Kanadská Ottawa představila svou vizi eko-města
Ottawa, hlavní město Kanady, by se mohla v následujících letech dočkat svého zeleného předměstí. Plán, který v rámci oslav Dne Země zde představila developerská skupina Windmill Development Group (WDG), byl s nadšením uvítán starostou Jimem Watsonem. Jak by tedy proměna nábřeží čtvrtého největšího města Kanady měla vypadat?
Představte si místo, kde domy neústí do ulic, ale zahrad. Kde jsou parky a všudypřítomná zeleň zalévány dešťovou vodou. Kde se můžete procházet po úzkých dlážděných uličkách, a vaše kroky přitom lemují záhony a vodní kaskády. Žádná auta, ale maximální prostupnost města pro pěší a cyklisty.
Žádné dráty elektrického vedení, které by rušily výhled na oblohu, jen solární panely na každé střeše. Prostě pohádka. Zhruba tak popisoval hlavní body stavebního plánu Jonathan Westeinde, hlavní manažer společnosti WDG. A starostu, stejně jako řadu Ottawanů, tato vize oslovila.
Vertikální zahrada v Desjardins je největší na světě
Kanadské zdravotní středisko usiluje o zlaté hodnocení LEED
IKEA to se zelenou energií myslí vážně, v Kanadě buduje větrnou farmu
Tato kouzelná proměna se týká čtyřicetiakrového pozemku na kamenitém pobřeží řeky Ottawy a několika ostrůvků. Realizována má být na základě modelu One Planet Community, který pracuje s holistickým přístupem „sousedského uspořádání“.
Tento myšlenkový trend v eko-architektuře můžeme přiblížit několika aplikovanými zásadami. Pro vznikající předměstí dle daného konceptu by mělo platit, že bude schopné generovat veškerou svou spotřebovávanou energii, recyklovat maximum vlastních odpadů, přečišťovat produkovanou odpadní vodu, vyrábět lokálně významný podíl konzumovaných potravin, a přitom zachová stoprocentní dostupnost všech míst bez využití automobilů.
Starosta Jim Watson se nechal slyšet, že: „Kdyby toho byla aspoň polovina pravda, uvítáme vás s červeným kobercem.“ Westeinde, který podle vlastních slov zastupuje „nejzelenější realitní společnost v Kanadě“ se na projekt realizace vyloženě těší.
K samotnému projektu zmínil jen několik bodů. Proměna lokality, pojmenované The Isles („Ostrůvky“) nenastane přes noc, ale bude postupně realizována v průběhu následujících patnácti let.
Pověření architekti mají při návrhu velmi pečlivě dbát na zapracování již existujících budov do celkového konceptu, a mělo by dojít i na oživení či rekonstrukci chátrajících budov lodních skladů. „Vytvoříme tu esteticky hodnotnou kombinaci moderního a historického,“ říká Westeinde. „Které se dohromady stane ukázkovou, tou nejvíce udržitelnou komunitou, na světě.“
Jenže to aby bylo město ekologické není možné zajistit jan takto uměle, hádám, že kaskády budou mrtvé pokud vypadne proud. Dále nevím jak v Kanadě, ale u nás už v centru měst dráty nebe nějak výrazně nezastiňují, občas se sice něco objeví, ale to nic neznamená.
Proejtk je to jistě zajímavý, ale obávám se že to bude nakonec jen mrtvá kulisa, nebo kulisa ne moc dobře obyvatelná. Město by mělo vznikat spontálně a postupně a ne na základě nějakého urbanistického plánu ve velkém, mám tak trochu strach že se tam objeví stavby technologicky sice dokonalé, ale vzhledu poněkud mrtvého, nicméně senechme překvapit.
