Americký miliardář chce stavět plovoucí mořská města
Peter Thiel je považován za volnomyšlenkáře a talentovaného obchodního génia, který umí v pravý čas vložit energii a peníze do těch správných projektů. Nikdo nepochybuje o tom, že jeho dosavadní sázky na projekty dnes zvučných jmen – PayPal nebo Facebook – se mu bohatě vyplatily. Přesto se ale najde řada lidí, kteří jeho aktuální záměr odsuzují jako zbytečné mrhání peněz. Thiel totiž upřel svůj zrak k plovoucím republikám.
Mezinárodní vody, kde neplatí “suchozemské” zákony, mohou být nejen rájem hazardu, volné konzumace drog nebo prostituce. Mohou být také tavírnami, ve kterých budou malá utopistická společenství budovat své vlastní vize nového uspořádání světa.
Multi-miliardář se spojil s odborníky ze Seasteading Institute, kteří o tvorbu autonomních plovoucích měst již dlouho dobu usilují, a společně načrtli osu dalšího vývoje. Thiel pro začátek zainvestoval do tvorby těchto plánů jeden a čtvrt milionu dolarů.
Zakladatel PayPalu: solární energie všechny předběhne
Solární plovoucí ostrov vás zachrání v případě globální potopy
„K tomu, abyste mohli stavět v mezinárodních vodách, nepotřebujete ve své podstatě žádné omezující stavební zákony, nařízení a vyhlášky, spadající pod národní úroveň,” říká Thiel.
“Ostrovy plovoucí v moři tak mohou ztělesnit jinak nedosažitelné vize architektů a designérů. Ať už nové materiály, alternativní energie.” Zmiňované mikro-státy, které předkládají na vizualizacích a plánech návrháři ze Seastading Institute, by měly být pohyblivé (poháněné naftou), s hmotností přibližně 12 000 tun, a každá by měla poskytnout útočiště přibližně 270 obyvatelům. Počítá se ale i se solárními ostrovy, nebo plovoucími obytnými větrnými farmami.
Thiel předpokládá, že první “prototyp” plovoucího státu bude vybudován do roku 2019, a prozatím bude zakotven v Sanfranciské zátoce. Pokud tato struktura obstojí, rozjede se prý záhy výroba dalších podobných plovoucích rezidenčních objektů.
Na volném oceánu pak budou shluky těchto mikrostátů propojeny “plovoucími” komunikacemi. Seasteading Institue by rád dosáhl na deset milionů obyvatel plovoucích ostrovů do roku 2050. I když celý ambiciózní projekt stojí doslova na vodě, Thiel se už přinejmenším dvakrát se svými investicemi dobře trefil. Možná se mu vyplatí i plovoucí mikrostáty.
Zajímavé to je, ale co stabilita při bouřích? I tankery s tím mívají problémy. Jak budou tyto ostrůvky vydělávat na tu potřebnou naftu? Nebudou mít v podstatě žádnou půdu, nic… Napadá mne že to buď bude pro milionáře, nebo výborné jako centrum černého obchodu, orgány, drogy, zbraně… Navíc ta města budou moci plout jen v oblastech bez bouří, tedy jižní Atlantik a Pacifik, malá část indického oceánu. S tím by mohl pomoci dost ten pohon, kdyby se jím mohly lodě bouřím vyýbat.
Vhodnější by pro pohon mohl být malý jaderný reaktor, ale to by zase vyžadovalo náročnou obsluhu, ten by mohl zajistit i odsolení vody, nejenom elektřinu, tedy je celkem dost problémů, které se budou ještě muse vyřešit. Taky třeba zásobování potravinami
Zajímalo by mne také jak přišel na to číslo 270 obyvatel, řekl bych že je mžoné aby tam byl i tisíc, nebo dva, to už je jenom o technologii. Ale zase by to vyžadovalo aby byla na lodi společenská organizace, ale ta by tam byla asi pokaždé, ať by tam bylo sto nebo tisíc lidí.
Nápad je to rozhodně dobrý, ale trochu mi to připomíná jeden film, kde jistý podnikatel budoval plovoucí města a pak chtěl aby hladina moře ještě více rostla. Jestli ale je pravda že bude stále růst hladina moří, pokud se nepodaří odvést některé řeky mimo světový oceán do míst kde vodu naopak potřebujeme, mohla by část populace přesídlit do těchto měst, která by ale musela být mnohem větší, s desítkami tisíc lidí.
Pak taky by mohl být problém se sladkou vodou, ta by ale mohla být zajištěna ze srážek, které jsou nad oceánem kolem metru. Budme-li ale počítat tak pokud na osobu a den je spotřeba asi 100l, pak na jednu osobu připadá 36,5m2 sběrné plochy. Samozřejmě tato voda může pak být využívána pro závlahy, nebo jiné účely. Kupříkladu plocha nějvětšího tankeru Knock Nevis by zajistila vodu jen pro 838 lidí. Hustota obyvatelstva by byla jen velmi nízká. A je otázka jaká by byla, možná, kdyby měla být loď soběstačná s dodávkami potravin.
V neposlední řadě se budou vlády přes OSN a podobně zabránit úniku lidí na tyto ostrovy, protože samozřejmě tím budou jim unikat dost velké daně, takže abychom nakonec nebyli svědky expanze národních vod až do středu Atlantiku.
Také mě napadají podobné argumenty. Určitě to nemůže vypadat tak, jak je to prezentované na ilustračním foto. To se hodí jako plovoucí ostrov do nějaké chráněné laguny. Například by mě zajímalo, co to udělá, pokud by se hnala nějaká bouře. S omezenou manévrovatelností se dříve nebo později se do takové situce dostane. Některé vlny dosahují až 30m. Představa, že to přežijí palmičky v květináčích 5m nad hladinou je trochu nadnesená. Bude to muset vypadat dost jinak. Nejspíše by to mohlo připomínat ropné plošiny.
A nebo. Vidíte, udělat to jako ronpu plošinu mne nenapadlo. Já myslím že by se to nehodilo ani do té laguny, i tam mohou být celkem vlny, myslím že by to mělo i problémy na některých našich přehradách, minimálně s tím aby se vám tam nerozlévala polévka při obědě.
Nebo by to chtělo hodně dobrý předpovědní systém, ale to je technologie kterou si prostě takový ostrůvek nemůže dovolit. Už jenom pro potřebný výkon radaru a potřebné počítače.