Mizící přírodní architektura – pralesní mosty z kořenů

Když přijde řeč na lidmi vytvořené klenoty přírodní architektury, dostává se vždy do popředí téma bambusu nebo eukalyptu. A přitom se dosud jen velmi málo ví o původu a vzniku živých kořenových mostů.

"Kořenové mosty jsou unikátním příkladem téměř zapomenuté přírodní architektury."  Zdroj: Patrick Rogers
„Kořenové mosty jsou unikátním příkladem téměř zapomenuté přírodní architektury.“ Zdroj: (c) Patrick Rogers

Mohutné nosné struktury vytvořené z pružných a pevných kořenů mladých gumovníků (Ficus elastica) dnes dosahují stáří okolo 500 let, a zvolna z pralesních stezek mizí. Patrick Rogers z projektu Living Root Brigade je hodlá zachraňovat pro budoucnost.

K tomu je ale zapotřebí alespoň základních informací o vzniku, technologii nebo samotných výrobcích těchto úchvatných přírodních struktur. Jenže těch se pohříchu nedostává.

Současné poznání se zatím omezuje na zprávy o lidech z kmenových etnik War Khasi a War Jaintia, jejichž potomci žijí na pomezí indicko-nepálských horských pralesů a na území státu Meghalaya.

Ale ani tito lidé nejsou schopni říct, jak a proč jejich předkové začali před staletími spojovat kořeny protilehlých gumovníků nad stržemi a propastmi, aby vytvořili i 50 metrů dlouhé pevné mosty.

„Mojí neskromnou nadějí je, že se mi podaří dostat fenomén kořenových mostů do povědomí lidí ještě dřív, než ty poslední navždycky zmizí z krajiny,“ říká Rogers. Jen natáčení dokumentárních filmů a dobrodružné expedice do podhůří Himalájí k tomu ale stačit asi nebudou.

„Bohužel, mnoho živých kořenových mostů je ve stále větší míře ohrožováno řadou faktorů. Svou roli hraje nepochopení a nezájem, lidská hloupost, žhářství, povodně… nebo prostě jen to, že se místní rozhodnou nahradit je o cosi bezpečnějšími a pohodlnějšími ocelovými mosty.“

Rogers dále uvádí, že zatímco některé kořenové mosty jsou notoricky známé a jejich přítomnost zaznamenává skoro každý cestovní bedekr, proporce těch nezaznamenaných je mnohem vyšší. A právě z těch se rekrutují ty zánikem nejohroženější.

Patrick Rogers zahájil svou kampaň v roce 2004, kdy poprvé upozornil na fenomén živé architektury skryté v pralesích. „Zajímavé na nich byl systém údržby,“ podotýká. „Zdá se totiž, že každý kdo přes most prošel jednoduše navinul další kořen nebo úponek, a tím životnost mostu prodloužil.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *