Indické mango vydrží díky nanotechnologiím měsíc čerstvé
Jak prodloužit životnost ovoce a udržet ho čerstvé? Výzkumníci z indické zemědělské university Tamil Nadu (TNAU) mají jasno. Plody, které se vyvážejí z Indie do celého světla, obohatí o povrchový nano-film. Vrstvu zpomalí proces rozkladu a ovoce tak vydrží déle čerstvé.
Otázka, jak se prosadit s jihoasijským ovocem na evropském či americkém ovocnářském trhu, je skutečně zásadní. Těžko exportovat zboží, které má jen minimální trvanlivost. Nová ochranná vrstva by ale mohla zvýšit životnost ovoce až o jednadvacet dní.
Výzkumníci z TNAU, společně s kolegy z Kanady, nanášeli nano-vrstvu formou chemické páry na plody manga. Prozatím pracují se syntetickou obdobou hexanalu, látky, kterou můžeme ve stopových množstvích najít například u fazolí, okurků nebo tykví.
V Indii, která je velkým exportérem ovoce, se ale sladké plody k lidem většinou nedostanou. Profesor K. K. Subramanian z TNAU uvádí, že místní obyvatelé dnes konzumují jen 80 g ovoce za den, tedy jen polovinu doporučeného příjmu.
Na vině jsou „přepravní ztráty“ a nedostatek chladících zařízení. Povrchová vrstva, kterou by se plody ošetřovaly, by to prý mohla změnit. Prakticky 40 % každé indické sklizně ovoce jde zatím na odpis. Pokud by se podařilo dovést výzkum do zdárného konce, mohli by Indové ušetřit až 71 milionů dolarů.
Víte, v Indii jsem byl a je pravda, že se tam také používají ve velké míře herbicidy a pesticidy. Ale kvalita jejich a našich potravin pokud se týče nutričních hodnot je nesrovnatelná. Mě se tam vždycky spravilo trávení (pokud jsem nechytil nějakého parazita), zatímco naše rohlíky jsou pro mě téměř nestravitelné. Takže pokud se týče nanotechnologií, bojím se, že to zase bude hezké jablko otrávené od čarodějnice a podstrčené Sněhurce. Je přirozené, že se část úrody zkazí. Bylo tomu tak vždycky.