsporná auta s airbagy, obdobný vývoj čeká i bydlení, od roku 2020 by měli být stavěny pouze téměř nulové domy. Je otázkou, zda bude existovat určitá forma dotace, jak je to běžné například v Rakousku.“

Jste tedy zastáncem myšlenky, že by měl stát či města finančně podporovat podobné projekty?

BK: „Určitě ano, pasivní způsob stavění přináší celospolečenské přínosy, Podle propočtů zatěžuje energeticky pasivní stavba okolí šestkrát méně než klasická bytová výstavba. Současně však nejsem pro zvyšování deficitů rozpočtů. Tou základní podporou by mělo být, že stát či města podpoří takové stavění tím, že sami už jinak nebudou stavět. V Německu se už takto dříve rozhodlo několik měst, například Frankfurt. Pro podporu je dále jistě možno využít finance získané prodejem emisních povolenek.“

Co se týče pasivních rodinných domů, jsme v postkomunistických zemích lídrem. Za počtem v rozvinutých zemích ale zaostáváme. Co brání jejich výstavbě ve vyšším počtu? Je důvodem historický vývoj?

BK: „Na situaci má jistě vliv odlišný historický vývoj, ale také velmi rozdílná míra podpory takové výstavby. Potěšitelné je, že díky směrnici EPBD II by už od roku 2020 neměly být stavěny žádné jiné domy.“

Je podle vás nutné vytvořit vazbu mezi vysokými školami a průmyslem, aby byli architekti skutečnými specialisty?

BK: „Takový posun v provázanosti zde již je. Na ČVUT je nový obor nízkoenergetiky, s jehož studenty spolupracujeme. Pomáháme jim s diplomovými pracemi. Je to cesta, kterou by do budoucna mělo stavebnictví jít.“

Do pasivních domů je třeba pořídit také úsporné elektrospotřebiče. Souhlasíte?

BK: „Ano, do úsporného domu určitě patří a doporučujeme všechny úsporné spotřebiče minimálně ve třídě A, a také úsporné osvětlení, ideálně LED diody.“