Drtivá většina novostaveb je podle odborníků zdraví škodlivá
Většina domů, které se dnes staví nebo rekonstruují, představuje pro své obyvatele vážné zdravotní riziko. Především plísně, prach a nedostatek kyslíku se podepisují na zdraví tisíců Čechů. Řešení lze podle odborníků hledat u tzv. zdravých domů.
obrázek: Centrum pasivního domu, pasivní dům Chocerady Ing. arch. Miloš Černý
S rostoucími cenami energií roste přímo úměrně i počet Čechů, kteří investují do zateplení stávajícího bydlení nebo alespoň do výměny starých oken za nová plastová. Jen málo z nich při tom ale myslí i na vlastní zdraví.
„Starými netěsnými okny sice uniká teplo, na druhou stranu jimi do místnosti alespoň částečně proudí čerstvý vzduch. Při měření koncentrace oxidu uhličitého, které provedla společnost Ekowatt v bytě s vyměněnými okny, byly splněny hygienické předpisy pouze v době, kdy v bytě nikdo nebyl. Takový byt tudíž nutně ohrožuje zdraví jeho obyvatel,“ upozorňuje architekt Aleš Brotánek.
Poruchy soustředění, pocit únavy, ospalost nebo i bolesti hlavy. Za tím vším lze hledat vysokou koncentraci oxidu uhličitého, který sice sám o sobě není jedovatý, ale ukazuje na nedostatek kyslíku v místnosti. Jediný člověk přitom za hodinu vydýchá minimálně 30 m3 čerstvého vzduchu, tedy přibližně jednu středně velkou místnost.
„Na jedné straně tak zateplení šetří lidem náklady na vytápění, na straně druhé, bez doplňujících opatření v podobě řízeného větrání, poškozuje jejich zdraví. Kromě nesmyslných rekonstrukcí ale tímto neduhem trpí stále častěji i novostavby. Světlou výjimkou jsou nízkoenergetické a pasivní domy se systémem řízeného větrání, které díky tomu bývají někdy přezdívány na tzv. zdravé domy,“ říká Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu.
Kromě oxidů škodí i plísně
Promyšlená vzduchotechnika má řadu výhod. „Až zpětně jsem si uvědomila, jak jsme s předcházejícími domovy denně bojovali. Ať už šlo o neustálé sledování toho, jak často větráme, nutnost ničit plísně okolo rámů oken nebo zbytečné skladování sezónních přikrývek. V našem domě máme stálé klima a čerstvý vzduch po celý rok,“ všímá si rozdílů majitelka pasivního domu Natália Martínková.
obrázek: Centrum pasivního domu, pasivní dům Svinošice arch. Hudec
Nejde ale jen o příjemné vnitřní prostředí, neustálý koloběh čerstvého vzduchu zabraňuje i vzniku nebezpečných plísní. Některé z nich navíc produkují jedovaté toxiny, které mohou poškodit dýchací systém nebo způsobit různé záněty a astmatické záchvaty.
„Nezanedbatelnou výhodou zdravých domů je i nečekané ticho v interiéru. Ačkoliv žijeme v letovém koridoru pro stíhačky z nedalekého vojenského letiště, silná vrstva izolace a okna s trojskly brání hluku, aby nás jakkoliv obtěžoval. Díky řízenému větrání se zpětným ziskem tepla navíc můžeme mít okna zavřená po celý den, a přesto doma máme stále čerstvý vzduch. Otevíráme je pouze pro potěšení, například když po delší době sucha zaprší,“ doplňuje Martínková.
Do větrání se vyplatí investovat
Pokud byste chtěli nahradit systém řízeného větrání vlastními silami, museli byste intenzivně větrat alespoň pět minut každou hodinu, a to i v noci. Podle odborníků přitom činí měsíční náklady na řízené větrání asi 40 až 140 Kč na osobu.
Prevencia a riešenie je v prírode. Negatívne ióny, ktoré blahodarne pôsobia sa vytvárajú v lese, v rastlinách, pri mori, vytvárajú ich mačky.