Jinak sice to přímo s tématem nesouvisí, ale našel jsem jednu zajímavou anglicky psanou stránku.
http://www.lowtechmagazine.com/
Myslím, že to hodně závisí od toho, jak jsou zúčastnění osvícení, nebo zatemnění. Někdy jsou urbanictické plány skvělé a dopadne to špatně, a někdy stejně špatně to dopadne i bez plánů a naopak. Jde o to, jak dobrý je architekt, jak se nakládá s investicemi, jak si to ohlídá projektant (stavební firma) a jaký je dozor ze strany města a bude-li tam správný tah na branku. Jinak máte pravdu, že mnohdy to moc nedopadlo. Pražské Vinohrady jsou postavené naprosto bez invence (i když to není zas tak špatné) a o Jižním Městě ani nemluvě. Ale třeba centrum Hradce Králové dělal tuším Gočár a když se to srovná třeba s těmi Vinohrady, tak je to jinde. Je tam prostor a místo k aktivitám. Takže kokud se jim z toho povede udělat příjemné místo k žití, tak proč ne.
Ano na architektovi také záleží, ale obávám se že současné plánování „ekoligických“ měst v kombinaci s developery nedopadne dobře, často totiž vznikají uniformní bloky (horší je snad jen podnikatelské baroko) domů, lyšící se snad jen barvou.
Gočárovu práci příliš neznám, spíš trochu Jurkoviče, nevím sice jestli třeba stál za územním plánem Luhačovic, ale už i tam je cítit jistá odtažitost, tedy co se týče okolí kolonády, ulice od pošty ke kolonádě, ta je taková zvláštní, nevím jak to popsat. (jinak dobře vaří ve Vltavě a ve Victorii(tam jsem ale asi dva roky nebyl))
Co jsem, nejsem zase takovým fanouškem architektury a urbanismu, zatím viděl projekty „ekologických“ mainstreamových architektů, tak je to mnohdy zbytečně přetechnizované, kdejaká prkotina, řešitelná na čistě mechanických principech je zde řízena elektronicky. Zatímco originální počiny některých architektů jsou neschváleny a zatracovány.
Snad kdesi stavěli kancelářskou budovu se zelenou střechou, dešťová voda je svedena prvně do zásobníku a pak je čerpadly tlačena zpět nahoru, kdyby zvedly ten odtok o pár centimetrů, mohli vytvořit zásobník vody přímo na střeše.
Před pár lety jsem byl ve Štrasburku (snad jsem to napsal správně:), byl jsme v čemsi co by se dalo nazvat centrem EU, přestože je to centrum, tak to bylo mrtvé, pak jsem byl v historickém centru, které bylo dokonce opravdu živé, ne jako třeba v praze, kde je to samý turista a past na turisty, ale skutečně živé, čisté, místo kde by jeden opravdu chtěl být, na rozdíl od centra Prahy třeba, kde je to jedna past na turisty na druhé. Z každého domu a místa tam bylo cítit, že je to svět sám pro sebe.
Možná to bylo, nevím jestli na takové věci věříte, tím že se do těch domů otiskly duše všech lidí co tam kdy žili. z nových čtvrtí jsme cítil, byť byly technologicky dokonalé, řekněme, jsem cítil takový nepřirozený chlad a odtažitost, lidi se schovávají za vysokými zdmi a ploty, (něco je asi špatně), obchodní domy a kanceláře jsou, i pokud v nich je komfortní nábytek, velmi neosobní. Navíc všechna tato moderní místa mají jeden problém, řekl bych, až příliš se v nich myslívá na auta a málo na lidi (dobře, toto má být jiné, uvidíme)
P.S. Toto jsem zrovna jako náhodou našel, aniž bych to hledal, je to zrovna to co říkám, ten článek je teda v angličtině. Jenom u nás bude ještě roky trvat než si to uvědomí, viz rustonka.
http://www.notechmagazine.com/2014/05/older-buildings-increase-urban-vitality.html
A jen mimochodem vím, jak to vypadá když je městu vzata jeho podstatná část byť jen sto let starých budov a nahrazena paneláky.