Saudové ve velkém skupují pole v USA
Lidové úsloví o „Tureckém hospodářství“, coby úpadkovém modelu nejen zemědělského managementu, se do češtiny vžilo. Je otázkou jaké pojmenování se vžije pro stávající praxi zemědělství Saudské Arábie v USA. 
Zdroj: robouzakher.com
Arabové totiž na americké půdě zkupují pozemky ve velkém, a plodiny pak dováží zpět do své vlasti. Tento krok však vzbuzuje určitou nelibost Američanů. Počínání saudsko-arabských podnikatelů je přitom přísně logické.
Podmínky pro zemědělskou produkci jsou ve Státech o poznání lepší, než v pouštích Arabského poloostrova. To co ale znervózňuje Američany nejvíce, není až tak model fungování „zahraničního exportního zemědělství“ jako spíš množství vody, kterou arabští zemědělci v USA spotřebovávají.
O celé kauze zevrubně informoval zpravodajský žurnál CNBC. Podle jejich informací saudsko-arabská společnost Almarai nedávno zakoupila 730 hektarů zemědělské půdy v kalifornském Blythe, za více než sympatickou částku 32 milionů dolarů. Později se ukázalo, že tato společnost již vlastní více než 4000 hektarů úrodných polí v okolí arizonského Vicksburgu.
Na těchto rozsáhlých lánech se pak pěstují plodiny, jejichž produkce by přímo v pouštním klimatu byla příliš nákladná. Nečekejte vodní melouny. Mezi nejčastěji pěstované plodiny společností Alamarai patří „obyčejná“ vojtěška. Nasušená na seno slouží jako píce pro skot, chovaný na druhém konci světa. I když se může zdát tento model poněkud neekonomický, Saudům se bohatě vyplácí.
Američtí pěstitelé a farmáři zemědělského krmiva s tímto „globálním“ přístupem k zemědělské produkci ale nesouhlasí. „Není to nic jiného, než export vody,“ říká Keith Murfield, vedoucí manažer Sdružených producentů píce z Arizony (UDA). „Proč vyčerpávají naše vodní rezervy? Proč to není regulováno?“
Pravdou je, že pěstování vojtěšky vyžaduje opravdu značný přísun vody, a na zahraniční podnikatele se vztahují o poznání volnější pravidla. Na rozdíl od místních farmářů například nemusí americkému Ministerstvu pro zemědělství hlásit, kolik vody z podzemních rezervoárů vlastně načerpají.
Problém má přitom více úrovní. Díky štědře vypláceným penězům ze Saudské Arábie skokově narůstá cena zemědělských pozemků, a současně se snižuje cena píce. Vody přitom zvláště v Kalifornii nazbyt nemají.
A kolikpak vody je v takovém balíku usušené pícniny?
A kde ta voda při sušení asi zůstala?
4000ha je rozloha 6,3km x 6,3km – takže z hlediska rozlohy USA kladná nula.
Ale na rozčilování se a oblbování lidí je to jak 1/10 území USA.
tušíte něco o podzemní vodě a proč se její stav tak pečlivě hlídá?
A říká vám něco koloběh vody, o kterém jste se možná na ZŠ učil?
sic existuje koloběh ale trvá to dlouho než se voda dostane do podzemních rezervoárů jednoduše řečeno z toho co spadne ve formě deště na zem jen zlomek se dostane do podzemí a zbytek se zas odpaří a nebo odteče v řekách takže pokud se toková to plocha bude zvětšovat pak to muže do jisté míry ohrozit hospodařená a kvalitu půdy
Jediná divnějí plodina by byla biomasa pro pohon strojů (už jen protože v případě SA je to trochu zbytečné).
SA by s dostatkem vody neměla problém, oku by se rozhodli investovat do technologií odsolování, pobřeží Rudého moře by mohlo být bez větších problémů jednou obrovskou loukou, není problém tam vytyčit čtverec 1x1km, to znamená teoretický výkon asi 100 000kW, na 1m3 odsolené vody je třeba nejvýše 6kWh elektřiny, to je 16 666 m3 vody za hodinu a při osmi hodinách deně je to 133 328m3, to odpovídá průměrně 5555m3/h tedy asi 1,54m3/s, to je již malá řeka.
Udává se že cena odsolené vody by měla být asi 0,82$ za kubický metr, což nemůže být snad bráno za nějakou likvidační cenu v situaci SA spíše za cenu normální. Nehledě na to že je možno tuto vodu první použít pro lidksou spotřebu a následně pro závlahu, to by cenu pro zemědělství snížilo.
Celý ten region je po této stránce jak sud se střelným prachem a někdo se jej snaží odpálit, to co by potřebovala ta oblast je změna srážek. Bylo by třeba aby se tam objevilo mnohem více vody. Možná i rostlinstva, vůbec by možná nebylo špatné zapojit genetické inženýrství a udělat nějaké obilí které roste ve slané vodě, nebo zkusit pěstovat jedlé mangrovy.
Stejný model jako v ČR. Zahraničním nadnárodním koncernům daňové výhody a pobídky, domácím vyšší daně, poplatky a byrokracii. Nevládne tam náhodou taky nějaký socialista jako u nás, akorát jménem Obama?