Binishell – stavte z betonu bez jeřábů
Náklady na výstavbu a provoz? Poloviční. Udržitelnost a uhlíková stopa? Třetinová. Nakládání se zdroji? Šetrné, a většina je lokálního původu. Rychlost stavby? Trojnásobná oproti konvenčním domům. A k tomu ještě maximální odolnost vůči přírodním katastrofám a nepříznivým podmínkám okolního prostředí. Představují se Binishell.
Pravidelné kopule, které připomínají hobití domky nebo domečky pouštních obyvatel z Hvězdných válek. Zhruba tak nějak vypadaly první betonová iglú navrhovaná architektem Dantem Binim. V šedesátých letech minulého století, kdy je představoval jako „bydlení budoucnosti“ s nimi do světa díru zrovna neudělal.
Jeho syn Nicoló se ale rozhodl tento rodinný odkaz využít chytřeji. Začal pracovat s širší paletou tvarů, než jen prostými kopulemi, a výtečně propagoval celý koncept Binishell. I dnes je základem struktura dómu, ale zajímavější je především užitou stavební technologií.
V čínské poušti vyrostl hotel plující na dunách, jezdí tam milovníci adrenalinu
Rotterdam staví plovoucí šetrné budovy
Air House: Ekologické a inteligentní bydlení od českých studentů
Jedním krokem nahradit průmyslově vyráběné prefabrikáty, zbavit se těžkých jeřábů a provozně náročné techniky, bez které se při betonových konstrukcích obvykle neobejdete. Nicoló Bini začal pracovat technologií na bázi nízkého tlaku vzduchu, s pomocí kterého beton přímo nanáší na železné nosné konstrukce, a tvaruje ho podle svých představ.
A rázem se neuvěřitelné stává možným. I když skořápky a krunýře budov Binishell působí křehkým dojmem, jsou velmi odolné. I proto byla celá jejich první projektová série věnována odlehlým vědeckým zařízením, meteorologickým a oceánografickým stanicím, které se na izolovaných ostrovech v Pacifiku běžně potýkají s hurikány.
Využitelnost konceptu Binishell je ale díky tvarové rozmanitosti mnohem širší. Počínaje rezidenčními a nízkorozpočtovými obydlími, přes školy a úřady, po nouzová obydlí, která mohou být díky průlomové technologii rychle vystavěna tam, kde je to zapotřebí.
S touto technologií prý není těžké vybudovat ani rozměrnou letištní halu. Malé kopečky Binishell se navíc přímo nabízejí k osazení střech zelení, a tak se stávají ještě o něco lákavější.
Hmm, ať se na to dívám jak se na to dívám, pořád je to jenom beton a na ten se spotřebuje dost energie, nevím, jak si ovšem stojí energeticky ve srovnání s cihlami.
Myslím že jsou možné v podstatě dvě cesty vývoje architektury, jedna vede tímto, tedy futuristický betonový, moderní materiály atp., druhý bude používání tradičních materiálů, dřeva a podobně, zajímavé by bylo třeba srovnání zdí z cihel lepených maltou a hlínou.
Nedávno jsem jednomu známému pomáhal strhnout starou část domu, byly tam cihly lepené právě hlínou (samozřejmě se blíží keramickým a cihlářským) a pak cihly, jedna příčka, lepené maltou, staré tak maximálně 30 let, ty lepené hlínou jdou použít bez problému znova, ani se nemusí moc čistit, ty s maltou se akorát tak vyhodí.
Osobně bych byl možná raději kdyby se to vydalo směrem k těm různým z hlíny a podobně, nezůstanou po nich monstra. Na druhou stranu ne všude se dají stavět.
Pokud dobře chápu, úspora je v tom, že se ruší samostatná střecha a je nahrazena stejným tahem betonu pro stěnu i střechu.
Ty nepravidelné tvary jsou ale pro většinu potřeb nepraktické. V našich podmínkách je třeba zateplovat, což tady by možná mohla být vnitřní nastřikovaná izolace, ale zase kvůli tvaru komplikovaná nebo by vyžadovala vlastní řešení.