Negatívne ióny, našťastie, vytvárajú mnohé rastliny. Veľký les dokáže uzdraviť vzduch mnohých veľkých miest. Ideálne je aj more a morské vlny. V našich podmienkach nás však najlepšie zbavujú kladných iónov mačky, ktoré zároveň produkujú negatívne ióny. Ak je v dome niekto chorý, dokonca zvyšujú produkciu. Negatívne ióny vylučuje papradie, všetky rastliny, ktoré majú pichliače (napr. kaktusy) a ostro zakončené listy. V blízkosti domu by sme si mali zasadiť strom, ktorý vyžaruje negatívne ióny – brezu, jarabinu, lipu alebo ihličnaté stromy. Osobitne prospešný je jalovec, smrek a jedľa.
Dalsi, ktory chce na seba upozornit strasenim. Kto zije zdravo, ma vela pohybu a je stale na cerstvom vzduchu. Kto nezije zdravo, pcha do seba hamburgery, tomu je vetranie zbytocne :) Cele je to v hlave.
Nedostatku záporných iontů se není třeba bát.
Osobně to dělám tak, že ionty pustím dovnitř občas okny, i když rekuperace stabilně větrá :-). Pokud totiž bez rekuperace vyvětráte večer a pak ráno, a i když si někteří v tom lepším případě alespoň otevřou dveře ložnice do chodby, celou noc jste v plynové komoře a ionty vás nezachrání :-). Pokud nemáte okna v ložnici otevřena alespoň na mikroventilaci (pak je nutné, aby byla spára oken min. 13m, což málokterá ložnice splní) – prostě se pomalu otrávíte. Peníze za větrání jsou peníze, které jdou do zdraví vaší rodiny a léky vás ročně stojí víc než provoz ventilátorů. Co se týká ohřívání vzduchu – ten musíte ohřát tak jako tak, jinak Vám bude doma zima :-). Jako projektant a někdo kdo má rekuperaci už 7let říkám – bolístka jsou pro lidi pořizovací náklady, což už dnes částečně z 50% řeší dotace, a pak 2000Kč ročně za filtry a elekřinu, což šetřílky značně irituje. Někoho ale neodradí od nesmyslného šetření na nesprávných místech ani plesnivý kout v ložnici, i když má astma. Pak platí : KOMU NENÍ RADY, TOMU NENÍ POMOCI :-)
Samotné potrubí rekuperačního systému záporné ionty nepustí dovnitř, takže souhlas s Lukášem. Ten kdo si chce dýchat recyklovaný vzduch a rozvádět jej potrubím jako na nějaké vesmírné stanici, ať si tak činí i nadále. Pasivní standart je novinka, stejně jako byly paneláky, navíc není nutné se do něj pouštět. Nízké náklady za vytápění mě od dost divného pocitu, že mám dům několikrát omotán – navzdory užití přírodní izolace – fóliemi, zábranami a páskami, nezbaví. Difúzně otevřená konstrukce domu s přirozeným větráním a silnou přírodní izolací je podle mého mnohem přirozenější volba. Vzduch v ložnici se vydýchá za hodinu pouze v hermeticky uzavřené nádobě, ne v přírodní stavbě se zaručeným prostupem vzduchu (opravdu nejde o průvan mezerami v neutěsněných oknech).
Větrání v domě, kde jsou nová okna (a je jedno jestli dřevěná nebo plastová) je z důvodů vlhkosti, CO2 a dalších „škodlivin“ ve vzduchu v zimních měsících naprostou nutností! Vzduch v ložnici vydýchají dva lidé za cca 1 hod. A když nucené, tak určitě s rekuperací. A provoz mě stojí cca 33Kč za měsíc.
No já si v novostavbě rekuperaci udělal. Odtahy v koupelnách, přívody do místností a větrací mřížky ve dveřích. A neměnil bych. V létě vlhkost v domě 50-60%, v zimě je to horší, když je venku -10, tak jen 40%. V předchozím býtě jsem řešil plísně, tady nic. A spotřeba je 1.6kWh za den při 100m3 za hodinu. Takže pohoda
Dříve jsem hodně uvažoval nad rekuperací vzduchu, plechové střeše pro lehčí konstrukci střechy, ale odradilo mne od toho ztráta záporných iontů, které plech absorbuje.
A ionyzátory si honem doplňovat obydlí ionty je šílenost, obzvlášť, když ho neustále bude ničit plechová vzduchotechnika.
lepsi skladovat deky nez platit za ventilatory a ohrivani vzduchu